Takhle to nepůjde

|25| - Mezi námi

,,Wohooo!" Loki se nemohl donutit svá ústa zavřít před tím, než by z nich vůbec stačilo vyklouznout jakékoliv rozjívené titěrné slovo nebo zvuk. Modré oči se v slunečním svitu, který mimo město byl ještě urputnější, radostně blyštily a třpytily. Z otevřené střechy Cabrio letu studený vítr prořezával prameny černých vlasů a nechal je za princovým týlem divoce vlát. Bůh falše by to nyní klidně přiznal nahlas, tenhle okamžik pro něj neměl jedinou chybu.

Tony ho dnes vzal mimo město, prý aby poznal skutečný zážitek jízdy v autě. Říkal mu, že po tomhle ho to určitě bude bavit víc. A měl pravdu. Loki nedokázal odolat touze hlasitě hlásat světu, jak moc je tenhle okamžik skvělý.

                           -–-—-–-

,, Starku-“

,,Tony.“

,,Anthony,“

Loki iritovaně přivřel oči a nechal Tonyho zkřivit svůj obličej do kyselé grimasy. Nebude mu rozkazovat, kterým z jeho tří jmen mu má říkat, to ani náhodou.

,,Neříkej mi tak,“ pověděl uraženě Tony. Loki se provokativně usmál a našpulil rty.

,,Anthony.“

Tony na to poraženě protočil očima. Ten malý zmetek ho štval. Ale proto, že tohle nebyl pádný důvod počínající konverzace, se Loki zvolna nadechl a s klidem vydechl všechny přebytečné nadbytečnosti.

,,Jsi si...opravdu jistý, že je to vhodný nápad? Vzít mě pryč na otevřené prostranství? Jen mrknutím oka se ocitneme v rukách nepřítele a tebe kvůli tomu bude sžírat černé svědomí až do konce vlastních dní.“ ujišťoval oba navzájem bůh falše a přitom nedůvěřivě pohlížel na proti stojícího bruneta. Nejvíc se bál toho, že na něm ten smrtelný tvor pozná, jak moc velký strach z toho má.

,,Bude se ti to hodit. Všeotec snad nezná naše pozemský stroje a kdykoliv budeš mít výhodu, i kdyby to celý šlo střemhlav do háje. Může ti to zachránit život.“

Usmál se na něj tehdy brunet a Loki nad tím jen zakroutil hlavou. Měl pravdu, což nebyla jediná věc, kterou by si nechtěl připustit, ovšemže. Nejvíc se bál toho, že jej Odin bude mít za městem v síti a nebude mu nikterak pomoci. V tu chvíli mu bude nějaký vůz k naprostému ničemu a jejich stop si nikdy nikdo nevšimne.

,,Loki,“

,,Já vím, já-... vím, dobře? Jsem ti za veškerou tvou ochotu vděčný, ale stejně. Přiznej si to. Jak-“ Loki začal zasekávat jednotlivá slova, motal se mu jazyk a nemohl s tím nic dělat. Iron man rozpoznal, že Loki začíná panikařit. Další z následků, které si z kobek svého milovaného otce přinesl.

,,Ticho, hej, ukli- uklidni se, shh.“ zadrmolil Tony v rychlosti a boha falše přerušil. V tu chvíli se na něj upřeně zahleděl pronikavý pár modrých očí naplněný očekáváním a touhou znát uklidňující lež.

,,Jaká je k velikosti téhle planety šance, že se zrovna na téhle několika kilometrové pustině zjeví právě teď a tady? Jak by poznal, že v tom opuštěném autě uprostřed ničeho jsi ty?“ Loki chtěl otevřít pusu a odporovat všemu, co Tony právě řekl, ale ten jej zase rychle zarazil.

,, Odpovím si sám, téměř nulová. Absolutně mizivá. Nemáš se čeho bát. Je mnohem pravděpodobnější, že tě budou hledat ve městě, na vesnici nebo tak, ale mě osobně by nikdy nenapadlo, že bys chtěl trčet na nějaký podobný končině, kde lišky dávaj dobrou noc.“ pověděl rychle Tony a následně se hluboce nadechl, jelikož celou svou řeč zatáhl na jeden nádech.