Já a můj egoista[OPRAVA]

omluva

Zazvonilo na přestávku a já se vydala zase na chodbu myslet. Co se všechno začalo stalo.

Našla jsem fajn kluka. Emily je taky fajn. Ale na Zuzku nemá. Podívám se okolo a musím se na tu myšlenku zachechtat.

,,Anny" řekne někdo za mými zády a skočí na mě. ,,Co se děje" řeknu na Mikea. ,,Ale nic" řekne a seskočí zpátky. ,,Škoda že už u vás nebylo místo. Aspoň jsem se ségrou" řekne a obejme Emily, která se najednou tu objevila. ,,Juu, to je roztomilý " usměju se na jejich sourozenecký vztah.

Uvidím Tobiáše za Mikeem. Byl doopravdy strašidelný. Co se mu děje?

,,Jo a-" nedořekne Mike a začne zvonit. ,,Ach jo" řekne a odešli do svojí třídy. Vydala jsem se také do třídy.

Sedla jsem si vedle Tobiáše, který už tu byl. Začne na mě zírat. Kouknu na něho. ,,Nebav se s ním" řekne najednou. ,, Co, proč? Náhodou se chová o mnohem líp" rychle ho sjedu pohledem ,,než ty". ,,To mě nezajímá. Jsi moje".

Ta věta mě dostala.

,,Nejsem ničí a už vůbec" sjedu ho pohledem ,,né tvoje". Ucítím pohledy a bylo mi to hodně nepříjemné. ,,Ale jo" řekne v klidu. ,,Nejsem! Vyhodil jsi mě a ještě budeš říkat tyhle věci" podívám se na něho znechuceně ,,jsi ty normální" řeknu s klidem. Pouze se na mě podíval s úšklebkem. ,,Řeknu to za tebe, nejsi" zamračím se.

,,Mohu pokračovat?" řekne učitel.

Sakra

,,Mohu pokračovat v hodině" řekne ještě jednou. ,,Ano" řekne Tobiáš.

***

Šla jsem už domů. Došla do pokoje a začala se učit. Po učení jsem šla se najíst. Udělala jsem si toasty. Dva. Se sýrem, šunkou a kečupem. Dala do přístroje a dala si to na talířek a šla nahoru do pokoje.

Otevřela jsem dokořán okno a šla ke stolku si dát notebook na stůl.

,,Na co se asi tak kouknu" řeknu si sobě. Možná nějaký nedokoukaný anime.

Jako například?

Kyo! Fruits basket to jistí.

Někdo mě chytil za boky ani jsem se nedokázala otočit protože už mě někdo tiskl na zem. ,,Hej" podívám se za sebe a z měsíčního svitu jsem uviděla zářící fialové vlasy.

,,T-ty, c-co tu chceš" zakoktám ,,a jak s-ses jsem dostal?". ,,Oknem" řekne jednoduše ale viděla jsem jak byl naštvaný. ,,To co ti je? Proč máš tak blbou náladu-" nedořeknu protože mi to hned došlo ,,ha, ty žárlíš" ušklíbnu se a trochu jsem se zasmála. ,,Nežárlím" zamračí se ale vidím jak má červený ucho. ,,Víš že se červenáš" usměju se s výsměchem. Ucítím jak stisk zesílil ,,nebuď hned povýšená" zavrčí. ,,Ale no tak jsi roztomilý" řeknu s provokací.

,,Nech toho okamžitě" stiskne mi zápěstí ještě o trošičku víc. Hned dal nohu tak že jsem se nemohla ani hnout. ,,Nečti mi myšlenky!" zamračím se a snažila se abych se vytrhla ze sevření ale to nemělo cenu. Otočil mě okamžitě tak abych mu mohla vidět do tváře. Pomaličku se začal přibližovat. Připadala jsem se hypnotizovaná ale měla jsem pocit jako bych sama potřebovala jeho zatracenou pusu. ,,Tobiáši já-" utěší mě svým ukazováčkem. ,,Omlouvám se mám raději tebe než svojí svobodu" řekne a hlubokým polibkem mě políbil. Musela jsem se nad tím rozbrečet protože mi to zahřálo u srdce a on mě poslední dny zničil.

Odtáhnu se ,,idiote" řeknu s rudou tváří. ,,Takže koho máš radši". Otočím se na pravou stranu aby neviděl jak se červenám. Tobiáš mi otočil hlavu ,,koho" ušklíbne se. Hajzl si to užíval jak moc mě mučí. ,,Přestaň" podívám se mu do očí ,,pořád jsi nevyhrál" s povýšeným úsměvem jsem se odtáhla a sedla si na postel.

Podívám se na něho ,,chci spát" sjedu ho pohledem, a pak okno. ,,Máš u mě místo, kdyby jsi ho potřebovala" usměje se a vyskočí z okna. Rychle jsem to zamířila k oknu. Ano je to upír ale i tak. Zvedne hlavu ,,měla jsi strach" řekne s úšklebkem. ,,Přeci jen nejsme v prvním patře" protočím oči. Zmizel se svým úšklebkem.

Došla jsem do postele se zachumlala se a nahned jsem usnula.

Probudila jsem se dřív tak jsem vypla budík a šla se připravit. Včera jak tu byl Tobiáš tak jsem se ani nestihla vykoupat.

Došla jsem do koupelny a umyla jsem si svým krásně voňavým melounovým šamponem a po něm následoval kondicionér, který jsem si dala na konečky vlasů. Umyla si tělo a vzala na sebe župan a vysušila si vlasy ručníkem ale i tak jsem si ho dala na hlavu.

Někdo mě obejmul zezadu ,,Tobiáši?" vyděšeně jsem se otočila. ,,Ne, Mai. Hele nejsi na něho závislá protože jsem šla k tobě do pokoje, abychom se mohly společně vykoupat ale najednou jsem ve dveří uviděla jeho" zamračí se ,,ještě mi řekni že chodíš s tím co ti zlomil srdce" založí si ruce a poklepe nohou. ,,Hele jen mě navštívil" řeknu. ,,Fajn tak teď neunikneš" ukáže mi mobil, kde mě líbal. Trochu jsem nad tím musela se začervenat.

,, Řekni nebo to řeknu bratrům".

Ona ví jak na mě.

,,Neee, prosím jim prosím, ne". ,,Fajn" povzdychnu si. ,,Nechodím s ním, okay? Jen mi šel něco říct". Odešla ke dveřím.

,,SIMONE, NESPI. MUSÍM TI NĚCO ŘÍCT" zařve na celý barák. Rychle jsem utekla za ní ,,Mai, prosím nechodím s ním jen-". Podívá se na mě a ukáže na mě ,,jak tomuhle mám uvěřit, když mám důkaz a neříkej sestro že ho používáš za kamaráda a představ si že díky němu, zapomínáš hlavně na mě. Přeci jen jsi šla něco hledat jasné že v uvozovkách ale taky mi říkáš tuhle lež"

Fajn teď jsem jí naštvala

,, Promiň jen-" nedořeknu protože přede mnou byl ospalý Simon. ,,Co se tu proboha děje?" začne si mnout oči. ,,Představ si že Anny chodí s Tobiášem" vyhrkne na Simona. ,,Mai!" řeknu otráveně.

Simon se na mě podívá.

Ona to musí vyklopit...

Simon se na mě podívá. ,,Nevěříš" ukáže mu mobil. Podívá se na mě znova.

,,Anny, co to znamená " zamračí se. ,, Já ti říkám, že tohle je jenom omluva tomu všemu".
Byla to pravda ale jinak to říct nejde. ,,Jaká omluva" povytáhne obočí Mai. ,,On mě políbil s tím že se za všechno omlouvá a že mám u něho místo".

Ach jooo...

Simon se na mě podívá jako by čuměl na blázna. ,,Co že ti to řekl?". ,,Nestačí ti to jednou?". ,,To fakt ne Anny, protože Tobiáš je asi vypatlanej" řekne na celou hubu. ,,To je pravda ale on nad tím myslel,ne?" řeknu. ,,Nebo chce mít z tebe nádobu" řekne potichu.

Ségra tu koukala jak vyvoraná. ,,Nechce se s tebou jenom vyspat ". Je to podobný názor ke krvi. Začnu se smát. ,,Co, tohle kluci dělají. Teda ty jsi asi výjimka Simone" podívá se na něho.

Simon se naštval protože se zamračil. ,,Hele měli bychom si připravit do školy" řeknu a uteču do pokoje.

Zavřu dveře a opřu se o ně.

Tohle mi chybělo. Nebyl dobrý nápad lhát ségře.

Vzala jsem na sebe černou sukni s bílím trikem jako vždy k zadku a fialovou mikinu na rozepínání. Nechala jsem ji rozeplou. A svoje obyčejně černé tenisky.

***

Byla jsem před školou a už skočil mi do náruče Mike. ,,Ahoj Annyyy" řekne rozveseleně. ,,Ahoj" usměju se. Vyjdeme z náruči.

,,Ahoj" objeví se tu Tobiáš a usmíval se vražedně na Mikea a jako dobrý kamarád mu poklepal na rameno, který za chvíli drtil. Protočím oči nad tím. Mike začal být úplně jiný a co můžu vynechat je veselý.

,,A co ty tu chceš" zamračí se Mike. ,,Jenom to co ty chceš" usměje se. ,,To ti není ani trošičku líto co jsi jí provedl?!". ,,Včera jsem se jasně omluvil ale Mikeo" potichu mu řekl něco a Mikeo hned se naštval. Tobiáš nenápadně odešel.

,,Mikeo? Co ti řekl?". ,,On už tě políbil?" zamračí se. ,,Ah.. eh to je na dlouho" usměju se lítostně ,,ale neboj. Jen tak jsem mu nemohla odpustit". ,,Tak dobře" usměje se.

Další na světě :3 hele ale uznejte tahle se mi povedla ( ͝° ͜ʖ͡°)ᕤ