Leonetta - Letní tábor Jortini [DOKONČENO]

Sen

Sen Violetty

Zdá se mi o třech hlavních věci z mého pamatováku. A jelikož tam mám plno Ludmily, zda se mi o Ludmile o mě a o špinavé rozbité posteli do které mě strčila Ludmila. Zase ten smích a můj pláč. Díra smutku kterou jsem zalepila jen díky svým novým kamarádkám se opět otevírá. Co mám dělat? Kdo mi tentokrát pomůže? Smích se dal stupňuje a já se tichým hlasem ptám jestli to může bít ještě horší. Že jsem se ptala, pořád se to zhoršuje. Smích pokračuje a já se ocitám v hluboké mlze odkud není úniku. Objevuje se Ludmila a nějaký kluk.

Cizí kluk

V očích jim vidím závist a také zlobu. Neznámí kluk mě chytne za obě ruce a Ludmila ukáže se svou pravou rukou do zadu. V zadu se ukazují Francesca, Camilla a 7 dalších lidí kteří jsou nečekaně uvězněni v kleci. Vystrašeně vykřiknu. ,,neeeee"
Z ničeho nic se před de mnou rozzáří jasná záře a vystoupí moc hezky kluk v bílém. Anděl pomyslím si, přišel mě zachránit. Podává mi ruku a já se jí ochotně pevně chytnu. Odvádí mě pryč, pryč z hrozné mlhy která mi naháněla strach. Najednou se oba ocitneme na známém místě. U rybníka na rozkvetlé louce právě na tomto místě se uklidňují.

Rybnik u lesa

Rozkvetlá louka

Teprve tet si mého zachránce pozorně prohlédnu. Vůbec ho neznám nikdy jsem ho neviděla. Ale cítím že nás k sobě něco táhne. Jako kdyby v tom byla magie. Pomalu se k sobě přibližujeme až se naše rty navzájem propojí

Při políbení

Konec snů