Kapitola 4

40 4 0
                                    

Fialkotlapka se probudila. Bylo ráno. Byla celkem unavená, protože ji vzbudila její noční můra o půlnoci. "Už jsi vzhůru, náš nevyspalče?" zeptala se Vánkotlapka.
"Jo, jsem," přikývla Fialkotlapka.
"V tom případě je to jen dobře.
Bouřková hvězda nás vybrala na ranní hlídku." "Obě dvě?" "Přesně tak," přikývla Vánkotlapka. "Sice bych byla radši, kdybys tam nebyla, ale..." "To je úžasné, že jdeme na hlídku!" radovala se Fialkotlapka. "Víš, že některé hlídky pomáhají velitelům určit, jestli jsi už připravená?" "No.." "Jé! Už se tak těším!"
"Hele, dost. Nechovej se jako malé kotě. Jdeš na hlídku, no a? Víš kolik ještě takových hlídek bude? Ježíšmárja, nechci tě vidět jak vyvádíš před tvou první válečnickou hlídkou."
Fialkotlapku to ale neodradilo od nadšení.
Jenom přikývla a nadšeně mňoukla: "Tak jdeš už?"
Vánkotlapka zakoulela očima, ale Fialkotlapku následovala. "No konečně!" Přivítal je zástupce velitelky, Mlžák.
"Tak pojďte, vy dvě."
Učednice uposlechly a vydali se směrem k východu z tábora.

Adventure Cats - Fialčina stezka Where stories live. Discover now