No teda! Oni mě od tamtud vyvodili! Nehorázné!
Vrátila jsem se zpátky do svého pokoje a tentokrát jsem se opřela o okraj postele a mobil jsem opřela o vedlejší zeď aby na mě Tric viděla.
"Tak co na ni říkáš?" zeptala jsem se a hned řekla svůj názor, "mě připadá jako přiblblá blondýna. Kenny si určitě zaslouží lepší." Tric mi do toho přehraně kašlala. "Co máš za problém?" zeptala jsem se výhružně.
Tric si mezitím naparovala na židli ve svém růžově vymalovaném pokoji a obtáčela si zrzavé prstýnky svých vlasů kolem prstu.
"Myslím si, že by si spíš tvůj bratr zasloužil lepšího," řekla. Z jejích slov mi spadla čelist.
"Co to kecáš, vždyť byla jasná holka!"
"Opravdu si to myslíš."
Na důkaz jsem se zase podívala otvorem v podlaze.
"Má na holku široká ramena."
Podívala jsem se na ni. Fakt měla širší ramena než máma.
"Moc tvrdé rysy."
Zase jsem shlédla dolů. Bohužel to zezhora nešlo poznat.
"A ještě nemá.... Ty víš co."
Naposledy jsem se podívala. Vážně nekecá! Plochá jak žehlicí prkno! Celá otřesená jsem zakryla díru v podlaze a vrátila se zpátky za Tricií.
"Co to má sakra znamenat?!"
"Taky mi to připadá divný, Karen."
"Takže můj brácha je na....tedy má rád..."
"Už to tak vypadá."
"To bych do něho neřekla."
Pokud chcete znát mé tajemství produktivity, tak vám ho nepovím
👌Got 'em