Leonetta - Letní tábor Jortini [DOKONČENO]

Plán

Z pohledu Ludmily

Jsem tet s Naty u vody a říkám ji můj zbrusu vymyšlený plán jak Leona a Violettu rozhádat. Jinak jak odstranit Violettu k mému štěstí. Naty jen kýve hlavou, když už s ní pomele po sto padesátý vyletím z křikem že své kůže.

Ludmila: Natálie ty mě vůbec neposloucháš. Jestli chceš peníze tak se snaž, zadarmo ti je určitě dávat nebudu.
Naty: Já tě poslouchám.
Ludmila: Jo a co jsem říkala

Samozřejmě že Naty mlčí. Věděla jsem že nic stoho plánu neví. Jak by taky mohla když pořád zírá do země. V jednu chvíli se neudržím a vlepim ji facku.

Naty: auuuuuu
Ludmila: Máš poslouchat. Ten plán zní, že napíšeme Violettě a Leonovi dopis ve kterém budou dost ošklivý slova. Oba si budou myslet že si to poslali navzájem. Violetta se stoho sesype a odjede dřív než tábor skončí. A já budu mít Leona konečně jen pro sebe.
Naty: Nemyslím si že to je dobrý nápad
Ludmila: Co-cože si to řekla

Chvíli je ticho Naty se dívá do očí Ludmily

Naty: Nic Ludmilo
Ludmila: To je hodná holka. Zítra je začneš sledovat a opovaž se mi zatajit jakoukoliv informaci. Ludmila odchází.

Super Natálii mám v hrsti. Díky její blbé matce udělá vše co Chci já. A pokud jde o lítost žádnou nemám. A Naty tu si ohlídám.

Z Pohledu Naty

Nemohla jsem ji odporovat jde z ní opravdu velký strach. Kdyby šlo aspoň Jen o mě ale tady jde hlavně o mojí maminku která potřebuje peníze na operaci a jelikož nemáme dost peněz musíme si půjčit. Jediný ktery se nám odhodlaně nabídly jsou Ludmila a její máma. Ano, ano nerada to říkám ale jsme opravdu chudí. Ani na tenhle tábor jsme neměli peníze vše to platila právě máma Ludmily. Tak proto, proto Ludmilu poslouchám abych zachránila maminku. Máma je totiž to poslední co mi zbylo nemůžu ji stratit.