Mai

41 2 0
                                    

,Kde je Mai?!" vykřiknu. ,,Klid nebo tě uslyší král". ,,Klid? Co chceš?". Nemůžu furt pobrat, že nám tak říkají stejně máme ještě na tyhle věci čas. ,, Běž, někam kde tě neuslyší, jestli jí chceš živou" nasucho polknu a dojdu do místnosti, kde se má ukrývat páka na uzamčenou knihovnu. Podívám se po chodbě a vezmu mobil zpátky k uchu. ,,No", ,, běž na tuhle adresu bez nikoho nebo je mrtvá!" zasměje se a uslyším křičící Mai jak volá moje jméno. ,, Poč-" zavěsí a přijde mi esemeska a byla to ta adresa.

Rychle dojdu do pokoje a vezmu si věci v čem se mi bude hezky běhat a i přes tu zimu. Mikina s legínami mi bude stačit. Mobil si nechala na stole. Vzala jsem to přes okno. Nebojte! Neskáču docela jsem to ovládla ve škole.

Vyletím z okna a dopadla na zem. Křídla zasunu zpátky a vyjdu cestu do lesa až k nějakýmu rozpadajícímu domu. Počkat! Mai o tom musí vědět, tím pádem...

A co Simon? Proč zrovna já.. Ach ta zatracená role královny.

Dojdu do domu rozpadajícímu, a tam mě někdo popadl zezadu.

,, Vážně jsi přišla sama?" ušklíbne se na mě ale nebyl to ten co telefonoval.

,, Hajzlové! Proti jednomu?". Začal mě přiškrcovat. ,,Kd-e je" řeknu skoro už bez vzduchu. Okamžitě ho kopnu do břicha, a ten se svalil.

,,Mai!" rozkřiknu se. Začínala jsem pociťovat vztek a díky tomu i cítila jak mi oči zrůžověly.

Rychle pobřežím na rozpadající schody ale rozpadly se a spadla na tvrdou podlahu.

,, Sakra!" vykřiknu a vezmu si za nohu. Podívám se kolem a viděla Mai s chlapem.

,,Anny... proč ti září růžově oči" řekne roztřeseně.

,,Mai..." podívám se na chlapa. ,, Vidíš jseš jediná z rodiny komu lžou" začne se smát.

,,An-ny" začne zvracet. ,,Co jste jí provedly?!". ,, Klid jen jsme udělali změnu" ušklíbne se.

Rozletěla jsem se za ním a začala ho mlátit do jeho znechuceného ksichtu. ,,Hajzle!" začnou se mi kutálet slzy.

,,Anny! Dost co to děláš?". Podívám se na Mai. Měla růžky na hlavě. Usměju se aspoň na dobrou stranu sešla.

,, Čemu se usmíváš? Vysvětli mi co se děje!" začne brečet. ,,Mai.. řekneme si to někde v bezpečí se Simonem". ,,Ne! On mi lhal a ty taky? Jak to víš?", ,, Tobiáš" řeknu pouze. ,,On je taky?" zamračí se.
,,Upír je", ,, cože?! A to jsi pro něho pytlíček krve?" podívá se znechuceně pryč.

Chlápek mě odkopl. ,,Mai díky němu vím, kdo je můj otec. Naše matka je anděl a Harry je padlý anděl a to jsem též protože je to samý Tobiášova rodina a ty jsi démon. Neboj! Simon je taky a znáš Lucy nebo Denise", přikývne. ,,Oni jsou démoni taky a Stacy tvoje kámoška je upírka ale má tě doopravdy ráda. Říkala mi to" usměju se na ní.

,, Cože? Nikdy jsem tomuhle nevěřila, a když jsi říkala, že chceš aby tohle existovalo tak jsem tě nechápala a teď říkáš tohle? ANNY proč jste mi to tajili? Tohle je neodpustitelný!". ,,Mai... já to věděla, až když mě unesl Tobiáš. Mně to taky tajily!". ,, Vážně? Takže to co jsi říkala, že jsi omdlela byla lež?". ,,Ano byla" podívám se znova na chlápka. ,,Ja-jakto že máš růžové oči?". ,,Mai až v bezpečí si promluvíme". Vrhne se na mě.

***

Byl na zemi a růžová mlha se začala pomalu ztrácet.

,,Co to" řekne Mai. ,,Moje schopnost nebo-li mého otce" usměju se a popadnu jí za ruku ale ta váhavě hleděla. ,, Pojď do parku tam si promluvíme" usměju se. ,, Teď máš v rukou toho chlapa". ,,To mám i královnu andělů". ,, Cože" vytřeští oči. ,,Jdeme" vezmu jí oboje ruce a vyletíme zpátky.

Už jsme konečně odcházely ale viděla jsem Zuzku se Zackem.

,,Takhle se ztrácet nemůžeš" řekne Zuza. Podívá se na Mai, která byla dost vyděšená. ,, Dokážu se o sebe postarat sama" syknu na ní. ,,Co se stalo? Teď jsme přišli" podívá se Zack na Mai, měla stále růžky na hlavě.

,,Sama jsem to moc nepochopila" podívám se na Mai. ,,Bylo mi jasný, že mi něco tají. Ty jsi byla mimo školu. Simon mě jen pozdravil, když přišel a David je s mámou už dlouho pryč a táta se jen mračí, a tak jsem se rozhodla se vydat pryč" podívá se do země. ,, Jseš šílená?", ,, nevím, kdo by tu měl být šílený, když to říkáš zrovna ty", podívám se na Zuzu.

,,Co vyskočila jsi z okna a další věci už nemá cenu říkat. Jsi šílená". Protočím oči.

,,Mai proč jsi to udělala" zamračím se na ní. ,,A jak mám vědět, že někdo po mně půjde?" drkne do mě. ,, Aspoň, že nejsi anděl" povzdychnu si.

,,Ona by neměla tak šílený osud jako ty. Přeci jenom by je vaše matka nějak přesvědčila" řekne Zack. ,,Co s ní?", ,,vy nevíte?" řeknu zamyšleně. ,, Možná Simonovi", Zuzka si povzdychla ,,to nepůjde má misi". ,,No já nejsem démon" podívám se na ně. ,, Táta?". Oba dva vytřeští oči ,, špatný nápad. Ona je kopie jejího táty holčičí verzi". ,,Klid jo jediný způsob" povzdychnu si.

,,Fajn tak jdeme a všechno zařídíme" řekne Zack.

Dojdeme k domu a Mai byla vžasu jako já dřív. Zuza se tomu ušklíbla. Došli jsme schody, a tam byla Daniela. ,,Anny nemůžeš jen tak-" podívá se na Mai. ,, Panebože co ti to holka provedli". Mai jen hleděla a už jí brala do pokoje jí všechno připravit. Podívala se na mě a já se jen usmála, že je v dobrých rukou.

,,Co se stalo" řekne Daniela.

***

Po výslechu mě Tobiáš propaloval očima a Mai seděla vedle mě. ,,Jak tohle můžeš vydržet?" optá se Mai. ,, Víš tohle je v týhle rodině normální chování" povzdychnu si.

,, Kolikrát ti šlo o život?". ,,Tahle otázka je nemožná. Jednou jsem i byla mrtvá". Vytřeští oči a vezme mě za ruku ,, jak". ,, Přeměna na anděla".

,, Michael přijede" řekne ve dveří Daniela. Usměju se na ní že to probrala. Podívala se na Mai a usmála se, odešla.

,,Furt nějaký věci nechápu" podívá se na mě, a potom na Tobiáše. Prosím ať se neptá o nás.

,, Proč nám to nikdo neřekl". ,, Aby jste žili bez strachu" protočí oči Tobiáš na Mai. Hodím po něm polštář. ,,Nech toho! Nebo půjdeš pryč " ukážu na dveře a ten protočil oči a odešel.

Začal mi mobil vydávat melodii a byl to Simon. Dozvěděl se to. Otráveně to vezmu.

,,Anny? Je Mai v pořádku" vyhrkne starostlivě.

,,Jo jsem Simone a jsem pěkně naštvaná. Teď jsem stejná věc jako ty!" vykřikne mi Mai do ucha. ,,Moje ucho Mai" zamračím se na ní a už byla sticha.

,,Jak slyšíš ano" povzdychnu si. ,, Nemám moc čas, ale kdo se o ní postará?". Nadechnu se a vydechnu ,, táta" řeknu jen. ,, Cože? On? Nás nenávidí víc než samotného otce" povzdychne si. ,,Klid, když tak něco řeknu" odpovím mu. ,,Je pravda, že pro tebe má slabost stejně tak to platí u Tobiáše". ,, Dobrá tak já musím pa", ,, čau Simone" zakřičí Mai.

Vytípnu to a lehnu do postele.

,,Dneska je toho na mě moc věcí" řeknu a otráveně dojdu do chodby.

,,To bych měla říkat já" řekne Mai. Podívám se na ní a zamračím se.

Uvidím už tátu a rychle k němu přiběhnu ,,ahoj" usměju se a ten se usmál taky.

Podívá se na Mai a ta vytřeštila oči. ,,Tohle je tvůj táta?" podívá se na mě. Přikývnu.

,, Vypadá v pořádku ale radči si jí vezmu sebou". Mai se na mě vyděšeně podívá ,,neboj se" zasměju se jejímu výrazu už několikrát ho měla dneska. 

Mai spadla brada, když viděla limuzínu. ,, Nechápu mámu proč se svámi rozešla" podívá se na něho. Zasměju se vždycky byla upřímná a nebála se otevřít pusu. Táta se na ní zamračil a došli si sednout. Zamávala jsem Mai, a potom šla zpátky do pokoje. Lehla jsem si do postele a usnula.

Já a můj egoista[OPRAVA]Kde žijí příběhy. Začni objevovat