Ukázalo se, že Deanova rána nebyla podle doktora tak hluboká, jak se zdála. To, že mu nepoškodili žádný orgány mě neskutečně uklidnilo, ale i tak ztratil dost krve a stále se neprobouzel.
Doktoři sice říkali, že by se měl probudit kolem odpoledne, ale mě to stejně deptalo a bála jsem se, že se neprobudí. Byl celý bledý, tvář měl už méně nateklou, ale fialový flek pod okem byl pořád výrazný. A to nemluvím o tom, že má dva stehy nad obočím a škrábanec na tváři.
Stále jsem nedokázala uvěřit, že mu někdo ublížil, že existuje takový magor, jako Jack a ublíží mu.
Byla to nejhorší noc v mém životě. Bála jsem se, že umře, že už ho neuvidím a do toho mě tahali policisté na stanici, abych podala výpověď a já musela. Klepala jsem se tam, jako na základce před čtvrtletkou a skoro nemohla mluvit.
Ale ta neskutečná nenávist k Jackovi mě nutila. Vyhlásili po všech čtyřech pátrání a Deanovi nasadili před pokoj jednoho policisti. Jednoho chtěli dát i mě, ale já se od Deana nechystala hnout.
Kath A Case jsem poslala domů, ale odletěla jen Kath s jejich dcerou, přičemž Cas rozhodl, že nás tady nenechá a já byla vlastně i ráda.
,,Jakmile se Dean probudí, tak ho můžeme nechat převézt do Dallasu. Myslím, že to by to bylo přeci jen lepší, protože ho chce navštívit i rodina a sem se nedostanou."
,,Myslela jsem, že Sam přiletí."otočila jsem se na Castiela a nepřestávala držet Deana za ruku.
,,Nakonec nemůže, Jess je nemocná a někdo musí hlídat děti. Počítají s tím, že se Dean dnes probudí a necháme ho převést."
,,Převést? Myslíš, že je to dobrý nápad v jeho stavu? Jestli ho chceš nechat převézt, tak je to na celý den. Je to přes tisíc kilometrů."zamračila jsem se.
,,Samozřejmě, že letadlem. A Dean je v dost dobrém stavu. Jo můžou přijít nějaké komplikace, ale tohle zvládne. Uvidíme, co bude chtít on, až se probudí."
,,Pokud se probudí."otočila jsem se zpět na svého muže a zadívala se na něj.
,,On se probudí, neměj strach. Než se tak stane, tak nám skočím pro něco k jídlu. Kdy naposledy jsi jedla? Ani neodpovídej, vezmu ti něco dobrýho."začal se zvedat z křesla.
,,Dávej pozor, prosím. Ten psychopat je ještě někde venku."pousmála jsem se na něj.
,,Já jsem v pořádku. Po mě přeci nejde."zasmál se a já se poprvé za dobu, co jsme tady zasmála taky. I když to ve skutečnosti k smíchu nebylo.
Jack byl někde venku. A já neměla tušení, co udělá jako další věc. Ani se nemůžu spoléhat na to, že ho dobře hledají. Přišla jsem si jak v nějakém pitomém filmu.
Kdyby venku nestál ten policajt, tak si neodskočím ani na malou, ale teď jsem nutně potřebovala, takže jsem rychlým krokem procházela chodby a hledala záchody pro návštěvy, které jsem našla až o patro níž.
Rychle jsem vykonala potřebu a už se rychle vracela na pokoj, kde k mému překvapení byli dva doktoři a jedna sestra, ale to hlavní bylo, že se Dean rozhlížel po pokoji a odpovídal jim na jednoduché otázky. Než se naše pohledy střetly.
,,Sarah."pokusil se o úsměv a já se k němu okamžitě hrnula.
,,Deane."chytla jsem ho za ruku a jen s těží se snažila nerozbrečet.
,,Vidíte? Říkal jsem vám, že se do pár hodin probere."usmíval se jeden z doktorů a sestra ještě kontrolovala Deana, než odešli a my tam zůstali na chvilku sami.
,,Jsem rád, že ti nic není. Utekla jsi daleko?"
,,Běžela jsem pro Case a když jsme se vrátili, tak už jsi tam ležel sám a.."snažila jsem se zahnat slzy. ,,Myslela jsem, že mi tam umřeš."
,,Já? Já jen tak neumřu."zaculil se. ,,Radši se podívej, jestli jsem celej."
,,Cože?"nechápala jsem.
,,Podívej se, jestli mi ho fakt neuříznul."trochu se zavrtěl.
,,Ne, neuřízl, Deane. Jsi celej."zasmála jsem se.
,,Díky Bohu."oddechl si.
,,Ale i tak ti udělal dost.."
,,Nechci se o tom bavit, Sarah."stiskl mi malinko dlaň. ,,Radši mi řekni, co myslíš, když jsme to stihli dokončit. Myslíš, že se v tobě už vytváří malej Heineken?"
,,To ještě nevím, jestli budeme mít malýho Deana. Doufám, že jo."
,,Nebude se jmenovat Dean."zamračil se.
,,A co když to bude holka?"
,,Tak se bude jmenovat Sarah."
,,Ne, ani náhodou."okamžitě jsem to zatrhla.
,,Tak vidíš, takže ani žádnej Dean."
---
Tátovi jsem řekla, že mi škola začíná až v říjnu, takže zůstanu ještě v Texasu, abych pomáhala Kath. Což mi táta sežral a vrátil se beze mě i s bráchama do Londýna. Jenže neměl ponětí, že já už se tam nikdy nevrátím.
Je ode mě nefér, že jsem mu to neřekla hned, ale on by neodjel a dělal by problémy. Dokonce ani o tom, co se stalo jsem mu neřekla. Potřebovala jsem to řešit v klidu a ne s kecama za jeho zády.
Deana před týdnem a něco převezli do Dallasu a za pár dní ho mají pustit s tím, že si ještě tři týdny poleží doma. Už vypadal i lépe. Nebyl tak vybledlý, moncl pod okem už skoro nebyl vidět a začal se i usmívat. Z toho malého škrábanec na jeho tváři už byl strup, takže to už brzy taky zmizí a já se nemůžu dočkat, až si odvedu Deana domů.
O Jackovi a jeho partě, kterou nevím, kde sebral pořád nebylo slyšet. Že je Jack sakra chytrý jsem věděla, ale že by se dokázal tak rychle schovat před policií.
Je pořád tady někde ve státech, protože všechny letiště přísně kontrolují a hlavně se ozvala jeho matka s nemilými slovy jako například, že se snažím Jack pošpinit a že toho budu litovat.
Nikomu jsem o jejích výhružkách neřekla, protože jsem ji do toho nechtěla tahat. Má Jacka za zlatýho synáčka a jsem si jistá, že s jeho plány neměla nic společného.
,,Jimmy, nemusel jsi sem se mnou chodit. Já to zvládnu."
,,Nikdy nevíš, kdy se ten magor může objevit. Ani na tebe nesáhne!"zastavili jsme se u recepce.
,,To se mnou chceš jít až za Deanem?"nadzvedla jsem na něj obočí.
,,Samozřejmě, že ne. Tu vaší žhavou líbačku si klidně nechám ujít."zašklebil se a starší paní opodál se na nás divně podívala.
,,Žádná žhavá líbačka nebude. Nechci, aby ho něco bolelo."nechápu, proč je na recepci taková fronta, která se ani nehne.
,,Ale prosímtě, jakpa by jsi mu asi mohla ublížit? Spíš by jsi ho vyléčila a nebo ho líbej jinde, tam ho to bolet určitě nebude."zamrkal na mě.
,,Proboha, Jamesi!"strčila jsem do něj. ,,Pusu dostane až doma."
,,Chceš mi říct, že jsi mu za tu dobu, co leží v nemocnici nedala ani pusu?"odtrhnul pohled od pozadí té vysoké ženy, co stála před námi a já měla nutkání protočit očima.
,,No a? Ty máš vážně starosti, Jime."zakroutila jsem hlavou.
,,No a? Vždyť jsi už jeho žena! Co tam děláte teda? Koukáte na sebe? To sem za ním chodíš, abys na něj koukala?"
,,A to si myslíš, že když má stehy v břiše a ještě převčírem měl nateklej obličej, že ho tam chodím svádět a pak to s ním dělám na nemocniční posteli?"
,,No?"pokrčil rameny. Vlastně ani nevím, kde se tohle v Jamesovi vzalo. Co se baví s Violet, tak šíleně zdivočel a pomálu byl k nepoznání.
,,Bože, už radši zmlkni."už před náma konečně byl jen ta žena, než vyšla řada na nás.
,,Omlouvám se, slečno, ale k panu Winchesterovi vás pustit nemůžeme."hned jsem té recepční a slečně před námi věnovala pozornost.
,,Ale proč ne? Chci Deana vidět."
,,Pan Winchester má povolené jen návštevy určitých lidí, vy na seznamu nejste, opravdu je mi líto."pousmála se recepční.
,,Pardon,"poklepala jsem na rameno té vysoké ženy. ,,Vy jste přišla za Deanem?"
,,Ano, ale nechtějí mě pustit, nechápu."otočila se ke mě neskutečně krásná ženská s vlasy nad zadek, dlouhýma nohama a štíhlou postavou. Rozhodně jsem nebyla jediná překvapená.
,,My za ním, jdeme můžete jít s námi."vypadlo s Jima omámeně.
,,Opravdu? Bože můj, to bych vám byla vděčná."usmívala se na nás.
,,Obávám se, že pokud slečna není na seznamu, tak ji tam nemohu pustit."ozvala se recepční.
,,Ale já tam jsem. Winchesterová a tady slečna přišla se mnou a Moriartym, který je na seznamu také."pousmála jsem se na ženu za pultem a ta mi věnovala tak otrávený pohled, že jame radši vyrazili.
,,Mimochodem jsem Kisa. Slyšela jsem, co se stalo, tak jsem hned sedla na letadlo a jsem tady."vysvětlila nám ta neznámá kráská, které koukál Jim na zadek celou cestu.
,,A jak se znáte s Deanem?"zajímalo mě.
,,Chodili jsme spolu. Už je to delší dobu, ale pořád mi na něm dost záleží. A vy jste? Nejste vy Linda? Jeho sestra?"
,,Ehmm, ne nejsem-"nenechala mě ani domluvit.
,,Ne počkat! Vy budete jeho druhá sestra Lisa! Dean mi o vás tolik vyprávěl. Říkal, že máte tmavé vlasy přesně jako po vaší matce."usmívala se na mě a pokud já vím, tak mi Dean o žádné sestře neříkal, ale říkal mi, že jehi matka byla blondýna, tak co se tady děje?
Tahle ženská - Kisa. Mě nenechala ani představit se a už se hrnula za Deanem na pokoj, který spal s pootevřenými rty a ona ho na ně přímo políbila, načež já vůbec nechápala, co se to, sakra, děje a James byl snad stále omámený jejím zadkem, nebo co.
,,Puso."chytl ji Dean za krkem a unaveně otevřel oči, načež vyděšeně vykulil oči a pustil ji.
,,Kiso?!"
,,Ahoj Dee."pohladila ho po tváři a Dean si mě konečně všiml.
,,Sarah."na sucho polk, když viděl, že jsem dost zmatená.
Kisa si sedla do křesla a posunula se víc k Deanovi, který na mě stále zíral a já nevěděla, co mám dělat. Je to můj manžel a ta štětka mu dala pusu a teď ho ohrabává. Měla bych ji přetáhnout lopatnou nebo něčím, ale kde ji vzít v nemocnic? Leda poslat Jima do Hornbachu, ale ten je moc zaneprázděný zíráním na tu ženskou, se kterou jsem se nedala srovnávat, byla prostě nádherná. Měla jsem chuť ji vzít za ty její dlouhý pašesy a vytřít s ní podlahu.
Bože, od kdy se ze mě stal tak agresivný člověk, sakra? Od té doby, co sis začala s tímhle zatraceným chlapem, pomyslela jsem si.
,,Sarah?"podíval se zase na Kisu. ,,Myslela jsem, že je to tvoje sestra Lisa."zamračila se a Dean po mě rychle střelil pohledem. Upřímně jsem začala litovat, že jsem ji sem vzala. Asi jsem moc hodná, nebo nevím.
Jako když druhý den, co jsme byli tady zpět v Dallasu přišel Deanův táta, že ho chce vidět a já ho chtěla pustit, ale Sam to zatrhnul. Bylo mi Johna docela líto i přes to, jak hodil na Deana Emmu, ale po tom co mi Sam řekl jsem byla vděčná, že jsem ho tam nepustila.
Byla jsem trochu na Sama naštvaná, že nechce Johna pustit za svým synem, ale Sam mi řekl, že bude lepší, když ho Dean neuvidí. Že mu odpustil už jednou za to, jak se k němu choval v dětství. Jak ho mlátil, nechával ho o hladu, kradl mu peníze a bral mu jeho věci, které následně prodal.
Dean mu odpustil a dal mu druhou šanci, ale třetí už nedává, jak řekl Sammy. Jsem na Deana hrdá, že i přes to v klidu dostudoval a nenechal se zlomit a ještě chránil Sama.
Vlastně do Samovo šestnácti, kdy si John přitáhl domů Adama jejich nevlastního bratra a Dean už to nechtěl dál snášet a šli bydlet se Sammy do garzonky. Vůbec jsem tohke nevěděla, Dean mi o tom neřekl a bylo mi z toho smutno. Z toho jak hrozný dětství měl.
,,Ne, to je moje žena, Sarah."představil mě Dean konečně a já se konečně hla s místa, abych za ním šla a dala mu pusu na čelo, zatímco Kisa zírala jako blázen.
,,Já.. já se moc omlouvám. Nevěděla jsem, že jsi ženatý. Tvůj otec říkal, že nikoho nemáš a .."nevěděla, co dál říkat, očividně ji bylo trapně.
,,Nejsem ženatý dlouho."ušklíbl se na ní a já s Jamesem jsme si sedli na křesla z druhé stany.
---
,,Takže pojedeme k nám. Táta a bratři už jsou v Londýně a stejně nemáme kam jinam jít. Poležíš si tam ty tři týdny a zatím můžeš kouknout na net na nějaké ty podnájmy."chrlila jsem na Deana, když jsme vylezli z nemocnice. Konečně si ho vezu domů.
,,Divím se sám sobě, ale nejsem proti."nasadil si sluneční brýle a i přes to, že už bylo září, tak bylo neskutečné vedro.
Zavolala jsem nám taxi, protože auto nemám a Deanovo jsem si půjčovat nechtěla, takže jsme zalezli do taxíku a já byla tak ráda, že konečně bude doma.
I když tady byl pořád Jack, který běhal někde venku a ten případ odložili, takže už ani némáme žádného poldu, co by nás hlídal. Prostě budeme muset spát i se zavřenými okny, protože ten blázen dokáže cokoliv.
,,Až ti vyndají stehy, tak chce Sam uspořádat nějakou oslavu kvůli tomu, že jsme se vzali."oznámila jsem mu.
,,Jo, to se dalo čekat. Ale nechci bejt jen zalezlej doma. Nemáme skoro žádný oblečení, zítra vyrazíme nějaký koupit."vsunul mi ruku za záda a chytl mě kolem pasu, přičemž si mě k sobě přtáhl blíž a já si položila ruku na jeho stehno.
,,Nechci, abys za mě utrácel, Deane. Teď ani nebudeš v práci, takže by jsme měli šetřit."dělala jsem mu ukazováčkem kroužky nad kolenem.
,,Šetřit?"zasmál se. ,,Prodal jsem svůj byt, máme dost peněz. Ty i já. Jsou to teď naše společné peníze, ženo."
Upřímně jsem na tohle úplně zapomněla a začínala jsem se bát, že budeme úplně švorc, ale nejsme. Což je hodně dobré, protože máme i rezervu, kdyby se cokoliv stalo.
,,Nelituješ toho, že sis mě vzal? Nebylo to moc na rychlo?"zeptala jsem se a ignorovala divné pohledy řidiče ve zpětném zrcátku.
,,Proč bych toho litoval? Přesně tohle jsem chtěl, Sarah, chtěl jsem tebe už od chvíle, co jsem prvně vešel k vám domů. Celý to 'budeme kamarádi' byl jen záměr. Chtěl jsem tě a věděl jsem, že tě budu mít. I kdyby to mělo jít pomalu."opřel se hlavou o to mojí.
,,Deane, já.."nevěděla jsem, jak začít.
,,Co?"odtáhl se a donutil mě se na něj podívat, což bylo ještě těžší. ,,Ty toho lituješ?"
,,Dostala jsem to.."
,,Co jsi dostala?"nechápal.
,,Co asi, Deane?"zamračila jsem se a on konečně pochopil.
,,To nevadí."objal mě. ,,Pokusíme se o to ještě. Máme času dost. Bude malej Heineken, neboj."
---
,,Nechci, aby jsi se hned cpal těma hnusnýma burgerama, takže jsem udělala zapečený maso se smetanou a sýrem a k tomu pečený brambory."přinesla jsem nám oboum jídlo ke stolu a ještě odběhla pro pití.
Když jsem se vrátila ke stolu, tak uz tam Dean seděl a stále psal do seznamu, který si udělal, až půjdeme zítra nakupovat.
,,Takže oblečení máme pro nás oba - ponožky, spodní prádlo, džíny, trika, boty, bundy a plus pro tebe kraťasy, silonky, šaty a kabát. Pro mě ještě oblek. To by mělo být z oblečeního zatím vše, ne?"
,,Jo, pro mě jo."ukrojila jsem si kousek masa.
,,No a pak tady mám nějaký sprcháče, holítka, krémy, toaleťák, šminky a vodu po holení, ještě něco?"podíval se na mě a kousal si spodní ret.
,,Tampóny a houbičky na mytí."napila jsem se a on to tam rychle dopsal.
,,Už to nech být a jez, nebo to budeš mít studený."
,,Už jdu na to."vzal do rukou příbor a konečně taky začal jíst.
,,Budu muset do Anglie ukončit studium."odkašlala jsem si.
,,Teď to není dobrý nápad."
,,A kdy? Jack mě může napadnout kdekoliv."zakroutila jsem hlavou.
,,Prostě ne, Sáro."poznala jsem v jeho hlase, že je naštvaný. ,,Poletíme tam spolu v listopadu."rozhodl.
,,Fajn."odložila jsem vidličku a nůž na prázdný talíř.
,,A nebuď naštvaná."taky už dojídal poslesní kousek masa.
,,Už by jsi mi mohl říct, co to bylo s tou Kisou.. Neřekl jsi mi, že máš sestru, dokonce dvě."ušklíbla jsem se. Moc dobře jsem věděla o co jde.
,,Nemám. Byly to moje milenky v době, kdy jsem randil s Kisou."řekl jen tak.
,,Kisa byla vždycky hloupá a já byl trochu do větru, no. Pak jsme se rozešli, protože se odstěhovala a já si začal s jendou z těch milenek - Lisou. Která mě naprosto dostala. Změnila mě a já se do teď stydím za to, že jsem Kisu podváděl."
,,Lisa, jako ta Lisa? Tak proto se Sam bál, že mi ublížíš.. On o tom věděl?"nespouštěla jsem z něj oči a Dean si promnul rukou obličej.
,,Jo, Sam to věděl a nic neřekl. Měl mě v tý době za hajzla a bál se, že bych to zkoušel na Mariu, jeho tehdejší holku. A jo, ta Lisa."zapřel sem do židle a překřížil si ruce na hrudi.
,,Takže Lisa je tvoje první láska?"
,,No, asi byla. Nevím a i kdyby, tak mě to nezajímá. Ona možná byla první, ale ty jsi ta poslední."říkal to naprosto vážně a nepřestával se mi divat do očí, takže jsem nedokázala skrýt úsměv.
,,Ty jsi moje první i poslední."postavila jsem se a sebrala po nás nádobí.
,,To doufám."plácl mě přes zadek, když jsem přešla k němu pro jeho talíř.
---
,,Jo, tohle mi v nemocnici chybělo. To zírání s tebou na televizi, která mě vlastně ani nezajímá."měl hlavu mém klíně a díval se na mě. Sledovala jsem, jak mu jeho delší vlasy padají do očí a jak se na mě usmívá.
Poprvé, co má delší vousy a neoholil si je hned. Možná na to zapomněl a nebo je mocl líný. No, nestěžuju si, protože i tak vypadá skvěle.
,,Já jsem šťastná, že jsi v pořádku."hladila jsem ho jednou rukou na hrudi a druhou ho drbala ve vlasech za uchem.
,,Říkal jsem, že mě se jen tak nezbavíš."začal se pomalu zvedat a natočil se víc ke mě.
,,Už je to sakra dlouho, co jsi mi dala pusu."zafuněl a naklonil se ke mě víc. Jeho rty byly jen pár centimetrů od mých a než jsem stačila zareagovat, tak je spojil.
Dával mi jemné a pomalé polibky. Chytl mě za krkem a druhou ruku položil na můj pas. Po chvilce začal polibek prohlubovat a já se odtáhla.
,,Víš, že teď nemůžu."dívala jsem se na něj a pořád svírala jeho košili.
,,Vím, že ne. Ale snažím se uspokojit líbaním."chtěl se ke mě znovu naklonit, ale já uhla.
,,Pojď se mnou."chytla jsem ho za ruku a vedla ho k sobě do pokoje, kde jsem mu poručila ať si lehne na mou postel.
,,Tohle nemusíš dělat."chyrl mojí ruku, kdyz jsem mu rozepínala pásek.
,,Já vím, že nemusím, ale já chci."zamrkala jsem na něj a přesně v tu chvíli se ozval zvonek.
,,Perfektní načasování."ofrknul si Dean a hned si začal zapínat kalhoty.
,,To bude Jimmy, říkala jsem ať přijde."hnala jsem se dolů až ke dveřím, za kterými Jimmy vůbec nestál a mě projel mráz po zádech.
,,Co si o sobě vůbec myslíš?!"přístála mi na tváři od táty slušná facka. A mě v tu chvíli zajímalo jen, proč zvonil a neodemkl si.
,,Co si to dovoluješ?!"ozval se za mnou Dean a chtěl se po tátovi ohnat, ale já ho stihla chytit.
,,Ty sis toho hajzla vzala? Lhala jsi mi?!"
,,Ja ti nelhala. Říkala jsem ti, že se ho nevzdám."dežela jsem se Deana.
,,A já ti říkal, že pokud mě neposlechneš, tak to budu řešit jinak. S tímhle šmejdem nebudeš, to ti slibuju."
---
omlouvám se, že to nevyšlo dřív, ale neměla jsem vůbec čas a zároveň pro ty, co se ptají, kdy bude další kapitola, tak kapitoly budou vycházet každý víkend jedna. nemůžu říct jaký den přesně, budu to psát podle času, takže příští kapitola bude buď příští pátek, sobotu a nebo neděli a takhle to bude vždy
taky chci říct, že kapitoly teď budu psat kratší nejen proto, že nemám čas, ale taky proto, že jsem tenhle příběh začala psát někdy v dubnu 2017 tuším a chci, aby ten příběh dosáhk roku a pak to ukončit, nápadů mám zatím dost
pro supernatural fandy: mám v konceptech dvě destiel ff na kapitoly a nemůžu se rozhodnout, kterou vydat dřív, protože na obě nemám čas, takže prosím vyberte, kterou bych měla vydat ⏩ ⏬
I wish for this: Castiel je padlý anděl, bez milosti, nový člověk. Začne žít jako člověk i když nemá absolutní ponětí, jaké to je. Najde si práci a právě tam pozná svojí pozdější nejlepší kamarádku Lisu. Jeho obavy se absolutně rozpustí a on začne žít jako opravdový člověk, začne být možná i štastný víc, než jako anděl. Je si s Lisou blízký do té doby, než mu Lisa představí svého snoubence Deana Winchestera. Pak Castiel začne prožívat něco, co ještě před tím nezažil.
Prisoners: Dean a Sam opět loví měniče a opět to pro Deana nedopadne zrovna nejlíp. Už po několikáté ho zatknou a tentokrát ho nedostane ven ani Sam a nikdo jiný. Dean ai bude muset odsedět osm let v Nevadské veznici. Pro Deana velké utrpení nudou a strachu o svého mladšího bratra. Rok na samotce, sám se svými myšlenkami. Sam za ním chodí jednou za měsíc a stále se drží, loví sám bez svého staršího bratra a Dean už po sté vymýšlí plán úniku, když ho vyruší s tím, že bude mí spolubydlícího a jediné na co Dean myslel bylo, že si bude kurva hlídat svůj zadek. Ale když se mu představil Castiel Novak, černovlasej mladík s těma nejmodřejšíma očima, tak si Dean pomyslel, že by si měl hlídat zadek spíš jeho nový spolubydlící.
okayy, popisky nejsou zrovna umění, ale aspoň něco xd
jo a koukněte na můj příběh 'What about us?', která je o Jensenovi a Mishovi!💕