Leonetta - Letní tábor Jortini [DOKONČENO]

Má Hra

Z pohledu Ludmily:

Šaty mám zničené, vlasy od bláta, nervy mám kdo ví kde a můj vztek se víří mým tělem. Nevím co mám dělat prvně. Zuřit? Ne strata času. Křičet? V žádném případě. Mstít se?...Violetta a má pomsta? To by šlo. Tet už jen plán. Plán k odstranění Violetty už mám jak dlouho. Tak co mi ještě chybí? Samozřejmě že výsledky. Jak si jen Ludmilo mohla svěřit začátek hry tak pitomé osobě jako je Thomas. Kdyby sis to zařídila sama už by tu Violetta dál nestrašila. Ona by byla fuč a já bych opět získala Leona zpět. Se slovy je to věc jednoduchá což v praxi to je na těžkou hlavu. Pomyslím si když v tom se to stane. Co se stalo? Šla jsem normálně po trávě až na to že Byla mokrá a já uklouzla. Ležím na zádech už s chutí rozzuřeně nadávat. Když v tom přichází dost známá osoba se smíchem. Je to Thomas.

Ludmila: Pitomče. Bavíš se aspoň dobře? (Naštvaně)
Thomas: A víš že celkem jo. Skvěle si uklouzla. (Se smíchem)
Ludmila: Idiote. Nesměj se tak blbě a pomos mi. (Naštvaně)
Thomas: Sestřenko, sestřenko ty si byla v tomhle vždycky dobrá. (se smíchem pomáhá Ludmile na nohy)
Ou jak se tak dívám si spíš strašidlo než známá hvězda. (Se smíchem)
Ludmila: Drž hubu. (Rozzuřeně)
Thomas: ----- (mlčí)
Ludmila: Děkuju že si stichl.
Thomas: (dál se směje)
Ludmila: Proč se směješ? Nemáš na práci nic lepšího než tu stát jako tvrdý y a jen se mi blbě řechtat?
Thomas: Počkej zamyslím se......Ne. Co se ti prosím tě stalo že Vypadáš jako kdyby si šla kanálama. Nešla si doufám tam tudy že ne?
Ludmila: Stalo? Violetta žalovala ale to jí nedaruji......Kdy máte předvést své výkony ve zpěvu?
Thomas: Ehm....Za týden ani ne. Proč?
Ludmila: Proč? Tam Violettu políbíš ty Idiote a hra může začít. Chvíli si s ní pohraješ a pak dost krutě odkopneš. Mezí tím Leon pochopí že má tebe a vrátí se ke mě.
Thomas: Já Violettě ubližovat nechci ani nebudu Ludmilo. Zapomněla si snad na naší dohodu?
Ludmila: Ach tak. Violetta je pro tebe přednější než kariéra. Nezapomněla jsem na naší dohodu ale ty Thomasi Nezapomeň že během několika hodin si opět na dně, když neuděláš to co ti já řeknu. Snad si to nechceš z opakovat? Tu hrůzu co tě jinak čeká venku. To trápení co se těžko vytratí.
Thomas: Fajn. Políbím ji, pohraju si s ní a pak tvrdě odkopnu. Spokojená?
Ludmila: Velmi. A Nepokoušej se mě podvést jinak to pro tebe skončí tragicky.
Thomas: Bez obav.
Ludmila: Jdu se převléct a ty vymysli jak ji vůbec políbíš. Chci aby to bylo přesvědčivé tak se snaž. Ludmila odchází.

Odcházím ke své chatce se šťastnou náladou. Ještě týden a můj plán se rozjede v plném proudu. Violetta si sice užije pár hezkých chvil, jelikož Thomas je velmi dobrý romantik ale pak nastane den D. Den kdy se Violetta zhroutí. Den kdy ještě Violetta odjede. Ten den kdy se vše vrátí do starých kolejí a den kdy si s Leonem najdeme opět cestu k sobě.

Z pohledu Thomase:

Musím něco vymyslet. Nechci ani nehodlám jakkoliv Violettě ublížit. Jenže když to neudělám skončím jako troska. Troska, která zůstane pod mostem na dost dlouhou dobu. Pokud nic nevymyslím budu si muset vybrat. Violetta a nebo kariéra? Co je důležitější? Hodně zásadní otázky, jenže kterou si vybrat?