Já a můj egoista[OPRAVA]

jsi jen moje!

Začalo zvonit. Už jim konečně funguje zvonek? 

Rychle jsem vyběhla do druhého patra a zakopla. Podá mi někdo ruku ale podle černé nike mikiny to byl Tobiáš. ,,Jsi v pohodě" řekne. Utřu si rychle slzy a přijmu jeho ruku. 

,,Proč brečíš?" řekne. ,,No-" nedořeknu protože mě přerušil ,,je to kvůli tomu že jsi spadla" řekne další otázku. ,,No-", ,,nebo kvůli tomu psovi?". ,,Můžeš mě poslechnou nejdřív?" řeknu už trochu rozčíleně. Udělal výraz ať pokračuju a já se od něho nechala zvednout a ten mě hned přimáčkl na zeď. ,,Můžeš mě konečně nechat domluvit a proč-" nedořeknu protože se nebezpečně přibližoval a mně to bylo dost nepříjemný, když jsem ani nemohla říct svojí odpověď. 

,,Tobiáši co to děláš? " řeknu ale to už mě umlčel polibkem a pak se odtáhl se ode mě ,,jsi jen moje" řekne egoisticky. ,,Jo?" řeknu otázale ale Tobiáš se na mě podíval zmateně. Byla jsem opět rudá ,,přijdeme pozdě" řeknu. Vzal mi ruku a udělal krok v před. ,,Počkej! Všichni nás uvidí" zamračím se stále v rudé barvě. ,,Mně to nevadí" řekne ,,on už prohrál" podívá se na mě s úšklebkem. ,,Ale mně to vadí!" řeknu a vyprostím se ze sevření a spadla s ním. Rychle vyběhnu a ucítila pomalu že jsem v koncí a beztak budu zase přilepená ke zdi. 

Že já nedržela hubu!

Dokázala jsem otevřít dveře. Všichni se na mě podívali a učitel též. ,,Omlouvám se že jdu pozdě" vydechnu a podívám se na učitele. ,,Neslyšela jste zvonění?" řekne tvrdým tónem a nadzvedne obočí. ,,Ano ale byla jsem daleko od třídy, snad chápete?" řeknu docela rozčíleně.  ,,Dobře, sedněte si" řekne. 

Tobiáš doběhl ,,omlouvám se že jdu pozdě" řekl. Učitel vykulil oči ,,děláte ze mě vola? Děláte si srandu? Nedělali jste náhodou něco spolu" rozčíleně si nandá svoje brýle. ,,Ne-". ,,Nic zajímavého to nebylo".

on prostě musí mluvit..

 Chceš abych jim řekla že jsi mě obtěžoval?" pošeptám a usměju se na něho. ,,To není pravda". Dal mi hned nechápající pohled. ,,Každý si může myslet svoje" ušklíbnu se. ,,Ann-". ,,Já čekám na vysvětlení " řekne učitel. ,,Tohle je náhoda, že jsme tady oba dva" řeknu. Nic nemůže říct, protože ví že bych to použila. Kouknu na Mai. Byla překvapená a zároveň naštvaná prtože jí to pomalu docházelo. Simon s Davidem byli překvapení. Zuzka se Zackem se smáli potichu. Černovláska byla dost překvapená a hnědovláska se nebezpečně usmívala. Ostatní hlavně holky byly naštvaný a klukům to bylo fuk. 

,,Víte co? Já chci něco je naučit takže si sedněte protože nemám zapotřebí něco řešit" sedne si na svoje místo a dal si na sebe brýle a dodal k tomu ,,nejsem za to placenej".,,A pro jistotu budete zkoušeni jestli se to ještě jednou stane. Ne-li víckrát" řekne a začal zase vykládat hnusnou ekonomiku. 

nevadí.. budu mít zdarma známku

Sedli jsme si a hned jsem vystartovala na ty dva co se neustále tlemí ,,zajímalo by mně proč se tlemíte" zamračím se s zvědavostí.  ,,Slyšeli jsme všechno, kdy plánujete svadbu?" optá se Zuzka. Zack se ušklíbne. 

,,Cože" řekne nechápavě s trochu červenými tvářemi. Ale já jsem musela být červená mnohem víc.

,,Od kdy se umíš červenat" řeknu ale vím že je takhle roztomilý.

,,Anny ti padla k nohám jak jsi plánoval" řekne Zack docela zklamaně. ,, Stačilo pár zamilovaných polibků a komplimentů a heleme se" podívá se na mě a pak zase na Tobiáše ,,už jí máš". Podívá se na mě ,,myslel jsem si že jsi jinačí Anny" řekne zklamaně. ,,A co Mike?" optá se Zuzka. Podívám se jinam, přeci jen se snažil..

,,On Anny rozbrečel. On si ji nezaslouží;" řekne smutně Tobiáš. Podívám se na Tobiáše jestli to myslí vážně. ,, Nedělej ty ksichty" řekne na mě. ,,Jako kdyby jsi mě nikdy nerozbrečel" zamračím se ,,kdbych tě nepoznala. Nebrečela bych nad ním".

,,Ouuu" řekne Zuzka. ,,To jak zase jsi myslela?" řekne na mě naštvaně. ,,Víš Tobiáši. Já ti to řeknu" ukáže na sebe Zuzka. ,,Myslela to tím že nemusela myslet na svoje city o tobě" ušklíbne se. ,,Zuzko!" křiknu po ní.

,,Mike je hodný a ty jsi arogantní debil, který musí mít co si právě teď žádá!". ,,Aha a pak tu někdo má radši arogantního debila" ušklíbne se. Zamračím se a trochu začervenala.

,,Ale musíme uznat že jsi ho vystihla dobře, Anny" ušklíbne se Zuzka a Tobiáš se zamračil.

,,Hej vy čtyři" ukáže na nás učitel. ,,Nejsme na trhu a poslouchejte, tohle bude v testu" ukáže na tabuli.

Tohle už umím..

Znuděně si lehnu na stůl.

***

Neuvěříte ale už skončila škola. Protáhnu se a spadnu na zem. ,,Jseš v pohodě " řekne Tobiáš a už mě zvedl na nohy. ,,Jo tohle se mi děje normálně, když se protáhnu" zývnu. ,,Asi tě budu kontaktovat, jestli spíš ". ,,To je v pohodě. Chodím spát, když už prostě musím". ,,Navíc nepřeju si, aby jsi už ke mně chodil, když ségra mě bude špehovat". ,,Tohle ti nebudu slibovat" ušklíbne se a zmizí. ,,Ty hajzle" zamračím se i když byl pryč.

Skočím do postele a přikryju se. ,,Já myslel že se budeš učit". Vyděsila jsem se a podívala de na něho. ,,Co tu chceš? Mám snad zavolat bratry?" zasyčím.

Rychle zmizel a já nahned usnula.