,,If you love me let me gooooooo..." ozývalo se z garáže a já tiše nakoukla do pootevřených dveřích.
Dallon a kluci zrovna zkoušeli. Neslyšela jsem Brendona zpívat poprvé, už jsem ho slyšela dříve na školních akcích, nebo při jiných zkouškách v garáži, ale tohle byla naprostá bomba.
Tiše jsem vklouzla dovnitř a naskytl se mi pohled na Brendona, který seděl u piana a zpíval snad jejich nejhezčí písničku, kterou kdy napsali. Dallon a Kenneth od sousedů ho pozorovali a ani jeden z nich si mě nevšiml.
,,Páni, jestli tuhle nahrajete, tak ji chci do telefonu." promluvila jsem, když Brendon dozpíval a všichni se na mě podívali.
,,Bude to pecka, co?" zeptal se mě Dallon.
,,Je to fakt úžasný, Brendy, máš úžasný hlas."
,,To, ale neznamená, že mi můžeš říkat Brendy!" zamračil se a hned na to se začal smát.
,,Jo, ale pořád nám chybí bubeník." ozval se Kenneth.
,,Dneska vám jich má pár přijít, ne?"
,,Jo, jsem na to zvědavej." přikývl Brendon.
,,Ta písnička ještě není úplně hotová. Počkej až ji uslyšíš potom."
,,No, tak to jsem zvědavá, ale teď musím jít." podívala jsem se na hodinky.
,,Kam jdeš?" Zajímalo Dallona.
,,Ke Katherine." zalhala jsem.
,,My víme, že jdeš za Geckem, tak se nenamáhej." zamrkal Brendon a já střelila pohledem po Dallonovi, který jen s úsměvem přikýval.
,,Žádný blbosti, esko. Nejsem připravenej bejt už strejda."
,,Ha ha ha. Nazdar." protočila jsem očima a odešla z garáže.
Dva týdny utekly jako voda a za dva dny jsou tady Vánoce. Zítra naposledy do školy a pak konečně klid od učení. Ještě, že se zítra neučíme, ale máme jen nějaký vánoční den. První vánoce bez mámy, budou to snad nejhorší vánoce v mém životě. Nejraději bych je vůbec neslavila a dělala, že žádný nejsou, ale kvůli Kennymu nemůžeme.
---
,,Ahoj." políbila jsem rychle Setha, když jsem si k němu přisedla do vyhřátého auta.
,,Snad na těch trzích nebude narváno." povzdychl si. Byl nějaký odtažený a celkově bez života. Nevím, jestli se mu něco stalo a nebo je pořád uražený, protože jsem před dvěma týdny šla ven raději s Brendonem a ne s ním, ale nehodlám to řešit. Potřebuji na trhy koupit babče dárek. Má ráda takové ty malé věcičky a suvenýry, které se tam prodávají.
,,Snad ne." odkašlala jsem si. ,,Jestli se ti nechce, tak já řeknu Kath. Chtěla jsem s tebou jít, protože na sebe nemáme zrovna moc času."
,,Jo, to máš pravdu, nemáme." nastartoval auto.
,,Možná by jsme měli, kdyby jsi pořád nechodila ven s někým jiným, víš." odfrknul si.
,,To tě pořád žere ten Brendon? Už jsem ti říkala, že měl nějaký problémy, tak jsem s ním chtěla být."
,,Jo a Katherine má taky každej den problémy? A ostatní? Nebo ten, se kterým pořád chodíš ven a tajíš mi to?" překvapeně jsem se na něj podívala.
,,Myslela jsi, že to nevím? Když řekneš, že jdeš s Katherine a já ji potom potkám v obchodě? Bez tebe? A nesnaž se mi namluvit, že vám šla koupit jídlo." napnul se a já sledovala, jak rukama drtí volant.
,,Nesnažím se ti nic namlu-" nestihla jsem to ani doříct, protože mě se zvýšeným hlasem přerušil.
,,Tak kdo je to?! Pícháš s ním?! To proto si ještě nedala mně?!"
,,Co prosím?!" vykulila jsem oči.
,,Slyšela jsi dobře!" prudce zabrzdil na červenou.
,,Já nikoho jiného nemám!"
,,O to ti jde? Protože jsem se s tebou ještě nevyspala? Celou dobu ti šlo jen o to, že jo? Takže Brendon měl pravdu, jsi hajzl!" chytla jsem za kliku a chtěla vystoupit, dokud jsme stáli na semaforu, ale jeho ruka mě zastavila.
,,Ne, počkej, Sarah! Já se omlouvám." vypadlo z něj najednou, tentokrát jemnějším hlasem. S povytaženým obočím jsem se na něj podívala.
,,Já jen, prostě jsem si myslel, že mě podvádíš a proto se se mnou ani nikam neposouváš. Nejde mi jen o to, já se jen bál, protože tě miluju, víš?" to bylo poprvé, kdy tyhle slova řekl, poprvé, kdy mi to někdo řekl. Problém byl v tom, že místo toho, abych měla radost, tak mi to bylo nepříjemné.
Ještě chvilku jsme koukali jeden na druhého a já se rozhodla mu to prominout, ale rozhodně si na něj dám bacha. Chytla jsem ho za ruku a usmála se mile, jako kdyby na ničem jiném nesešlo, přičemž jsem kývala hlavou a on se ke mně naklonil, aby mě políbil.
,,Řekni, že mě taky miluješ." zašeptal mi do rtů a já strnula. Auta za námi troubila a on to vůbec nevnímal.
,,Řekni to." absolutně jsem přestala spolupracovat a on se odtáhl.
,,Co se děje?" zeptal se zmateně.
,,Už je zelená." měla jsem takové štěstí, že jsem to mohla svézt na to.
---
,,Tak jsem měl pravdu, je tu pěkně narváno." přitáhl si bundu blíž ke krku a chytl mě za ruku.
,,Se divíš? Za dva dny jsou Vánoce." zasmála jsem se a očima se rozhlížela po všech stáncích.
,,Nevidíš někde karamelové jablko?" zeptala jsem se ho.
,,Fuj, myslíš to hnusně přeslazený a rozpadající se jablko na tyčce?"
,,Je to nejlepší!"
,,Když myslíš..."pokrčil rameny. ,,To bude někde až na konci u občerstvení, tak už něco rychle vyber babičce a pojď k nám, nebo umrznu."
,,K vám?" zamračila jsem se. Neměli jsme vůbec domluvený, že půjdeme k němu.
,,No, dokončit to." řekl rozhodně, jako kdybych k tomu snad neměla co říct. Dokončit to? Jako co? Nemám ani trochu náladu na nějaké dokončování.
,,Já ale musím pak za mámou do nemocnice." vymyslela jsem si rychle. Popravdě jsem neměla nic v plánu, chtěla jsem se jít ještě podívat na kluky a jejich nového bubeníka. Pokud teda nějakého vyberou...
,,Zase? Vždyť si za ní byla včera, ne?" protočil očima a já na hrudi pocítila nával vzteku.
,,Prostě nemůžu, až jindy." řekla jsem naprosto klidným hlasem.
Ještě jsem ho slyšela něco říkat, ale to už jsem od něj odešla ke stánku s náramkama z kamenů. Každý byl podle znamení zvěrokruhu. Přišlo mi to strašně pouťové, ale babi má tyhle věci ráda. Chodí dokonce pravidelně k věštkyni.
,,Tohle jí koupím, má tyle věci ráda." oznámila jsem Sethovi, když ke mně přišel.
,,Fajn." odpověděl bez zájmu a prohlížel si věci ve druhém stánku.
,,Teď pojď najít to karamelové jablko." chytla jsem ho za ruku a táhla dopředu.
,,Co? Mě je vážně zima, nechceš už jít?" zastavil se.
,,Setheee, prosím..." zamrkala jsem na něj. Jen zakroutil hlavou a já ho s vítězným úsměvem táhla za sebou.
Fronta tam byla teda pěkně dlouhá, protože kdo nemiluje jablko v karamelu? Jo jasně, Seth...
,,Jedno a -"otočila jsem se ještě na Setha. ,,ty vážně nechceš?" zeptala jsem se a můj pohled okamžitě upoutaly tři osoby na konci fronty.
,,Ne." skoro jsem ho nevnímala a pozorovala Deana s Castielem a ještě třetím mužem, kterého jsem neznala.
Můj pohled se střetl s Deanovým a já se rychle otočila, abych si od prodavače převzala jablko a zaplatila mu.
,,Hele támhle je Novak." kývl Seth hlavou, když jsme odcházeli od stánku.
,,A dokonce i Winchester. Asi vyrazili taky na nákup, nakoupit něco svejm starejm." zasmál se a já se tím směrem nepodívala. Jen já věděla, že oba žádné ženy nemají a že se Novak tahá s Katherine. Nevím, jak to mezi nimi teď je, jestli už se políbili, nebo Bůh ví co, protože Kath o tom tak nějak přestala mluvit a já se přestala ptát.
,,Asi jo, tak pojď nebo umrzneš." chytla jsem ho za ruku a chystala se odejít zpět k autu, ale zastavil mě dotek na mém rameni.
,,Slečno Weekesová," oba jsme se otočili na Deana.
,,Pane profesore?"
,,Trenére." pokýval Seth hlavou a víc mi stiskl dlaň.
,,Mohl bych s vámi mluvit?" přesunul svůj pohled ze Setha na mě.
,,Nemůže to počkat do zítra? Máme docela naspěch." chtěla jsem se z toho vykroutit. Nechápala jsem, co zase chtěl. Vždyť jsme se viděli včera a má na mě číslo, tak může napsat nebo zavolat.
,,Domnívám se, že nemůže." stál si za svým a já se podívala na Setha, který držel kamennou tvář. Jen jsem přikývla a pustila Sethovu ruku, načež jsem s Deanem poodešla pár metrů dál.
,,To mi nemůžeš napsat, nebo zavolat?" zamračila jsem se.
,,Ale to pak není takový vzrůšo. Gecko si tě drží, jako oko v hlavě." zasmál se a já hodila očkem po zmiňovaném, který si nás naštěstí nevšímal a koukal do telefonu.
,,Ale kvůli tomu si se mnou nechtěl mluvit, tak řekni, co se děje?"
,,Vlastně jo, chtěl jsem vidět, jak moc velkej žárlivec to je." zasmál se.
,,Tak toho nech, má podezření, že ho podvádím a ptal se mě, proč tě před ním tajím. Zrovna on o tobě vědět nesmí i když jsi jen kamarád."
,,Máš zítra večer čas?" ignoroval má slova a změnil téma.
,,Co? Proč?"
,,Tak máš, nebo ne?"
,,Ještě nevím." odpověděla jsem popravdě.
,,Pojď ke mně domů." řekl tiše a mě v hlavě okamžitě prolétlo několik nevhodných myšlenek, které jsem rychle zavrhla.
,,Prosím, pojď zítra večer ke mně. Potom odjíždím do Kansasu za tátou a vrátím se až na nový rok." díval se na mě tak mile a já nevěděla, co říct. Nebo jsem spíš nechápala, co bych dělala u něj doma.
,,Dáme si jídlo a koukneme na nějaký film, nebo cokoliv. Prosím." naléhal a přistoupil o kousek blíž, přičemž jsem si všimla, že nám Seth věnuje pozornost.
,,Uvidím, jestli mě táta pustí. Zítra ve škole dám vědět."
---
Ráno jsem opět pospíchala, abych nepřišla pozdě do školy, protože jsem hledala dárek pro Novaka. Jako náš třídní učitel mu všichni dají dárek, včetně mě. Dala bych mu ho i kdyby to tak trochu nebyla povinnost, protože lepšího třídního jsem si přát nemohla.
,,Počkej na mě." zařval Dallon, když jsem se chystala odejít.
,,Máš dárek pro Novaka?" zeptala jsem po cestě na autobus.
,,Jo a ty?" koukla jsem na něj a on zakroutil hlavou.
,,No, tak mu ho dáme společně." protočila jsem očima
,,Fakt?" jeho hlas zněl, jako kdyby mi nevěřil. Přitom mu dáváme dárek společně každý rok, protože Dallon není schopný mu koupit alespoň čokoládu. Přikývla jsem a Dallon se zastavil.
,,Máš ten papír do té Francie? Dnes je poslední den, kdy to můžeme odevzdat, aby jsme mohli v lednu letět."
,,Sakra!" zaklel. ,,Hned jsem zpět." rozběhl se zpět domů.
,,Jestli chceš, tak jdi beze mě." zakřičel z dálky, ale já se rozhodla na něj počkat.
---
,,Omlouváme se, ale-" řekli jsme sborově, když jsme vtrhli do třídy a oba slítli na zem.
Celá třída se začala hlasitě smát, zatímco mi Dallon pomáhal zvednout se ze země.
,,Weekesovi,"promluvil profesor Saltzman. A kde je Novak?
,,My zaspali, omlouváme se." řekla jsem dřív, než by z Dallona vypadla nějaká kravina.
,,No, tak si sedněte." kývl hlavou do třídy a jí se rychle hrnula ke Kath.
,,Kam jdete? Tady do první lavice, oba." zastavil nás profesor.
Katherine na mě hodila otrávený pohled a my s Dallonem se posadili do první lavice uprostřed.
,,Proč tu není Novak?" zeptal se Dallon otráveně a Lydie si za námi odkašlala.
,,Co je?" otočila jsem se k ní.
,,No, jen přes tu tvojí kobylí hlavu nevidím." zasmála se.
,,No, tak máš asi smůlu." neměla jsem ani trochu chuť se s ní bavit, spíš mě zajímalo, kde je Seth, protože jsem ho ve třídě nezahlédla. Profesor pustil nějaký vánoční film, tudíž jsem si mohla vytáhnout telefon a napsat Sethovi, kde je.
Enirehtak Nostaw: Pojď ke mně, Saltzman je zabranej do filmu, ten si tě ani nevšimne.
Přišla mi zpráva od Kath. Neznám jediného člověka, kdo si dá na facebooku jméno obráceně. Stejně jsem si jí chtěla už dlouho přejmenovat.
Me: Radši ne, on má oči všude. A kde je vůbec Castiel?
Kathhh: Taky zaspal, přijde příští hodinu.
Kathhh: Proč jsi mě přejmenovala? Tobě se nelíbí moje jméno? :(
Me: Ne :D Už by sis to mohla dát normálně.
Kathhh: Až se Brendon ožení ;)
Kathhh: Takže nikdy xdddddd
Me: Když už jsme u toho, ty víš, že Jim pracuje v tom bistru, kam chodíme na veggie burger?
Kathhh: Ty tam chodíš na veggie burger, já na kuřecí nugetky.
Kathh: A ne, nevím. Ani mě to nezajímá.
Me: Poslední dobou je takovej docela divnej, co?
Otočila jsem se a podívala se dozadu, kde Moriarty seděl a docela mě zarazilo, že tentokrát ne sám, ale se Sebastianem Moranem.
Kathhh: Že by MorMor?
Me: Taky sis všimla, že s ním sedí? o.O
Kathhh: Jo, ale jen nenápadně, protože se na mě zrovna James podíval.
Me: On se na tebe dívá celou dobu. Myslím, že tě má pořád rád.
Kathhh: TAK SE SE MNOU NEMĚL ROZCHÁZET
Me: Ty už ho nemáš ráda?
Kathhh: Jako kamaráda jen.
Kathhh: OMFG Ben McKenzie přidal fotku na Instagram!!!
Me: Coooo?! Ukaž! Mám pomalé data -_-
Kathhh:
Kathhh: Jo, už by nám mohli dát heslo od wifi, když jsme v tom posledním ročníku.
Me: Sakra, to než se načte -_-
Me: Jop, už!
Me: Panebože, on je tak krásnej
Me: No vybrali dobrýho Jima Gordona
Kathhh: Dopiče, dala bych si říct.
Me: Jo, to i já. Tady je moc sexy!
Kathhh: Coooo o.O ty to slovo taky znááš? xdd
Me: Taky se divím, co to ze mě vypadlo :D
zobrazeno 8:35am
Dean Winchester: platí tedy ten dnešek?
Me: Ještě jsem se táty neptala
Dean Winchester: prosím
Dean Winchester: potom se neuvidíme skoro dva týdny, chci se rozloučit
Dean Winchester: klidně ti udělám k jídlu něco z tofu i když ani nevím, jak to vypadá.
Me: Jo, Deane, platí to. Chtěla jsem tě jen trochu pokárat :D
Dean Winchester: nemáš žádný plány s Geckem? Aby mě pak nezmlátil :(
Me: on se o tobě nedozví, neboj :*
Dean Winchester: na jednu stranu bych chtěl vidět jeho pohled, kdyby nás načapal v choulostivé situaci.
Me: Ale on nás v žádné situaci nenačape. To ty maximálně načapeš jeho a mě.
Dean Winchester: no proč né, bych ho vystřídal
Me: Přestaň! :D
Dean Wincehster: neříkej, že by jsi nechtěla, abych se tě dotýkal.
Me: Deane, ve škole ne...
Dean Winchester: proč ne? vzrušuje tě to?
Me: Nech toho.
Podívala jsem se na Dallona, jestli mi nekouká do telefonu, ale ten se naštěstí věnoval jen tomu svému.
Dean Winchester: neříkej, že by jsi nechtěla cítit mojí kůži na té tvojí.
Dean Winchester: neříkej, že si to nepředstavuješ každý večer před spaním.
Me: Říkám, že tohle nedělám!
Dean Winchester: neříkej, že si nepředstavuješ všechny ty věci, o kterých jsme si psali kdykoliv mě vidíš
Málem jsem omdlela, když jsem si přečetla poslední zprávu, ale díky bohu zazvonilo a ke mně se přiřítila Kath, takže jsem telefon rychle zamkla a strčila do kapsy.
,,Pojď rychle do tý ředitelny, než říďa odejde a my tak nebudeme moc do Francie!" táhla už mě ven ze třídy a já jen tak tak stihla ten papír vzít s sebou.
Před ředitelnou se hádal Mark Gatiss a Steven Moffat, a když už to skoro vypadalo na bitku, tak se mezi ně vmísil Novak a odtahoval je od sebe.
,,Vypadám dobře?" zeptala se mě rychle Kath, než se na ní Novak podíval.
Bylo jasný, že jsou v tom oba až po uši. Dokonce i profesorka Mannsová, která šla celou dobu za Novakem si odkašlala.
,,Víc nenápadní být nemůžete?" zeptala jsem se ironicky a společně se i s Katherine zvedla.
,,Pane profesore," oslovily jsme ho sborově.
,,Kdy vám můžeme dát dárky?" nechala jsem Kath mluvit, jako první a nemohlo mi ujít, jak na sebe koukali. Jak oběma z očí vyzařovalo něco, co jsem nedokázala popsat.
,,To je od vás moc milé, děvčata, ale to jste nemusely." usmál se na nás obě. Opět měl na sobě nějaké sako a je pravda, že jsem ho na rozdíl od Kath bez saka nikdy neviděla.
,,Po přestávce vás mám, tak se uvidíme ve třídě a vymyslíme něco." zamrkal na nás, než zmizel za dveřmi ředitelny.
Jakoby nestačil on, tak naším směrem mířil Dean v trenérské teplákovce a věnoval mi malý úsměv, načež také zmizel v ředitelně.
,,Vážně se na nás právě usmál Winchester?" divila se Kath.
,,No nevím" zakroutila jsem hlavou.
Opět jsem si s Kath sedla na lavičku a čekala, než bude v ředitelně volno. Bylo tady strašně lidí, protože očividně všichni chtěli letět zadarmo do Francie.
,,Včera jsme se políbili." nahnula se ke mně Kath a kdybych právě pila, tak bych vyprskla všechnu vodu, kterou bych měla v puse.
,,Co? To mi říkáš až teď?!"zašeptala jsem ji nazpět.
,,A kdy asi? A nemusíš už dělat ty divný ksichty, že o nás nevíš. On už ví, že o nás víš. A neuvěříš, co mi ještě řekl!"
,,Co?" zajímalo mě.
,,Winchester je jeho nejlepší kamarád a ty děti nejsou jeho. Ani ta blondýnka. Prej má něco s nějakou studentkou tady ze školy, ale nechtěl mi říct s kterou." vyprávěla mi žhavej drb a kdybych v tuhle chvíli jedla, tak bych se začala dusit.
Bylo mi jasné, že o nás Novak ví, ale co mi vadilo víc bylo to, že si myslí, že s Deanem něco mám. Nechtěla jsem, aby si to myslel. Jak se mám teď asi chovat?
---
,,Ježiši, ty tady máš horko." povzdychla jsem si, když jsem si sundávala bundu.
,,O důvod víc, proč se svlíkat." zamrkal na mě.
,,Hele Deane, už jsem si na ty tvoje vtípky zvykla, ale brzdi trochu."
,,Já mám rád teplo, nesnáším zimu." zakecal to.
,,Já mám taky ráda teplo, ale ty tady máš jako na Sahaře."
,,Říkám ti, klidně se svlíkni, mně to nevadí."
,,Radši otevřu okno." přešla jsem k balkonový dveřím. ,,Ani jsem si nevšimla, že máš balkon." otevřela jsem okno, které bylo hned vedle dveřích.
,,No, stejně na něj nechodím." podíval se na mě a přitom stále míchal cosi na pánvi a musela jsem uznat, že to nevonělo vůbec špatně.
,,To je škoda. V létě tam budeme chodit a koukat na město. Bydlíš v dost vysokým patře, takže to bude super."
,,Koukat na město? Co je na tom zajímavýho?"
,,To uvidíš v létě." usmála jsem se přešla k němu.
,,Nevěděla jsem, že umíš vařit." opřela jsem se o linku vedle něj a sledovala ho při práci.
,,Já taky ne."
,,Sam mi půjčil nějakou kuchařku." vysvětlil mi.
,,Doufám, že jíš kuřecí maso?"
,,Jo, kuřecí jo."
,,No, to je dobře, jinak bych to musel sníst celý sám. Ne, že by mi to vadilo, ale nechci se potom zase v noci pozvracet."
,,A navíc!" přešel k troubě. ,,Musíme si oba nechat místo na tuhle krásku." vytáhl z trouby jablečný koláč.
,,Ty jsi pekl i koláč?" žasla jsem.
,,Jsi blázen? Nechci ho takhle zneuctít. Ten jsem koupil vedle v sámošce."
,,A dal jsi ho do trouby?"
,,Jo, měli jen mraženej." zasmutněl.
,,Jako musím uznat, že jsem s tím moc nepočítala, ale to kung pao je vážně dobrý." pochválila jsem ho, když už jsme seděli u stolu a v klidu jedli.
,,Taky si říkám. Tohle mi ani Sam neuvěří." zasmál se s plnou pusou.
,,Kath mi dneska řekla, že o nás Castiel ví. Teda ona neřekla přímo mě. Řekla, že táhneš s nějakou studentkou."
Dean si odkašlal a rychle se napil. ,,Jo, viděl nás spolu, nevím kde, ale neřekl jsem mu nic, když se na to ptal."
,,Jo, takže si teď myslí, že spolu spíme. A to není pravda a já nechci, aby si to myslel. Řekl by jsi mu, prosím, pravdu?"
,,Jak si přeješ." usmál se.
---
,,Na Gotham koukat nebudeme."
,,Proč ne?" skočila jsem mu na záda, když klečel u televize a vybíral, na co se podíváme. Vůbec nevím, proč jsem to udělala. Zvykla jsem si na Deana opravdu moc rychle a přišlo mi, jako kdyby jsem ho znala léta. Proto jsem se v jeho přítomnosti cítila svá a mohla dělat takové blbosti.
Rychle se postavil i se mnou na zádech a já se bála, protože nemám ráda výšky a on je jako hora a já byla na jeho zádech a pro mě to prostě byla výška!
,,Dej mě na zem, Deanee!" zakřičela jsem, když se mnou pochodoval po bytě.
,,Prosím, já se bojím!" řekla jsem zoufale a Dean se mnou přešel do jiné místnosti.
Pevně jsem ho držela kolem krku a zabořila mu obličej do ramene. Pak mě napadlo ho polechtat na krku, aby mě konečně pustil, ale s ním to ani nehnulo.
,,Ty nejsi lechtivý?"
,,Ne." vysmál se mi a pustil mě na postel, což jsem nečekala a vyjíkla.
,,Vážně ne?" zvedla jsem se rychle a začala ho lochtat na bocích, načež sebou začal kroutit a spadl na postel taky. Ne, na postel, ale na mě!
,,Nemůžu dýchat, slez ze mě, prosím."
,,Deanee!" začala jsem do něj strkat, ale on se ani nehnul a měl hlavu zabořenu v matraci.
,,Ne, ne!" začala jsem se smát, když mě polechtal na bocích.
,,Vidíš? Je to nepříjemný co?" zvedl hlavu. Byl tváří takový kousek ode mě, že by stačilo se jen naklonit a...
Rychle jsem do něj strčila a on se ze mě okamžitě zvedl, přičemž mě chytl za ruku a zvedl i mě.
,,Tu postel mi usteleš!" ukázal na pomuchlané peřiny.
,,Stejně sis ji dnes ustlal poprvé v životě, protože jsem přišla." vysmála jsem se mu a pozorovala ho, jak otevírá skříň, ze které vytáhl velký zabalený balík.
,,Veselé vánoce." usmál se a předal mi balík.
,,Děkuju!"
,,Ale otevři si to až pětadvacátýho." zamrkal na mě a já měla chuť to otevřít hned. Bylo to dost těžký, proto jsem to opatrně položila na postel.
,,Já pro tebe mám doma dárek. Můžu ti ho dát, až mě doprovodíš domů?" překvapeně se na mě podíval, protože si asi myslel, že pro něj nic nemám, ale mám.
,,Ale teď už pojď na něco kouknout."
---
,,Já nevím, proč se vždycky nechám ukecat na Pach Krve." zamumlala jsem mu do ramene, když jsem se k němu tiskla, protože tam ten mutant opět někoho řezal motorovkou.
Alespoň si budu pamatovat, že nikdy nemám chodit ve Virginii sama do lesů. Nebo radši vůbec.
,,Protože se ke mně ráda tulíš." zaslechla jsem Deana, jak se zasmál a pěstí ho bouchla do hrudi.
,,Au! Vždyť jsem nic neudělal!"
,,Ale udělal, bojím se kvůli tobě!" zamumlala jsem a ještě víc se k němu přitiskla, přičemž jsem ho silně objímala kolem pasu.
,,Vždyť to není tak hrozný. Mohli by jsme si udělat výlet do Virginie."
,,Ne, nemohli." zvedla jsem hlavu a podívala se na jeho tvář ze strany.
,,Proč si nikdy nenecháš narůst vousy?" přejela jsem mu rukou po čerstvě oholené tváři. Byla tak jemná a on ke mně pootočil hlavu.
,,Nesluší mi to." odpověděl stručně a já znovu dala ruku kolem jeho pasu, načež jsem si opřela hlavu o jeho rameno.
Celý jeho obličej mě fascinoval, byl bezchybný. Dokonalé rysy, rty a nos. Nikde ani pupínek.
Když to nečekal, tak jsem k němu rychle vztáhla ruku a polechtala ho pod bradou, přičemž se jen usmál a dál sledoval televizi.
,,Mám tě ráda." zašeptala jsem a znovu ho polechtala.
,,Já vím." chytl mou ruku a položil si ji na břicho.
---
ádios amígos