Já a můj egoista[OPRAVA]

pravda vypukla na povrch

(face co to sakra je?) Myslím obrázek:)

,, Tobiáši " podívám se na něho. Zase něco kutí u stolu. ,,Ano". ,, Můžu jít už ven?". ,, Možná se-" přeruším ho, aby neřekl tu pitomou stráž ,,ne chci sama. Vyčistit si mysl" udělám psí oči, abych měla větší šanci. ,,Ne! Je to nebezpečné" zamračí se Tobiáš. ,,Jestli uděláš zase nějakou hovadinu. Víš co tě čeká" ukáže na mě s kamennou tváří. Musím se držet, abych neprotočila oči. ,, Rozuměla jsi?" řekne tázavě ale ignoruju ho. ,, Slyšíš?". Vydám se ke svý šatně, abych si oblékla něco a né to co mám celou dobu.

Sundala jsem si triko a teprv si všimla obvazu na mém břiše. No skvělý. Vezmu si delší černý triko a kraťasy v bílí barvě.

Došla jsem za Tobiášem. ,, Prosím" řeknu u dveří. ,,Ne bez debat!" podívá se na mě vražedně. Fajn, takhle to nejde.

,,A když půjdeš se mnou" začnu dělat kruhy na dveře. ,, Nemám čas". ,, Tobiáši" řeknu otráveně. ,,Ne". ,, Něco za něco" podívám se na Tobiáše, který přemýšlí. Přestane myslet a podívá se na mě ,,ne" začne zase něco dělat.

,,Co to děláš?" dojdu za ním. Měl nějaký papíry. ,, Neotravuj".

,, Tobiáši" zamračím se. Dojdu za ním a spojím naše rty. Tobiáš hned spolupracoval. Prohrábnu mu vlasy.

Bylo to tak hřejivé a vášnivě ale potom se oddálil a odešel.

Pohled Tobiáše

Bože já jí jednou zabiju! Nemůže mě nechat být, když nemám čas? No nic stejně musím za otcem. Nevím, co potřeboval ale asi je to důležitý.

Dojdu ke dveřím. Byli z černého buku. Povzdechnu si a otevřu dveře. Byli tam už všichni z naší rodiny. Táta sedící na svém místě a máma vedle něho usměvající. Zack se Zuzkou už seděli na křesle.

Přišel jsem k nim a opřel se o Zuzky křeslo. Podíval jsem se na Zuzku. Poprvé co vidím v její očí nicotu. Jako já kdysi ale Anny mi posvítila do duše.

,,Nechali jsme jednu kameru a je pouze pohledu od dveří" řekne matka a dá na stůl tablet. Byla to ta noc co jsem odešel.

,,Anny pořád říkala že někoho slyší ale stráž řekla, že to není možný. Buď to bylo v její hlavě, nebo jen halucinace" řekne otec.

,,Ale dělalo jí to už i podruhé co usnula" přidá se matka. ,,A co s tím máme dělat?" nedá Zuzka zájem. Nedivím se, ale i tak nevíme co se stalo.

,,Zuzko vím že jste pohádaný ale jenom ty s ní můžeš mluvit". ,,A co jako? Vím že nemůže přijít a asi ani se nechce omluvit. Řekla mi že se nemusím snažit. A co tím myslela? Kamarádství? Jestli jo tak nejsem k užitku" začnou se Zuzce hrnout slzy.

,, A já jí řekla že je nesnesitelná..".

,,Zuzko určitě se ti omluví" dám jí ruku na rameno a usměju se. ,,To sotva" odvrátí pohled ode mě.

,, Teď se podívejte" řekne matka a ukáže na tablet. Anny vstala a byla dost vyděšená. Začala něco říkat na stráži.

,,Jak vidíte zase se ptám jestli tu někdo nebyl. Anny protestovala a uraženě si sedla a teď tahle část co je zvláštní" řekne matka.

Podívám se znova na tablet. Byla dost vyděšená.

,, Proč se dívá do okna?" ozve se po fakt dlouhé doby Zack. ,,To nevíme ale něco viděla, ale co to už není jisté protože sama stráži lhala" zamračí se otec. ,, Proč by měla lhát?" ozve se Zuzka. Takže dala zájem?