Houby

290 20 1
                                    

!!!!Tato kapitola bude delší než jak normálně bývá. Tak si jí užijte a snad se bude všem líbit.😀😀😀

Z pohledu Violetty:

Jsem s Leonem v lese a houby kupodivu nikde. Hledáme, obcházíme les ze všech stran a houby jako by se do země propadly. Po necelých třech hodinách ani ne na Leona naštvaně řeknu.

Violetta: A dost končím. Nechápu proč nás pro houby vůbec posílali když tu žádné ani nejsou. Celý les jsme snad tisíckrát prošli, prohledali a jediné čeho jsme docílí je bolest mých nohou. Já mám jenom jedny nervy takže si odpočinu a ostatní my můžou vlízt na záda. Nemohu pochopit ani to proč si sháněním hub dělám takový trable. Houby jsou hnus a já je nejim v tom případě se vracím do tábora bez hub. (Naštvaně)
Leon: Počkej (se smíchem) Do večeře je ještě času dost. Odpočineme si a vyrázíme opět na houby.
Violetta: Na houby mě už nedostaneš.
Leon: Chceš snad další trest od Gregoria za to že jsme nedonesli houby k večeři. Tentokrát by to už opravdu bylo mučení.
Violetta: Vyděrači......Fajn ale jdu na louku relaxovat nejméně přes 30 minut.

Šla jsem relaxovat na pěkně rozkvetlou louku. Po chvíli chůze se mi však podlomily kolena a zůstala ležet asi uprostřed té louky. Kvůli
těm houbám, které ani nejim tet tady takhle trpím bolestmi v nohou.

Leon: Si v pořádku. (Lehá si k Violettě)
Violetta: Až na nohy, které už mám od chození nejspíš celé oteklé. Jo jsem v pořádku.
Leon: Vážně tě tak bolí? Chodíme jen tři hodiny.
Violetta: tři hodiny na to aby mi nohy upadly.
Leon: Ukaž podívám se na ně.
Violetta: Cože? (Vystrašeně)
Leon: Ty nohy že se na ně podívám.
Violetta: Ehm Aha.....ale když o tom tet tak přemýšlím není to zase až tak zlé. (Koktavě)
Leon: Violetto. Dej mi ty nohy nebo začne válka a věř tomu že vyhraju já.
Violetta: Jen malá otázka. Jaká válka by to byla?
Leon: Neboj běh není v plánu spíše válka v lechtání.
Violetta: Vyděrači. Dobře ale opatrně. Pokud to zabolí mé nohy se zábavou.

Kdybych věděla že to všechno skončí
možným políbením samozřejmě bych to nikdy nedovolila. Jenže v těch jeho neuvěřitelných, krásných očí se snad každý jednoduše stratí a tak jsem svolila. Leon mě začal masírovat jedno chodidlo a katastrofální následky už probíhaly. Ptáte se co tím myslím? No.....v jeden moment jsme se střetli pohledy a já v jeho očí mohla opět snít. Leon, který se mi díval přímo do očí se začal se svými rty přibližovat ke mě.

Co myslíte že bylo dál?

Samozřejmě jsem se v čas nevzpamatovala a katastrofa byla provedena. Leon mě začal líbat a já jsem v transu spolupracovala.

Ptáte se jak to dál pokračovalo?

Odpověď je z cela jednoduchá což na na vysvětlení je potřeba opět mnohých řada slov. Po skončení líbací řekněme chvíle, kterou jsem ukončila vlastním gestem jsem ze sebe vyvalila tato pitomá slova.

Violetta: Promiň ale měli bychom jít na ty houby. (Stoupla a šla k lesů)

Ano já vím sama jsem pitomá. Jenže copak to jde jinak? Chtěla bych říct pravdu ale to by znamenalo i riskovat štěstí kamarádek. Bohužel zadaných okolností raději opětuji své štěstí, svou lásku než zkazit život Cami s Fran a stratit tím nejlepší kamarádky na světě.
Leon a já po našem políbení nikdo z nás ani nepromluvil. Zaměřujeme se na hledání těch otravných hub. Nečekaně spíše i překvapivě najdeme palouček hřibů. Konečně vydechnu štěstím. Naplníme vrchovatě dva koše a směřujeme do tábora. V táboře už nás nedočkavě vyhlíží....

???: No to je dost
Leon: Promiň te Gregorio ale dalo nám práci vůbec najít nějaké houby.
Violetta: To tříhodinové lítání po lese nám dalo víc než práci. Přineslo nám to i neskutečnou bolest po celém těle.
Gregorio: No trest na pozdní příchod jako dělaný že? Ale za to že jste se snažili a donesli večeři udělují vám každému 30 bodů. (Nadšeně odchází)

Hned jak Gregorio odešel Leon se na mě zvláštně zadíval a řekl.....

Leon: Pojď jsemnou
Violetta: Co? Proč bych m.......

Než jsem však stihla dokončit svou větu, Leon mě vzal za zápěstí a táhl mě do své chatky. Tam mi začíná opět ta samá písnička.

Leon: Violetto takhle to dál nejde. Proč nemůžeme být spolu když se stále máme rádi?
Violetta: Leone já........Já ti to nemůžu říct. Mé rozhodnutí to stejně neovlivní. Pořád zůstaneme jen.....dobří přátelé.
Leon: Jen dobří přátelé? Pěkná blbost Nemyslíš? Violetto (podívá se Vio do očí) řekni mi prosím pravdu.

Leon se mi zahledí do mých očí a ve mě se neustále ozývá. ,,Řekni pravdu.....Řekni pravdu." Díky těmto slovům mám v hlavě pocit že mi brzo nevydrží. V tu chvíli nemám daleko od slz, zmatku, smutku, zhroucení dokonce i od přiznání. Ano mám v plánu se konečně svěřit kdyby do chatky nevtrhli Fran s Diegem. Možná by už Leon znal tu pravdu, kterou chce nepřetržitě zjistit.

Francesca: Vio, Leone. Vy jste se na těch houbách snad dali dohromady?
Violetta: Ne jen tu.....čekáme na vás.
Diego: Na nás? Tady? No kdybych si sem nezašel pro mobil čekali by jste fakt dlouho.
Francesca: Nemusíte to před námi tajit. My nejsme blbý. Nejméně tři hodiny strávené v lese. Po příchodu z lesa sami zavření v jedné chatce. Kdo ví co jste tu všechno stihli udělat.
Diego: Měli bychom váš slepený vztah Oslavit.
Violetta: Oslavit? Počkat moment jako náš milostný vztah?
Diego: Jo
Violetta: Ne. Nevím jestli to víte ale my jsme se na dobro rozešli. Tím pádem žádný milostný vztah mezi námi už není. V poslední době lituji že jsme se my dva seznámili. (K Leonovi) Nepřineslo to nic dobrého jen samé trápení. (se slzami v očích. Odchází)
Leon: Violetto!!!!!!
Francesca: Jdu za ní

Běžela jsem do mé chatky sdílenou společně s Cami a s Fran. V chatce jsem se už s brekem Skácela do mé postele. Po malé chvíli přiběhla starostlivá Fran. Hned když mě spatřila kamarádsky mě objala též i utěšovala. Zanedlouho přišla Cami s vědomím že se něco děje. Beze slov se přidala k Francesce s mým uklidněním. Tato situace však netrvá dlouho, jelikož holky šly na večeři. Ano jen ony dvě. Já jsem stále byla v chatce a trápila se vším možným. K večeři je stejně houbová polévka, kterou opravdu ráda nemám. I kdybych jí milovala o houbách dnes už bylo dost.

Nemyslíte?

No 1079 slov v tomto díle. Kapitola o dost delší než jak normálně bývá. Přeji vám tedy hezký zbytek dne a především překrásné prázdniny všem. 😘😘😘😘







Leonetta - Letní tábor Jortini [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat