Já a můj egoista[OPRAVA]

příprava na vánoční ples

V kuchyni jsem pomáhala dělat cukroví. Všichni chtěli protestovat, že královna se nesmí zašpinit, ale aspoň že ta naše Daniela byla člověk a prožila si takové věci.

,, Proč jsi vůbec tady s náma?" řekne William.

,,Jako malá jsem milovala připravovat cukroví. Máma mě plně nenáviděla, že jsem někdy musela dělat domácí práce a někdy i v kuchyni, když byla nemocná". William se na mě koukl smutně.

,, Vím díky tomu jak chutnají rumové koule. Vždycky když se dívala do trouby jsem nenápadně vzala kuličku a zamilovala si tu chuť" usměju se nad tou vůní co vždy pulzovala přes kuchyň.

Začnu přidávat mouku do mísy a na mě přišla pšíkačka.

,,Pšíík" a byla celá od mouky. Will se smál a ostatní taky.

Tohle místo tady miluju. Nikdo tu není upír. Jak by asi mohl snášet to jídlo.

,,Moc paní nemáte dobré vzpomínky ale někdy mi to připadá jako by jste si to užívala" usměje se na mě Eleanor. Musí mi tak říkat ale poprosila jsem aby mi neříkali královno. V tenhle moment si připadám jako člověk.

,,Jako malá mi to připadalo jako sranda" ušklíbnu se.

,, Teď tady oddělení deset dělá rumové koule" řekne na mě Flynn, tenhle chlápek je mladej tak dvacet ale všichni tady jsou padlý andělé jako služky.. takže u táty jsou démoni všichni.

,, Proč děláte tolik jídla. Stejně tu jsou upíři " podívám se na Willa. ,,No je tu hodně návštěv, a i kdyby ne tak pro tebe" usměje se na mě. Málo kdy jsem dole, takže docela to chápu.

Dojdu k Flynnovi a vezmu si kousek těsta do pusy, i bez kokosu to chutnalo božsky.

,,Je to vynikající" řeknu na pět lidí. Většinou tu je tak pět stovek lidí ale dnes jen stovka. Jak si dokážu pamatovat jména?

Mají jmenovky a nějaký si už pamatuju. Nesmím přestat myslet, že na každého chlapa promluvím tím víc je agresivní Tobiáš. Určitě i přes svojí práci mi čte myšlenky.

Dojdu znova k Williamovi a ty už pekly. Tohle bylo listové těsto a to mi nikdo moc nechutnalo ale pomohla jsem.

Dojdu, tam kde pekly perníčky. Usměju se nad nimi. Voněly po celé kuchyni. Jeden jsem jim ukradla a snědla ho. ,, Vynikající" zazáří mi oči. Všichni se začnou smát a já taky začala. ,,Mohu?" optám se abych mohla ozdobit. Přikývnou a dala mi do ruky tubu. Začala jsem zdobit a dozdobila poslední kus.

Bylo už večer a tak jsem se rozloučila s nima a došla do pokoje, musela jsem se umýt od mouky.

Tobiáš už stál ve dveří a zíval. Podíval se na mě a zamračil se jak vypadám. Vlasy jsem měla v drdolu a nechyběla tam na vlasech mouka a velké bílé tričko co mi bylo do stehen a kraťasy co nešli vidět. Určitě i obličej pokrýval mouku.

Nic neřekl a došel do koupelny, tam jsem chtěla já. Naposledy se podívám na dveře a chtěla dojít k sobě do koupelny, ale někdo mi chytl ruku a zatáhl do koupelny.

Chtěla jsem protestovat ale to nemělo cenu, a tak jsem s ním byla v rudé barvě.

Došla jsem do postele a Tobiáš zhasl lampičku. Vzal si mě do objetí a usnuli jsme.

***

,, Zítra už jsou konečně prázdniny. Jak se těšíš na Vánoce? U nás přeci jen si se mohla dívat do svýho okna a vzhlížet Ježíška, jestli přijde za tebou ale vždycky jsi uplakaná, byla, že za tebou nepřišel" ušklíbne se na mě ségra. Praštím jí do loktu. ,,Bylo mi deset" zamračím se. Tobiáš s Aidnem se dívali překvapeně. ,, Přestaňte tak čumět" zamračím se na ně.