Leonetta - Letní tábor Jortini [DOKONČENO]

Hodina zpěvu (2 část)

Z pohledu Violetty:

Přišli jsme s Thomasem na hodinu zpěvu jako poslední. Leon, Ludmila, Cami, Fran, kluci i Gery tam byli a čekali na učitele. Samozřejmě čekat musíme i my, jelikož Jackie ještě pořád nedorazila. V jedné minutě jsem za to byla i ráda že Jackie někde vězí protože by mě nejspíš přetáhla hadrem za pozdní příchod. Jenže pak se karta obrátila a modlila se aby už Jackie na vyučování přišla. Proč tak najednou? Problémem je jako vždy Ludmila.

Ludmila: Tak co Vio? Co ty a Leon? Už to není tak dobré jako dřív že? Odkopl tě snad? To mě mrzí ani nevíš jak.
Violetta: Co potřebuješ? Jestli se chceš smát a provokovat tak si na špatné adrese. S Leonem jsem se rozešla sama nemusel mi dávat kopačky jako tobě.
Ludmila: To si přehnala Violetto zřejmě ještě Netušíš čeho všeho jsem schopná ale neboj brzo to poznáš. Bratranče hlídej si líp svojí holku ať se tu pak Violetta netopí ve svých slzách dřív než by doopravdy měla. Jenže to tak nějak bude že Violetto jestli mě nepřestaneš provokovat.

S Ludmilou si hledím vražedně do očí. Já více přemýšlím o tom co řekla. Topit se ve svých slzách dřív než bych měla? Co tím jenom myslela? Ludmila po chvíli ticha má v plánu opět promluvit ale naštěstí už přichází Jackie.

Jackie: Omlouvám se že přicházím tak pozdě ale měli jsme táborní poradu. Zatím jste si mohli procvičit hlasivky. Tak nám půjde někdo něco zaspívat a pak si zadáme týdenní úkol pro dva vylosované páry. Za splnění tohoto úkolu udělím Pár bodů. Violetto pojď nám něco zaspívat.
Violetta: Já ale já už jsem zpívala píseň En mi mundo a žádnou jinou už nemám.
Federico: Tak zaspivej nějakou píseň s tábora.
Jackie: To je nápad pojď
Violetta: No tak tohle bude zajímavý.

Šla jsem na pódium s tou mou opět ozývající nervozitou. Sice jsem se jí už díky Leonovi zbavila. Jenže já jsem v koncích nevím co zpívat. Žádnou táborní píseň neznám. Na pódiu jen vykulím oči a Ludmila mi nepřátelský přidává na nervozitě.

Ludmila: Zapomněla si slova Vio nebo máš stále tu tvojí ubohou nervozitu.
Francesca: Nech jí být Ludmilo
Jackie: Nehádejte se vy dvě a ty Vio začni.
Ludmila: O co že nezačne

Ludmila mě tak naštvala že ani nevím jak začínám slova písně Codigo amistad. K refrénu se ke mě přidávají Cami s Fran a má nervozita z cela rychle opadává.

Nervozita a stres v celku opadli. Ludmila byla stále naštvaná. Leon jako by se zamilovaně díval mým směrem. Učitelka společně s ostatními pleskají. Já s Cami a samozřejmě s Fran se jen smějeme.