Žárlivá Ludmila

305 20 3
                                    

Z pohledu Violetty:

???: VIOLETTO!!!!!!

Otočím se a vidím smutnou Natálie společně s běsnící Ludmilou. Výraz v jejich oči přesně odpovídá mému snu. A je to tady. Sen se skutečně stane skutečností. Zpanikařím, chytnu Leona za ruku a pevně jí stisknu. Leon mě hned po té přejede ustaraným  pohledem a já jen doufám že to rychle pochopí. Ludmila však tu ruku silně chytá do svých pracek až Leonovu ruku nešťastně stratím. Ludmila mě tedy drží a já se se strachem v očích modlím.

Ludmila: Co si myslíš že děláš. Myslíš si že mi můžeš všechno vzít. Prvně sis přivlastnila Leona a tet i dokonce mou popularitu. To ti nedaruji, budeš pykat za to že jses vůbec narodila.
Leon: Ludmilo Nech ji být. Ona za nic nemůže.
Ludmila: To se pleteš může za všechno.
Violetta: Ludmilo já.......
Ludmila: Co ty chceš se mi snad omluvit. Jestli ano omluvy neberu aspoň ne v tvým případě.
Violetta: Ludmilo já ti nic stoho neberu. Leon se rozhoduje sám a o popularitu nestojím. Jsou totiž důležitější věci, přátelé, láska a rodina.

Hned jak to řeknu seberu odvahu a podívám se do jejich drsných oči. To jsem však neměla dělat, jelikož mi stiskne ruku takovým způsobem až vykřiknu bolestí. Bolest mi také dá důvod mít v očích slzy které se dožadují abych propukla v pláč. V pláč jsem sice nepropukla ale slzy se mi přeci jen rozlily po tváří.

Violetta: Ludmilo to bolí
Ludmila: A bude to bolet ještě víc.
Francesca: Přestaň!!!!!

Francesca která je strachy bez sebe zakročí. Jenže ji Ludmila silně odstrčí a Fran padá naštěstí do Diegovi náruče. Leon který se na to nemohli zřejmě už dívat mě nečekaně zachránil. Strhl Ludmilu k zemí a já byla volná. Volná s ošklivou modřínou na zápěstí. Ludmila je sice holka která na povrchu působí slabě ale uvnitř je silná jako normální svalnatý kluk. Po skončení této situace Ludmila prchá s Natálii do svojí chatky. Já hned psychicky vyčerpaná i vyděšená skončím ve slzách v Leonovým objetí.

Violetta: Leone!!!!!
Leon: To nic to bude dobrý uvidíš Vio zítra si na to ani nezpomeneš.
Francesca: Vio už neplakej. Jsme tu stebou nemusíš mít už strach
Camilla: Měli bychom jí někam vzít tady by zůstat neměla.
Diego: Máš pravdu vezmeme ji do chatky měla by si odpočinout.

Leon mě po jejich takzvané krátké dyzkuzy vzal do náruče. V chatce mě uložil a já hned po té vyčerpanosti usnula.

Snad se vám tento trochu drsný příběh líbí. Co myslíte že se stane mezi Ludmilou a Violettou. Skončila vůbec Ludmila nebo bude pokračovat.









Leonetta - Letní tábor Jortini [DOKONČENO]Where stories live. Discover now