Já a můj egoista[OPRAVA]

dneska přitahujeme pozornost

***

Byli jsme konečně doma a já mám hlad. ,,Tobiáši?". ,,Jo, vím" řekne a odejde do kuchyně. ,,Stačí mi jen cereálie. Ty který jsem chtěla minule. To umíš udělat sám, ne?" řeknu. ,,Tohle je urážka naší služebné" řekne. ,,A když si to udělám sama". ,,Taky". ,,Anastasie" řekne do dveří. Vyšla z nich černo vlasá dívka ve věku dvaceti až dvaceti pěti. Vlasy měla v drdolu. Měla černou uniformu a na ní zástěru. Bílé podpatky a černé nadkolenky. Na hlavě černou čelenku.

,, Já to zvládnu sama. Stačí dát cereálie do misky a nalít mléko " řeknu a ona se naštve. ,,Anastásie to nic" začne jí uklidňovat. Začnu koukat jako bych se teď probudila. Štvalo mě to a to hodně. ,,Nemám hlad" řeknu a rozeběhnu se do pokoje. Nepotkala jsem ho.

Bylo to fakt dlouhé než dojdu do pokoje ale co nadělám. Lehnu na svojí postel. Ať se opováží přijít! Nikdy jsem netušila že jsem tak žárlivá.

,,Anny?". ,,Jo?", podívám se po Zuzce. ,,Copak se děje?" zeptá se a sedne si ke mně. ,,Nic se neděje" usměju se. ,,Vážně? V hlavě máš úplný ticho". ,,Ticho?" nechápavě se podívám na Zuzku. ,,Prázdno" vysvětlí. ,,Nic mi není"
,,Anny" řekne Zuzka ve dveří. ,,Hm" řeknu. ,,Děje se něco. V hlavě máš úplně vymyto". ,,Nic" řeknu a přikryju se. ,,Dobře. Tak se vyspi" řekne a odejde . Začnou mi téct slzy. Radči, bych byla mrtvá, než tohle snášet.

Kdo je vzácný pro něho? Ať se jde bodnout s nějakou královnou.

,,Hej Anny vstáváme " řekne Tobiáš a začne do mě šťouchat. Vezmu mu ruku. ,,Nesahej na mě " zamračím se. ,,Co ti je" řekne a koukne jak mu držím ruku. Pustím ho ,,nechtěj vědět " zasyčím. Tobiáš radši odešel. To je to tak těžký si to uvědomit?

Došla jsem do mojí šatny ale nějak se zvětšila-

(Fialový barvě)

Co to- vedlo to ještě k knihovně menší/ byly dveře, kde byla menší knihovnička s fialovými světla.

Si děláš srandu. To kdy zase udělali že je to větší nebo to bylo? Možná nevěděli co se mnou, kde mám věci? Začnu prohlížet šuplíky. Jo našla jsem ponožky. Pak i ostatní spodní prádlo. Teď kalhoty a trička. Trička byla dole a kalhoty v poličce. Vzala jsem na sebe.

Rudý červený top a tmavě šedivé džíny se srdíčky na kapsách. Tyhle ho přitahovali. Teď je to jedno. Mávnu rukou.

Jdu úplně dolů. Trvalo to snad hodinu. No jo, když je to pomalá chůze. Vezmu na sebe černé tenisky. Opřu se o zeď a sednu si. Čekám než vyjdou.

Vezmu si mobil do ruky a podívám se na hodiny a ty ukazovaly že za půl hodiny by měli přijít a pokud ne. Vykašlu se na ně a půjdu sama. 

***

Nepřišli tak jsem odešla. Nemyslím si že by jim to mělo nějak ublížit.

Došla jsem přes můstek a mířila si to do školy. Došla jsem do školy a sedla si a hlavou si sedla na lavici.

,,Hej Anny" řekne Maiin hlas. ,,Hm" podívám se po ní. ,,Co ti je? Sluší ti to dneska" řekne. ,,Díky za pochvalu" řeknu a podívám se na ní. Měla na sobě ten svůj styl. Máme podobný ale ona má ráda prostě růžovou. Růžový top se srdíčkem na hrudi. Růžová sukně. ,,Ty jdeš roztleskávat" řeknu. ,,Cože. Stacy že mi to sluší" okřikne Stacy. Přikývla.

Zjistila jsem že Tobiášova barva je pravá. Dokonce Klér. Nechápu jak? Musím se někdy zeptat.

Stacy je zrzka a má zelené oči. Má hezkou postavu ale je ploší. Nějak jí to ani nevadí. Má vlasy stejně dlouhé jak já ale zrovna je její nepřítel culík. Teď má tmavě šedivou sukní s černou mikinou. ,,Tobě není teplo" řeknu na Stacy. ,,Ne je mi zima" řekne. ,,Aha, tak já už půjdu do třídy". Přikývnou asi ještě chtěli být v chodbě.