Vůně třešní

36. Kdo jde z kola ven?

   "Tak to už je ale fakt haluz," Alena seděla s Adamem u něj doma a právě vyslechla všechny novinky o Filipovi a Judith: "Je něco, v čem neměla Anča od začátku jasno?"
   Alena se smála a Adama už to ani nepřekvapovalo. Byla občas fakt na ránu. Tentokrát měla ale pravdu, vlastně jí měla vždycky. Hájila Aničku celé ty roky a celé ty roky byla přesvědčená, že ho Judith chce dostat. Pořád nemohl uvěřit, že byl tak hloupý.
   "Bohužel to je pravda. Taky jsem z toho v šoku. Vždycky mi přišla profesionální, na úrovni, žena elegantní a inteligentní, prostě dáma. Nakonec se ukázalo, že je to vlastně jen rozmazlená mrcha, co má ráda sex, i když usiluje o někoho jinýho. Jak se takovým ženským říká?"
   "Děvky, Adámku," odsekla Alena neurvale: "Obyčejný děvky. Musím ale uznat, že ani já tohle nečekala. Věděla jsem, že po Tobě šla jak slepice po flusu, ale že bude zároveň chrápat s tím slizáckým fotografem? Je mi z toho normálně špatně."
   "Ještě štěstí, že ho Roklová konečně vyhodila," souhlasil Adam: "představ si, že bych s ním musel pořád pracovat a vídat ho. Já bych z něj musel vymlátit duši. A o tý potvoře ani nemluvím."
   "No ale s tou budeš muset pracovat," odporovala mu Alena a vzápětí se divila, když spatřila, jak Adam kroutí hlavou.
   "Proto jsem Tě pozval," řekl nakonec: "mám prosbu. Se Sanem a Sid jsme o tom hodně mluvili a nakonec jsme vymysleli takový plán. Jsem přesvědčený, že Judith bude chtít odpojit inkubátor."
   "Vždyť tam máš nový bezpečnostní systém, ne?" Přerušila ho Alena a opět se udivila, když se Adam ušklíbl.
"Ona o něm ale neví. Technický věci jí nikdy moc nezajímaly a já jí to neříkal. Takže... Zapojil jsem záložní zdroj a od Tebe potřebuju..."
"Kontrolovat záznamy," dokončila za něj a ignoroval mírné výčitky v jeho očích z jejích ustavičného přerušování: "Co je?" Zasmála se po chvíli: "Chtěls říct něco jinýho?"
   "Ne," řekl a promnul si z ní unaveně oči: "Chtěl jsem říct přesně tohle."
"No tak vidíš," odvětila posměšně a spokojeně upíjela ze své kávy: "Mimochodem, už víš, co dáš prckovi k narozeninám?"
"Vůbec ne," vydechl unaveně a prsty si pročísl vlasy: "Jak mám koupit dárek pro vlastní dceru, kterou vlastně neznám, které už je 5 a která ani neví, že jsem její táta?"
"Já osobně bych volila něco, co souvisí s Amazonií. Pak se vám ta pravda bude říkat líp."
   Adam o tom chvíli přemýšlel s pokrčeným obočím a nakonec musel souhlasně přikývnout. Rozhodně to ale ještě plánoval probrat se Sid, protože něco takového nechtěl nechávat na náhodě. Narozeniny měly být za pár dní u Novotných ve vile a Adam z toho měl trochu strach, protože tam zároveň bude poprvé po letech pořádně čelit Sidonii a ostatním z Aniččiny rodiny.
   A to by to nebyla Alena, aby nepochopila strachy svého kamaráda.
"Se normálně bojíš," zasmála se mu znovu a když spatřila otazníky v jeho očích, pokrčila rameny: "No... normálně se bojíš a nemá to nic společného s reakcí Kiraz. Ty jsi úplně podělanej ze Sidonie, že jo?"
   "A Ty bys nebyla???" Vyštěkl na ní Adam a cítil se dotčeně: "Nejsem teď zrovna jejich oblíbenec. Sid sice říkala, že to bude ok, ale Sidonie je hrozně nepředvídatelná a navíc já vůbec nevim, jak se na mě teď kouká Alice nebo Ed. Asi to nebude nic hezkýho a kdo by se jim taky divil."
   "A na Raula nezapomeň," přidala k výčtu Adamových soudců Alena: "Ten má teď s Aničkou docela pokřivený vztahy, co jsem tak slyšela."
   "Pohádali se, protože Anička lhala celé ty roky i jemu, aby nemusel mít tajnosti před mým dědou. Já si ale myslím, že to nebude tak horký. Na té oslavě budou všichni. Bude tam Raul, můj děda, Viky s Petrem a dětmi, zkrátka tam bude dost lidí a myslím, že to bude ideální příležitost na stmelení rodiny. Ale ano, mám z toho trochu strach, to nepopírám."
   "Ale jdi Ty, prosím Tě," zamrkala na něj Alena a začala se sbírat k odchodu: "To zvládneš, seš velkej kluk. Navíc jsi natěšený z toho, jak se malá dozví pravdu, ne?"
"To jo, ale bojím se její reakce," přikývl Adam a doprovodil jí ke dveřím.
"Musíš tomu trochu věřit. Teď je podstatný zbavit se těch dvou. Osobně nevím, který půjde z kola ven jako první, ale rozhodně musí jít oba. Budu hlídat ty záznamy a budeme v kontaktu."
   Adam se na Alenu vděčně usmál a zavřel za ní dveře. Věděl, že má pravdu a že priorita je se zbavit těch dvou parchantů jednou pro vždy.

   A jak si přál, tak se taky stalo. Judith se nechala chytit do pasti rychleji, než čekal. Až ho překvapilo, jak rychlý spád to mělo. A také byl docela v šoku,  protože i když jí nezajímaly technické věci, na tak inteligentní ženskou se zkrátka nechala chytit až moc jednoduše a rychle. Alena poslala záznam Adamovi a ten si ho prohlédl hned, jak dorazil. Sanem a Sid byli u toho a také nemohly uvěřit, že se nechala takhle nachytat.
   "No," řekla nakonec Sid: "ne, že jsem nevěděla, co to je za potvoru a čeho je schopná, ale i tak mě to překvapilo."
"Jo," přitakal Adam: "taky to tak vnímám."
"A jaký bude další krok, Adame?" Zeptala se Sanem a netrpělivě čekala, jaký má plán.
"Judith pořád ani netuší, že už jí mám přečtenou, takže nejspíš přijde odpoledne a bude na mě dělat cukrbliky. Máme probrat nějaké formality k projektu, takže počkám, až přijde. Vy tady každopádně nebudete, chci si jí podat sám. Budu jí s tím konfrontovat."
   Adam stočil hlavu nahoru od monitoru počítače k oběma ženám, které se mračily a zejména Sid vypadala nespokojeně. Nechápal proč a tak se zeptal pokrčením ramenou.
"Já u toho chci bejt," zaútočila na něj: "Ta potvora nám zničila život a jsem si jistá, že to byla ona, kdo stopil ten můj vzkaz z před pěti lety, když jsem odjížděla. Chci být u její finální prohry. Tohle mi fakt neber."
"Ani, nevíme, jak zareaguje a co se bude dít. Chci, abys od ní byla co nejdál. Prostě půjdeš s Kiraz a Sanem pryč a hotovo," rozhodl Adam autoritativně a pak už jen zoufalým pohledem sledoval Sid, která naštvaně odcházela pryč.
   Adam se podíval na Sanem a rozhodně nečekal podporu, což udělal jedině dobře.
"Judith přece není až tak nebezpečná. Řekni, proč nechceš, aby u toho Sid byla?"
"Protože je schopná na ní skočit a vyškrábat jí oči," vysvětlil jednoduše: "Pochop, že v tomhle znám Aničku lépe než Ty. Vždyť se jen podívej, jak na ní reaguje, když tady není kvůli blbýmu vzkazu. Co by asi dělala, kdyby jí před sebou viděla, jak se vymlouvá ohledně málem zničeného projektu líhně, na kterém už v Jihlavě tak tvrdě dřela. Věř mi, v tomhle se naučila od Viky víc než měla. Rozbila by jí ciferník, myslím to vážně."
   Sanem ho chvíli poslouchala a i když zpočátku se jí to zdálo nepravděpodobné, nakonec musela uznat, že měl pravdu a navíc pochopila, že tím vlastně nechrání Sid, ale Judith a další fyzický útok už by Roklová asi nepřekousla. Nakonec by je mohli vyházet všechny. A Judith by se chtěla mstít ještě víc, kdyby jí ještě do toho srovnala fasádu.
   Věděla ale taky, že Sid to tak nenechá a udělá cokoli, aby mohla být u toho, až Judith před Adamem spadne hřebínek.