Já a můj egoista[OPRAVA]

nepoužívej to!

Sedla jsem si do lavice. Tobiáš už seděl, a jen mě pozoroval s úšklebkem. ,,Co je". ,, Já tě jednou dostanu" pohladí mě po hlavě. Nechápavě jsem se nad tím trochu začervenala.

Ségra s její kamarádkou šla k lavici ale většinou bývají v chodbě. Nemířil a si to k sobě ale ke mně.

,,Ahoj ty úchyle, co tohle znamená " ukáže mu telefon. Vezmu si sešit a překryju svůj obličej, aby neviděli že se červenám.

,,Tohle není nic pro mě". Zrudla jsem ještě víc. ,,Není nic? usměje se naštvaně.

Najednou už pár lidí začalo vcházet do třídy.

Mai se dá ruce na stůl ,,a tak jak ses nám dostal?" zamračí se. ,,Oknem" řekne jednoduše. Mai se ušklíbla ,,oknem? Anny okno je v druhém patře".

Měla jsem ráda svůj život..

,,Ale nic se nestalo" podívám se na menší skupinku lidí.

,,Nic?" řekne Mai. Podívám se po ní ať se opováží. ,,Vážně a co ten-" nahned jsem jí zakryla pusu ,,nic" řeknu a zamračím se. Odendá mi ruku ,,ale jo! Líbali jste se" . Musela to říct?

Všichni se na mě podívali. Podívám se na Tobiáše, který si nic z toho nedělal a ještě se vítězně usmíval. ,,Tobiáši asi jsem v háji" řeknu a lehnu si hlavou na lavici. ,,To si vyřiď sama" pohladí mě po hlavě.

,,Prosím řekni že nejsme spolu". Ušklíbne se a zhoupne se ,,bude brečet" podívá se do okna, co je před ním. ,,Proč? Nechodíme spolu!" praštím do stolu. ,,A ty myslíš že tě budou poslouchat. Stačí pitomý drby a uvěří někomu jinému". Stále mu hrál úšklebek. ,,Ty hajzle" zamračím se.
 
Sednou si na mojí pravici dvě holky. Jedna měla černé vlasy a tmavě červený oči s černým trikem a na krku se jí leskly dvoje řetězy. Měla černé džíny a jako doplněk měla řetěz na boku.

Ta druhá seděla vedle mě. Hnědé vlasy její zářící fialový oči. Měla na sobě světle hnědé šaty, který jí byly pod kolena. Jako doplněk měla stříbrný prsten s černým kamínkem.

,,Hej ty" řekne jedna z naštvaných holek. Dělala jsem že je nevidím a začla si číst dějepis. Tenhle předmět je tak nudnej ale i tak byl fascinovanej.

,,Ty nás budeš ignorovat" přijde ke stolu. ,,Ta co se opovážila praštit Klér, tak dělá slabou chudinku. Klér mela pravdu chudá ". Tohle slovo tak moc nenávidím. Jednu jsem ji
vrazila. ,,A ty jsi co" oprsknu ji. ,,Co si dovoluješ" řekne a flákne mi jednu taky. Chtěla jsem už jít na ní ale to už mě chytil Tobiáš.

,,Co děláš, pusť mě " snažila jsem se vymanit z jeho sevření. ,,Nech toho Anny. Chceš zase průšvih protože tyhle to svedou na tebe". Měl pravdu ale nenávidím, když mi někdo řekne chudák. ,,A ty si bezdomovec" řeknu a ušklíbnu se.

,,Co si to dovoluješ" řekne a chtěla mi něco udělat ale to jí Zuzka dala stoličku. ,,Co si to dovoluješ Zuzano" zařve. ,,Co si to řekla" usměje se vražedně a jednu jí flákne že až vletěla na zeď. Auvajs. Sedne si zpátky. Ta se s ní nemazlila. Tobiáš mě pustil a já si sedla.

,, Jaktože si nestěžuje " kouknu na Zuzku. ,,Jsem přece upír" pošeptá. ,,Ale i tak". ,, Můžeme ovládat lidi a nařídit, aby to neudělali". ,,Aha tak to jo ". Kouknu na Tobiáše. ,,Ty jsi si to už použil několikrát" začnu ho vraždit. ,,Co to říkáš". ,,Nejdřív, jak jsem šla ven aa" odmlčím se.

,,Ani to nejde spočítat". ,,Nee" řekne. ,,Ale jo" řeknu. Protočí oči. ,, No, tak fajn". ,,Ty hajzle" mám chuť mu jednu vrazit ale- ,,Tobiáši" řeknu a on se ani neotočil. ,,Zase si to použil!". ,,Můžu dokud nejsi upírka". Cože to řekl? Uvědomil si to a odešel. ,,Co to mělo znamenat" zařvu na něho. Odešel.

,, Dobrý den třído" řekne učitel, však nezvonilo. ,,Dneska nám nejde zvonek, takže jestli někdo chybí a šel na chodbu tak řekněte".

Začnu se hlásit. ,,Ano" pobídne mě. ,,Tobiáš chybí" řeknu a on přikývl. ,,Tak pro něho skočte ". ,,Ehm, proč já" řeknu, protože tohle mě nebaví ať tam jde někdo jinej a ještě by na mně něco zkusil. ,,Protože jste to řekla". ,,Já klidně půjdu" řekne ta co jsem ji flákla. ,,Ne, běžte Mašková a bez řečí " ukázal na dveře. Povzdychnu si. Tak fajn to tě nezabije.

Vešla jsem do chodby a nikdo nikde nebyl.

Další kapitole ᕙ( ͡° ͜ʖ ͡°)ᕗ