Já a můj egoista[OPRAVA]

lyžák - dívka jménem Ai

Bože co jsem to zase řekla. Vyjdu na chodbu a jistě že už tu nebyl.

,,Hej Anny nechoď nikam, když nevíme pořádně co je s tebou" řekne Mai, co běží za mnou s ibalginem.

,,A-ale já" podívám se po chodbě. ,,Co se děje" dojde ségra ke mně a položí si ruku na moje rameno. ,,Já něco omylem řekla Tobiášovi" začnou se mi hrnout slzy. ,,Panebože holka ty jsi hrozná potížistka. Co jsi mu řekla tak špatného?". ,,Že mi nenechá soukromí", ,,jako by jsi mu to neříkala pořád" protočí oči. Bouchnu jí do ramene ,,Mai tohle je jiný" zamračím se.

,,Musí si to sám uvědomit. Hele Tobiáš je takovej že musí vědět vše jenak je všechno špatně" řekne za mými zády Zuzka. ,,Cože". ,,To jak myslíš", chce tě mít pod kontrolou" založí si ruce.

,,Hele asi se provětrám na vzduchu" usměju se na ně. Došla jsem na kopec a dívala se na krajinu obklopenou sněhem. Povzdychnu si a usoudím že deset minut mi stačilo.

Dojdu do pokoje kde už byli ostatní. Tobiáš vypadal zase v pohodě. No jo logicky se s tím neužírá. Sednu si na svojí postel.

,,Co budeme dělat a ty Anny nemluv" zamračí se na mě Tobiáš. Jo už jsem chtěla říct spát. ,,Zacku ty nebudeš s námi" řekne Tobiáš. Zack už se chystal jít ale překazil mu to Tobiáš. ,,Asi ne" usměje se ale měl bolest v očí. Tobiáš se zatvářil divně. Něco jako vyčítání? Odešel Zack. Vezmu Tobiáše pryč od ostatních.

,,Anny co se děje". Došli jsme na místo, kde by nás nemělo slyšet.

,,Co to bylo před tím. Provedl jsi mu něco?". ,,Tak to není... To nepochopíš Anny". ,,Co nepochopím" podzvednu obočí. Tobiáš si sedl na zem. ,,Byl jsem hovado před třiceti lety". ,,Jo to vím... Tobiáši co jsi provedl". ,,Mám výčitky doteď" vezme se za hlavu. ,,Jmenovala se Ai. Co byla zabita upírem". ,,Počkej Ai jako japonský jméno? Jakože zabita. Počkej Zacka přítelkyně?". ,,Jo.."

,,Tobiáši tohle ti neodpustí. Řekl že to byl nějaký upír. Tobiáši co jsi to provedl". ,,Já vím proto to nechci nikomu říct. Byl jsem hroznej kokot".

,,Bože" sednu si taky. ,,Proč?". Podívá se jinam ,,byla hodně energická a hlavně drzá. Chtěla naše rodinný a sourozenecký pouto zlepšit". ,,Panebože, takže ona měla být první nástupkyní?". ,,Jo ale stejně o to nestála. Její rodiče zavražděni kvůli bratrovi že dlužil peníze. Její kámošky zavraždění kromě Ayi". ,,Počkej proč?". ,,Chránily jí a Aya tam nebyla". ,,Tobiáši musíš mu to říct". ,,To nejde už tak je naše pouto v háji a už je to třicet let. Nejde to..". ,,Tobiáši..." obejmu ho ,,musíš to říct aspoň rodičům". ,,Nemůžu..".

,, Půjdeme?". ,,Asi tu zůstanu", ,,dobře".

Měla jsem v plánu jít směrem do našeho pokoje ale vydala jsem se ven. Zase u kopce a s ponožkami.

Proč jí nezachránili, když měla být ona královnou.

,, Protože jsme viděli tebe" uslyším červeno vlasého. Podívám se na naše krále. ,,Vždyť Zack". ,,Je to prostě osud Anny a nějak to neovlivníš". ,,Co je tak na mě zajímavého než na ní?". ,,Nemluvíme o osobnosti ale o síle. Stejně by zemřela". ,,To jako proč". ,,Protože by byl chaos", ,,chaos?". ,,Neřeš to".

Poslední co jsem slyšela. Sesypu se na sníh. Ještě mám v rukou smrt člověka, tohle už je na mě moc. Rozbrečím se jediný co mě dokázalo zahřívat byly slzy.

,,Anny?" uslyším Zacka. Podívám se na něho. ,,Co tu děláš?" optám se ho.

,,To se spíš ptám tebe. Je to hold zakázaný ale našel jsem si tu hezký místo" dá si ruce do kapes.