Adventure Cats - Fialčina stezka

Kapitola 9

Nastal večer. Fialka se ohlédla přes rameno, aby zjistila, jestli už z doupěte vyšel Zelenooký.
Když ho zahlédla, nadšeně poskočila a počkala si, až za ní přijde.
"Není to super, že spolu jdeme na hlídku?" zeptala se Fialka.
"Jo, je to super," přitakal Zelenooký a otřel se čumáčkem Fialce o tvář.
Fialka zapředla. Bylo to moc příjemné.
Za chvíli k nim zamířila i Světluška a Černý dráp a společně opustili tábor.
Ušli klasickou obchůzku kolem celého jejich území.
Obnovili pachové značky, trochu si zalovili a odpočinuli si na pláži.
Ještě šla vidět nádherná polární záře.
Najednou Fialku něco bodlo u srdce, a za chvíli se zřítila do písku.
Jako kdyby ztratila vědomí. Přestala žít.
Přestala vnímat okolí.

Fialka zalapala po dechu. Stála na mýtině pokropené krví.
Náhle se před ní zjevila Polární záře.
"Vítej zpět," pozdravila.
"Polární záře! Prosím, řekni mi, co se to děje! Žiju?"
"Žiješ, a ještě žít budeš."
Fialka si oddechla, ale Polární záře pokračovala:
"Musela jsem na tebe seslat umělý spánek. Je to naléhavé."
Fialka se zarazila.
"Tak už se vyklop!" Naléhala.
"Dvě srdce bijí za tebe, dvě srdce žijí za tebe, ale jen jedno je to pravé."
"J-jak to myslíš?" zděsila se Fialka.
"Čekají vás těžké časy, Fialko."
Řekla Polární záře a její poslední slova se nesla ozvěnou.
"Řekni mi víc! Prosím! Nechápu to!"
volala Fialka ale marně.
Všechno kolem se rozmazalo a začalo mizet.
Fialka se budila z umělého spánku.