Já a můj egoista[OPRAVA]

Katarína

Byla jsem v lese a u jedné chaloupky, které se kouřilo z komína. Přišla jsem blíž k oknu. Nahrnovali se mi slzy, když jsem spatřila svoje já v šesti letech s mojí mámou, která byla v objetí s tátou. Tohle byl jen sen. Dala jsem ruku na sklo. ,, Kéž by to byla realita" řeknu si sama sobě. Takže jsem mrtvá? Asi ano. Docela vtipná smrt. Zemře, když zjistí , kdo je můj otec. ,,Mamiii" řekne malé já a obejme je oba.

Začnu lapat po dechu. Otevřu oči ale rychle je za zavřu. Nedovolili mi to žárovky. Ucítila jsem dezinfekci. Rychle otevřu oči a zase zavřu. Po tak pátý jsem už mohla, jen vzhlížet že jsem doopravdy v nemocnici.

,,Ahoj" řekne někdo z místnosti. Podívám se po pokoji, a pak si všimnu jedny dívky. Byla v mým věku. Tmavě dlouhé hnědé vlasy a krásně modré oči. ,,Byl tady jeden kluk a dost pohledný" zasměje se. ,,Ahoj" takže nejsem mrtvá? ,,Aa Tobiáš " vychrlím na ní. ,, Něco takového mu říkala jedna černovlasá holka". ,,Lucy". ,,Jo něco takového". ,,Co chtěl" optám se úplně cizímu člověku. ,,Je to teda tvůj kluk?" řekne nadšeně. Přikývnu. ,, Řekla jsem mu že se nemusí bát, a proč vůbec jsi tady. Vypadala, jsi jako kdyby jsi měla za chvíli zemřít". ,,Nemohla jsem pořádně dýchat při jedný situaci" usměju se lítostně. ,,A byl tu moc známej a strašně mocnej". ,, Cože on tu byl? No je to přeci kvůli němu" podívám se na peřinu. Měl starost? Ne to nebude mít...

,, Proč jsi tady" podívám se na ní. ,,To tě nemusí zajímat" pošeptá a dosti mě to zarazilo.

,, Jo jsem tu kvůli tomu že jsem byla pořezaná od kráječe na chleba"(je to kráječ na chleba co máme v kuchyni? Mámě se to už stalo a auvajs) usměje se jako anděl znova. Před tím byla jako nějaký démon, který se tě snaží zabít. ,,Eh, to muselo být nebezpečný! Jseš v pohodě" starostlivě se podívám na ní. ,, Jasně že jsem" usměje se znova. ,,To je dobře" usměju se. ,, Měli, by jsme spát " řekne ehm? ,,Jak se jmenuješ?" zeptám se jí a nesmím zapomenout! ,, Katarína" usměje se. ,,Ann-". ,, Vím, kdo jsi" usměje se. ,,Bylo to docela vtipné slyšet jak říká 'Anny jsi v pořádku' a ty jsi skoro už zaplula k hrobečku" začne se smát. Její smích byl až moc nahlas. ,,No jsi první s kým jsem na pokoji. Vždycky jsem byla sama ani nevím proč". ,,To je smutné" usměje se lítostně. ,,To nic" usměju se. ,,No hold za dva dny je vysvědčení" řekne Katarína. V šoku se kouknu na můj mobil, který mám na stolku. Byli, tam zprávy od Tobiáše a Zacka. Dokonce i Mai se Simonem a Harrym. Rozkliknu Tobiášovu.

Napiš až se vzbudíš

Měl jsem zákaz jsem chodit. Fakt napiš.

Z tý věty jde vidět, jak je zamračený a probodával svůj mobil pohledem.

Už jsou to dva dny. Michael to ví a vyhodili ho taky(v nemocnici). Není to tvoje rodina? Byl u nás a byl dost naštvaný.

Ví to celá škola že jseš jeho dcera a myslím že už každej na ulici.

Tak pa

Sakra! Ne a ne takže i ten eee jeho jméno. ,,Jak se jmenuje" řeknu si sobě. ,,Je to na A" začnu přemýšlet. ,,Kdo?" optá se mně Katarína. ,,No jeden kluk. Ty víš o těch věcech, ne?". ,,Ano vím a ty jsi člověk a tvůj přítel upír. Tyhle páry jsem neměla nikdy ráda. Vím že mu jde o krev" ukáže na mě. ,,Ne jde mu o mně. A jeden kluk je taky upír už mě několikrát ublížil ale nemůžu si vzpomenout na jméno" začnu fakt myslet nad tím, co jsem s ním byla. Jeee a jo ta řeka a neví o tom Tobiáš (ajeje)

,,Aiden?". ,,Jo asi myslím že jo" přikývnu. ,,On?!" začne vyšilovat nadšením. ,,Ty ho znáš?". ,,Jo a je podobné oblíbenej, jako ten tvůj. Jednou jsem s ním mluvila a on mi i dával pozornost ale neusmál se. V ten den jsem byla nejšťastnější" začne se dívat na strop. Nejspíš myslí na to. ,,Ach takhle. Já jsem, taková že si nikoho nevšímám ale on prostě musel na mě promluvit" zamračím se na ten den.

Začnu psát Tobiášovi není dobrý ho nechávat v téhle situaci bez informace.

Ano jsem v pořádku ale měla jsem sen že jsem si myslela že už jsem mrtvá:)

Začnu se dívá na Zackovu zprávu.

Ahoj Anny, Tobiáš je celý vedle. Snad se probudíš a Zuzka sama je skleslá ale je pořád na tebe naštvaná (nevím proč a Tobiáš taky neví) dám ti jen jednu esemesku, abych nebyl jako Tobiáš;)

Zasměju se nad tou zprávou. Zuzka je hodná ale někdy fakt otravná.

Jsem vzhůru a sama si myslela že jdu do světa mrtvech ^^

Oddychnu si. Budu psát každýmu to stejný. Zacinkal mi mobil, kde už vidím odpověď obou. Nechám to bejt a začnu psát dalším.

Mai to samý a to samý jsem odpověděla a zbývá Simon

Čau Anny. Zrovna jsem nebyl ve škole a slyším zvěsti že máma se tě zastala? Hele, ona a tohle udělat není její parketa a ty to víš dobře, a proto ti říkám že má něco zalubem. Bohužel se možná nevzbudíš :(

Jsem v pořádku a beru na vědomí.

Jediná zpráva, co je normální.

Kouknu na Tobiášovu.

To jsem moc rád :)

Usměju se nad tou větou. Chci ho tady, tak strašně moc.

,,Ju, tak to už nemusím uklidňovat bráchu a ségru:)

Zack...

Mai a Simon to samý že jsou strašně rádi.

Položím mobil na stůl. Jo ještě jsem chtěla jaký je den.

Jop fakt už bude vysvědčení. Podívám se ještě na esemesky a tam byl i Harry. A jo zapomněla jsem.

No nevím co se stalo ale slyšel jsem něco od Simona. Dával, bych si teď bacha na anděly. Buď sakra živá, jenak bude k nevydržení -_-

Haha dík moc Harry. Andělé? Oke, tak mám si dát bacha na mámu a na ty podivíny. Co dál mám čekat?

,, Smrt" řekne najednou Katarína. Čte mi myšlenky? ,, Cože" koukne na mě. ,,Ale nic jen si užívám jak moc mně to bolí " usměje se a zhasne lampičku. Zhasnu též a usnu.

Ehm jo dneska další kapitole. Dvě za jeden den :)
Omlouvám se ale už si pletu Mai s Miou ale myslím že Mai je sestra Anny a Mia asistentka Michaela. Nevím to jistě. Bohužel už je docela hodně hodin že asi tam bude někdy nesmysl. Jdu psát dál a to bych měla jít spát. Nenávidí rodiče, když se vzbudím v jedenáct hodin •-•

Teď v jedenáct jsem posrana že se notebook opovážil zvuku. To neříkám o svým ovco polštáři, který na mě vždy zírá. A vždycky, když píšu si představuju jak na mě skočí. A omlouvám se ale obrázek nebude(chtěla jsem ale vyrušil mě notebook) jop už nikdy nebudu moct koukat na horory je to k nevydržení.

Jsem ráda že jsem se svěřila a tak zatím pa

Budu ráda za votes a komentáře a hlavně ty komentáře:)