Takhle to nepůjde

|30| - Stalo se to kvůli tobě

Anthony byl chytrý. Ne nadarmo se o něm tvrdilo, že zcela geniální. On byl. Skutečně. Ale občas nastala chvíle, kdy něco pořádně nedomyslel. Nebo lépe řečeno, domyslel, pouze při tom nehleděl na okolnosti a možné komplikace. Ty přece nebyly důležité, nebo ne? Jinak tomu nebylo ani tehdy, když se Loki tiše omluvil a zvedl s tím, že potřebuje na toaletu.

,,Pane, to není dobrý nápad." zašuměl Jarvis z reproduktoru ve stropě, když záda boha neplech zmizela z dosahu a oni se ocitli v místnosti sami. Miliardář v onen okamžik totiž rychle vyskočil a přikradl se k bohově poloprázdné skleničce, jako kdyby takové chování bylo úplně normální věcí. Tony to věděl. Věděl, že to možná není ten nejlepší nápad ze všech nejlepších nápadů na světě, ale byl přece jediný a v tu momentální chvíli prostě dobrý. Nebo to si alespoň geniální Anthony Stark myslel.

Na moment se zaposlouchal do zvuků věže, zda se ještě Loki nevrací. Nebylo by dobré, kdyby se Loki vrátil a viděl Tonyho, jak se mu pokouší něco udělat s pitím. Nebylo by to dobré vůbec k ničemu a všechno by se to akorát suprově svezlo do háje. Naštěstí byl ještě stále pryč a Tony mohl tiše zajásat.

Láhev alkoholu byla ještě docela plná. Nikdy neměl vodku moc v lásce, raději whiskey nebo bourbon, avšak dnes ji zvolil z jednoho prostého a velmi jednoduchého důvodu: potřeboval Loki zlít do němoty. Potřeboval ho uklidnit, potřeboval ho uvolněného a potřeboval mu z hlavy vymazat všechno, co se dnes ráno stalo. Musel zapomenout. A na to je vodka nejlepší.

Z nedalekého šuplíku, jako kdyby to měl celé dopředu nachystané - opravdu neměl, vytáhl malou skleněnou lahvičku. Jen rychle přelétl očima etiketu s malými písmenky a obrátil ji v ruce, aby se podíval na doporučenou dávku, složení a účinky.

Zatraceně, Tony, tak jo.

Tohle ještě nikdy nedělal a upřímně doufal, že už nikdy dělat nebude. Fakt jo.

Od té doby v bytě, co viděl Lokiho poprvé tak rozklepaného a zničeného jako zoufalou hromádku neštěstí, si řekl, že se bude muset speciálně zařídit, kdyby nastala chvíle, v níž by to mladý bůh nezvládal. Bral to čistě z lidských důvodů. Toužil mu pomoci, alespoň na chvíli zařídit, aby cítil klid. Loki se občas mohl zdát klidný, ale Tony měl zkrátka takový pocit, že přesně ví, co dělá. Nyní toho pocitu a klidu však trochu zneužil.

Od stropu místnosti se opět ozval tlumený hlas jeho umělé inteligence, snažící se jej nějak přesvědčit. Jarvis na příkaz Tonyho musel mluvit potichu a opatrně, aby se vyvarovali jakékoliv šanci, že je bůh lsti a falše uslyší.

,,Pane, smím si dovolit vás upozornit, že to opravdu není dobrý nápad. Je nepsaně zakázané podávat je společně s alkoholem. Loki by se nemusel cítit dobře. Přejete si, abych vám raději znovu přečetl článek z Wikipedie nebo jiných ověřených lékařských zdrojů?"

Tony se zamračil, nakrabatil obočí a promnul si tvarované strniště. ,,Tohle už jsme si říkali, Jarve, Wikipedii znám nazpaměť." zamumlal zamyšleně s očima i myslí zabodnutýma do písmen. ,,Potřebuje to." odpověděl.

,,To si nemyslím," odporoval Jarvis polohlasem.

Následně se k všemu štěstí ozvala tekoucí voda a přibližující se kroky. Tony malém poskočil leknutím. Lahvičku rychle otevřel a sejmul z ní kapátko, aby se nemusel nadále nezdržovat. Nepečlivě ji naklonil nad sklenici a-

,,Pane-"

,,Sakra," zaklel si pro sebe Tony potichu a mírně poděšeně, ale s tím, co se mu právě podařilo, už nešlo nic udělat. Možná tam to kapátko měl opravdu nechat. Možná to opravdu zbabral. Rychle lahvičku zavřel a hodil do šuplíku, div že se nerozbila při nárazu na dno. Právě v čas.