Kapitola 20

14 4 0
                                    

Všude panovala panika. Fialka utíkala hořícím lesem jako o závod. Potřebovala se dostat k vodě.
"Osudu se nelze vyhnout," zašeptal nepříjemně známý hlas.  "Zase ty?" zavrčela Fialka, ale nezastavovala. "Pronásleduju tě na každém tvém kroku," odvětil klidně hlas. "Tak mi řekni, co se stane," odsekla Fialka a ještě zrychlila. "Tobě to ještě nedošlo? Umřeš!" zasmál se hlas potměšile.
Fialka se oklepala a zastavila se.
"Umřu?" zeptala se a naklonila hlavu na stranu. Ze stínů poprvé vystoupila kočka, které patřil hlas, v celé své reálné podobě. "Ano," zašeptala kočka a se zatemněnýma očima přistoupila ke stromu. Zamračila se.
"Někoho tady neučili slušného chování!" zasyčela kočka a jednou ranou srazila strom k zemi. Jedna z jeho větví přišpendlila špiona k zemi.
"Ale," zavrčela kočka. "Tebe poznávám, a to jsem tě naživo neviděla. Zrádce!"
"Co tím myslíš?" zeptala se Fialka. "Chlup není zrádce!"
"Jak myslíš," zavrčela kočka a zmizela. Nic po ní nezbylo. Oheň ustal,
a vše upadlo do absolutní temnoty.
 
Fialka se vzbudila. Po chvíli zjistila, že Chlup už byl také vzhůru. "Kdo to byl," zasyčel se zájmem Chlup. "Co ti říkal?" "To tě nemusí zajímat! Je to moje záležitost!" odsekla Fialka rozrušeně. "Ale mě to zajímá," zašeptal Chlup. "No a? Nechci o tom prostě mluvit! Cos tam vůbec dělal? Proč jsi nás poslouchal? Jak ses tam dostal?" Fialka si změřila Chlupa pohledem. "To tě nemusí zajímat," odvětil Chlup, zvedl se, a odešel.
Fialka se nemotorně postavila na tlapky a zasyčela bolestí. Na jednom polštářku měla širokou ránu, která už byla téměř zaschlá. Došlo jí to. Chlup se k ní dostal do snu pomocí její krve.

Adventure Cats - Fialčina stezka Where stories live. Discover now