,,Dallone! Dělej nebo přijdeme pozdě!" zahulákala jsem do schodiště.
,,Nestihl jsem vám připravit svačinu, tak tady máte peníze a kupte si něco." přišel ke mně táta, když jsem se obouvala a podal mi dvě bankovky.
,,Tati, už nejsme děti. Nemusíš nám každý den dělat svačiny, Dallon je stejně nejí..."
,,Co kecáš? To ty je vždycky vyhazuješ!" oba jsme se otočili na Dallona, který pomalým krokem scházel schodiště a všimla jsem si, že měl na sobě oblek. S tátou jsem se na sebe podívali, a pak zpět na Dallona.
,,Ve škole je nějaká akce?" zeptal se táta a podíval se nejdřív na mě a potom na Dallona.
,,To nemůžu jít do školy v obleku nebo co?" zamračil se Dallon, když k nám došel.
Táta nad tím jen protočil oči a my jsme konečně vyšli na zastávku. Stihli jsme autobus jen tak tak a Kath už mi držela místo.
,,Počkej, tady máš na svačinu od táty." zastavila jsem ještě Dallona, než stihl utéct dozadu za svýma opicema.
,,Konečně jsi tu. Panebože, myslela jsem, že se unudím k smrt. Kdyby jsi nepřišla ani dneska, tak bych zejtra zatáhla." sotva jsem se posadila, tak mě vtáhla do objetí.
,,Kath, byl to jen den..."
,,Ne, byla to doba ledová." zafuněla mi do vlasů.
,,Vždyť jsi měla ve třídě Brendona."
,,Včera jsem se kvůli němu porvala s Mařenou."
,,Co? S jakou Mařenou?" nadzvedla jsem na ní obočí, když něco lovila v batohu.
,,No s Marii..." podala mi nějaký list.
,,Počkej, takže ty jsi dostala ředitelskou důtku, protože si jí zlomila malíček u nohy?" vykulila jsem na ní oči a Kath jen hrdě přikývla.
,,Jak? Co se stalo?" opravdu mě zajímalo, jak jí zlomila malíček u nohy.
,,To je na dlouho, ale může za to ten brejlatej skunk." zamračila se a hodila pohled na Brendona, který seděl vedle přes uličku u okna a poslouchal písničky na sluchátkách.
,,Tak mi to řekneš po škole." navrhla jsem.
,,Zajdeme po škole na kebab, protože mám hlad jako kráva a tam ti všechno řeknu."
,,Je vůbec někdy chvíle, kdy nemáš hlad?" rýpla jsem si do ní.
,,Jsi magor nebo co? Jasně, že není." vytáhla telefon a začala si s někým psát.
---
Po dvacetiminutové cestě do školy jsme s Kath konečně stály u skříněk a já se snažila zahlídnout Setha. Ještě jsem nevěděla, co mu řeknu, ale chtěla jsem ho najít. Proto jsem se Kath omluvila a šla ho hledat, načež jsem potkala jen Richieho a ten mi řekl, že si Seth zapomněl peněženku a že se brzy vrátí.
Rozhodla jsem se, že i když už zvonilo, tak na něj počkám před třídou na lavičce, protože první hodinu stejně máme na supla Mannsovou a té je to tak nějak jedno. Vytáhla jsem si z kapsy telefon a rozhodla se mezitím podívat na Instagram.
,,Přidám se." zvedla jsem hlavu a podívala se na Kath.
,,Kde jsi byla?" zeptala jsem se jí, když si vedle mě sedla.
,,Volal John, že si zapomněl klíče a jestli mu je můžu donést. Jasně, že jsem mu řekla, ať si nasere a řekne Sherlockovi." zazubila se.
,,Ty jsi zlá..." zasmála jsem se s ní. A rozhlédla se po chodbě, abych věděla jestli už Seth jde. Bohužel jsem zjistila, že si to po chodbě v trenérském triku valí Dean a rychle jsem sklopila pohled k obrazovce telefonu.
Dean mi od té doby, co byl u nás, nenapsal ani nezavolal. Napadlo mě, že si to možná rozmyslel. A vlastně jsem měla být ráda, takže nechápu, proč je mi to líto.
,,Dobré ráno, dámy." pozdravil nás a Kath ani neodtrhla obličej od telefonu.
,,Dobré ráno." zamumlala jsem a Deanovo mrknutí mě utvrdilo v tom, že si to rozhodně nerozmyslel.
,,Zdálo se mi to, nebo nás právě nechal Winchester sedět na chodbě po zvonění?" nestihla jsem jí ani odpovědět, protože jsem si všimla Setha, který se k nám přibližoval. Rychle jsem vyskočila na nohy a šla mu pár metrů naproti.
,,Ahoj." objal mě a já byla dost zaskočená. Čekala jsem, že bude naštvaný nebo uražený, ale tohle?
,,Ahoj Sethe, můžeme si promluv-"přerušil mě polibkem, který jsem nečekala už vůbec.
,,Pááni, to je show!" zatleskala nám Kath.
,,O čem chceš mluvit?" pohladil mě po tváři a já se koutkem oka podívala na Kath, která nás znechuceně sledovala.
,,Okay, já radši půjdu." zamávala nám a zmizela do třídy.
,,Nechci, aby sis myslel, že jsem v ten pátek utekla, protož-"opět mě přerušil polibkem.
,,Nemyslím si, že jsi odešla naschvál. Vím, že taková nejsi." stále mě hladil po tváři a mě to malinko znervózňovalo.
,,To je dobře, protože jsem vážně neutekla naschvál. Udělalo se mi špatně a nechtěla jsem se před tebou ztrapnit, kdybych se třeba pozvracela..." pokračovala jsem ve své lži a vyhýbala se jeho pohledu. Celu dobu jsem zírala za něj.
,,Proto jsi nebyla včera ve škole a k babi jsi jela, aby jsi nenakazila ostatní?" přihrál mi do karet a já jen přikývla.
Nikdy mi lhaní moc nešlo a vždycky jsem to nesnášela, ale co jsem měla dělat? Měla jsem mu říct 'odešla jsem, protože jsem zjistila, že jsem si psala s našim tělocvikářem o sexu, mrzí mě to, prdelko, ale Dean byl včera u nás a teď jsou z nás kamarádi, ale neboj, vůbec nemyslím na něj, když se s tebou líbám' no to asi fakt ne...
,,To nevadí, vynahradíme si to jindy." vtáhl mě znovu do objetí.
,,Co třeba dneska u nás? Dneska máme spát u babky, ale můžu říct tátovi, že zůstanu doma s Kath." odtáhla jsem se od něj a on jen překvapeně zamrkal.
,,Můžeme se podívat na nějaký film, nebo tak něco." navrhla jsem.
,,To zní zajímavě, řeknu to doma a po tréninku ti zavolám."
---
Hodiny utekly jako voda a my s Kath už jsme si to valily domů. Deana už jsem dneska neviděla, protože jsme ho neměli ani na žádný suplování a tak jsem se rozhodla nechat to být. Třeba mi napíše. I když nechápu proč jsem vůbec chtěla, aby mi napsal. Neměla bych na něj tolik myslet.
,,Páni, je docela zima, co? Ale žádnej sníh, to je na houby." zamručela Kath.
,,Možná kdyby jsi si příště vzala zimní bundu a ne jarní." zamrkala jsem na ní.
,,V klidu, kebab mě zahřeje."
,,Kdo píše?" nakoukla jsem k ní do telefonu.
,,Tak teď už je to Cas, jo?" pousmála jsem se.
,,Wow a posílá ti smajlíky s pusinkou, není to divný?"
,,Sári, já nevím, ale asi ho mám hodně ráda. Já vím, že je to učitel a je o několik let starší, ale už jsme se skoro políbili a-"
,,Cože?!"vykřikla jsem.
,,Vy jste se skoro políbili? Jak skoro?" vykulila jsem na ní oči. Kath si opravdu začínala zahrávat.
,,V neděli bylo v obchodě strašně narváno. A nějakej kretén do mě strčil a já omylem rozsypala bednu s pomerančema. No a tak jsem si klekla a začala je sbírat a Castiel se ke mně přidal. Klečel přímo proti mně, bylo mezi námi pár centimetrů a z ničeho nic jsme se na sebe podívali. Přesně jako v nějakým slaďáku. Ani nevím, jak dlouho jsme na sebe zírali s pomerančema v rukách, dokud se nezačal přibližovat. V tu chvíli jsem nedokázala myslet na nic jinýho, než na jeho růžový, hebký rty. A jediný, co jsem chtěla, bylo políbit ho a potom ho zatáhnout na záchody a tam mu stáhnout kalhoty a vykouřit mu pé-" rychle jsem jí skočila do řeči, než by to stihla doříct.
,,Hele, tvojí představivosti se vyhneme!" přerušila jsem jí, než by to zašlo zase až moc daleko.
,,Fajn, fajn..." urazila se naoko. ,,No jenže do nás málem nabourala nějaká bába vozíkem a Cas jí stihl zastavit. Potom už jsme se k tomu nedostali a možná je to i dobře..."
,,A mluvili jste o tom potom?" zajímalo mě.
,,Ne, právě, že jsme oba dělali, že se nic nestalo a to je na tom to divný, co?"
,,Nevím, tohle není sranda Kath. Je nejmíň o deset let starší..."
,,Vlastně o čtrnáct." zazubila se.
,,Coo? Prokrista. Víš, že jsem tu pro tebe vždycky, ale slib mi, že budeš vždycky jednat chytře, prosím?"
,,Slibuju." protočila očima a už jsme se blížily ke vchodu do obchoďáku u kterého seděl nějaký kluk. Mohlo mu být kolem deseti a u nohou mu ležel pes.
,,Dáte mi pět korun za písničku?"
,,Cože?" chtěla jsem se ujistit, jestli mluví na nás. Ten kluk vypadal úplně v pořádku, byl čistý a hezky oblečený. Nechápu, proč po nás chce peníze.
,,Jestli mi dáte pět korun za písničku?" zeptal se znovu a Kath si nejspíš taky všimla, že nevypadá jako někdo, kdo peníze potřebuje.
,,Ne, ale můžu ti šlehnout facku zadarmo." odpověděla mu Kath s mrknutím a kluk vypadal, že si prdnul do kalhot.
,,Co to bylo zač?"
,,Nějakej malej smrad. V životě by mě v deseti letech nenapadlo po někom chtít peníze." bylo slyšet po hlase, že je Kath opět nakrknutá. Ono totiž nebylo vůbec těžké naštvat jí. Měla hodně krátké nervy.
,,Taky si říkám..."
Po jídle jsem se rozhodly jít si koupit nějaké nové oblečení. I když zrovna žádný nepotřebuji, Katherine trvala na tom, abych si koupila nějaké nové spodní prádlo, když u nás dnes Seth spí. Hned jsem jí to zatrhla, ale s Kath se nikdy nedá diskutovat.
,,Podívej na tohle!" ukázala mi nějaké červené prádlo, ve kterém by bylo vidět určitě všechno.
,,To na sebe v životě neoblíknu." zakroutila jsem hlavou a hledala dál, něco méně výrazného.
,,Tohle si beru." ukázala jsem jí černou podprsenku s krajkou.
,,No... Je to takový obyčejný, ale zároveň sexy. Ber to!" šla jsem si to tedy vyzkoušet do kabinky a upřímně se mi to prádlo hodně líbilo.
---
,,Ahoj!" objala jsem Setha ve dveřích.
,,Ahoj, nesu něco k jídlu." rychle mě políbila podal mi krabici s pizzou.
Odložila jsem krabici na linku a otevřela ji. ,,Čtyři druhy sýra! Jak jsi to věděl?"
,,Nevěděl, ale hádal jsem." došel za mnou do kuchyně s dvěma taškama.
,,Co v tom táhneš?"
,,Winchester nám dal všechno prádlo a dresy na vyprání, protože v pátek hrajeme zápas a já jsem sem jel rovnou z tréninku, protože kdybych jel ještě domů, tak tu budu až o půlnoci." pustil tašky a přešel ke mně.
,,Jasně, chápu." usmála jsem se na něj a nechala se políbit.
,,Heleď Sáro, nevadilo by, kdybych se vysprchoval?"
,,Pojď, ukážu ti koupelnu." chytla jsem ho za ruku a vedla ho do druhého patra.
,,Tady v zásuvce jsou čisté ručníky," ukázala jsem na zásuvku pod umyvadlem. ,,a můžeš si vzít Dallonův nebo tátův sprchový gel."
,,Dobře." přetáhl si triko přes hlavu. ,,A nechceš se přidat?" zazubil se a já zvedla pohled od jeho hrudníku k jeho očím.
,,Ne ne, já už jsem se koupala. Jdu nám mezitím připravit tu pizzu a pití." zmizela jsem rychle. Zesílila jsem si na televizi Gotham, abych líp slyšela Jima Gordona a vrátila se do kuchyně.
Málem jsem shodila všechny talíře, když se ozval domovní zvonek. Nikdo z rodiny to nebyl, to by nezvonili ujišťovala jsem se cestou ke dveřím.
,,Nazdárek." zazubil se na mě Dean a já mu praštila dveřma před nosem.
,,Co je?" zeptal se, když jsem znovu otevřela.
,,Co tu děláš?" vyšla jsem za ním ven.
,,Měl jsem toho moc a nestihl jsem ti ani napsat, tak jsem tě přišel rovnou navštívit."
,,Teď? V devět večer?"
,,Dřív jsem nemohl a navíc Dallon říkal na tréninku, že zase musí jet k babce a ty budeš doma sama s Katherine."
,,Jo, ale já nejsem doma sama s Katherine, ale se Sethem."
,,Počkej to vážně? Nechystali jste se dělat něco a já vás zrovna vyrušil, že ne?" nahnul hlavu na stranu a držel kamenný výraz.
,,Vypadám na to?" ukázala jsem na svoje tepláky a triko od pyžama.
,,Tak ono stačí jen stáhnout kalhoty a ohnout tě pře-"
,,Ježiš, Deane, dost!" začala jsem se smát.
,,No, každopádně přinesl jsem ti tohle." vytáhl z kapsy od bundy sáček s haribo medvídkama. ,,Psala jsi, že se po nich můžeš utlouct."
,,Páni, ty si to pamatuješ!" žasla jsem.
,,Jo a nechtěl jsem přijít s prázdnou." usmál se. ,,Heleď, tak se domluvíme na jindy a já přijdu, až zase nikdo nebude doma."
Ale kdy jindy? Ani nevím proč, ale chytla jsem ho za rukáv, když se otáčel k odchodu.
,,Počkej, něco vymyslím." překvapeně se na mě podíval. I já se divila proč jsem to řekla.
,,Jdi z druhé strany a počkej u dveří dokud pro tebe nepřijdu." jen přikývl a zašel za dům.
,,Tady jsi." sledovala jsem Setha, jak šel pomálu po schodech až se zastavil u mě.
,,Máme problém, Sethe..."
,,Co se děje?"
,,Každou chvíli sem přijede Dallon, nechtěl zůstávat u babky, tak jede domů a jestli tě tady uvidí, tak to řekne tátovi a ten mě už nikdy nenechá doma samotnou." snažila jsem se tvářit přesvědčivě. Druhá lež, kam tenhle vztah asi povede?
,,Ale vždyť už jsi dospělá... Snad dokáže táta pochopit, že máš přítele, ne?"
,,Jo, jenže táta mě má pořád za malou holčičku. Já s tím nic neudělám, ale pokud neodejdeš dokud se Dallon nevrátí, tak mě táta zítra zabije a tebe taky." chytla jsem jeho dlaň, kterou mě hladil po tváři. Začínalo mě to rozčilovat.
,,Dobře. Tak se příště radši domluvíme na spaní u mě, platí?" zeptal se, když si oblékal bundu a já mu z kuchyně přinesla tašky, se kterými přišel.
,,Zítra ve škole." zabouchla jsem za ním dveře a pro jistotu i zamkla.
Vážně jsem právě vyhodila svýho kluka kvůli tělocvikáři?
,,Tak pojď." otevřela jsem mu dveře dokořán.
,,Zase Gotham?"zakroutil hlavou, když jsme šli přes obývák.
,,Určitě máš hlad, co?" ignorovala jsem jeho otázku.
,,Páni, znáš mě docela dobře."
,,Mám tu jen pizzu." pokrčila jsem rameny a sledovala jak si Dean sundává bundu a poté i košili, pod kterou měl triko.
,,Hezký amulet."
,,Jo, ten je od Sammyho." posadil se ke stolu a čekal, až mu donesu jídlo.
,,Doufám, že na ní není ananas." zašklebil se. On má tak zatraceně mohutná ramena. Proč nad tím sakra přemýšlím? Vypni Sáro.
,,Tak co Seth?"zeptal se z ničeho nic, když jsme jedli.
,,Co by?" nadzvedla jsem obočí.
,,Už bylo něco víc, než oblizování?"
,,Proč tě to zajímá?" zamračila jsem se.
,,Ani nevím. Zajímá mě, jestli dělal některou z těch věcí, o kterých jsem ti psal." podíval se mi do očí a já rychle sklopila pohled. Musela jsem se červenat až za ušima.
,,Ne, tak daleko jsme se ještě nedostali. A popravdě jsem i ráda, stále mě tak nějak nepřitahuje."
Popravdě jsem se sním ani nijak nebavila, většinu času to byla nuda a ani jsem nevěděla o čem si s ním povídat. S Deanem jsme vždycky propsali klidně i celou noc a bavili jsme se v podstatě o čemkoliv. A to se mi líbí.
,,Ale moje zprávy jo?" pořád jsem se na něj nedokázala podívat. Styděla jsem se.
,,Jo." zamumlala jsem.
,,To je fajn, mně se totiž taky hodně líbilo, co jsi mi psala..." úplně jsem na sobě cítila jeho úšklebek. Neviděla jsem ho, ale byla jsem si jistá. Provokatér posranej.
,,Hlavně to s tím ledem v puse."
,,Dojdu si do pokoje pro telefon." zvedla jsem se a ignorovala jeho slova, po kterých mi mravenčilo v podbříšku. Musela jsem pryč od těch myšlenek.
,,Půjdu s tebou." zvedl se a já se něj konečně podívala. Usmíval se, přesně jak jsem čekala. Jeho zelené oči najednou vypadaly tak temně.
Až teď jsem si všimla, že není oholený, ale má o něco delší strniště. Musela jsem uznat, že to mu na věku dost přidalo, ale sakra mu to slušelo. Opravdu až teď, po třech letech jsem si všimla, jak hezký ve skutečnosti je.
,,Máš docela velký pokoj."
,,Jo, když jsme se sem přestěhovali, tak jsem zabrala ten největší." sebrala jsem mobil z nabíječky a šla ke dveřím.
,,A co je tohle?" otočila jsem se k němu a málem zakopla, když jsem si všimla, že v ruce drží to prádlo, které jsme dnes s Kath kupovaly.
,,Nic, co bys měl vidět." zamračila jsem se a rychle mu to vytrhla z ruky.
,,Ukážeš se mi v tom?" zeptal se vážně.
,,Zbláznil jsi se?"
,,No tak... Určitě je to nový, tak ti hodím super hodnocení."
,,Zapomeň." popostrčila jsem ho ven. Všichni chlapi jsou fakt stejní úchyláci.
---
,,Říkal jsi, že to nebude moc strašidelný." tiskla jsem si kolena k sobě.
,,Pach krve není strašidelnej. Prostě jen pár mutantů z Virginie zabíjí turisty no..." protočil očima.
,,Není to ani půlka filmu a ty už se bojíš? Tohle je ještě nic."
Pozorovala jsem, jak se nějaká žena v tom filmu snaží najít svého přítele. Teď tam nebylo ani nic strašidelného, dokud jí nepřistála mačeta na hlavě a ten smích! Ten šílenej smích toho mutanta.
Možná moje reakce, kdy jsem začala ječet a skočila na Deana byla přehnaná, ale já se opravdu bála. Protože bych rozhodně z ničeho nic neskočil na Deana.
,,Už tam není?"z eptala jsem se rozpláclá na Deanovo klíně.
,,Ne už - AU! To byl můj rozkrok!" vypískl, když jsem se z něj zvedala a loket zapíchla pravděpodobně do jeho rozkroku.
,,Děláš si prdel!" vykřikla jsem a zabořila hlavu Deanovi do trika, protože zrovna jeden ten z mutantů řezal motorovkou nějakému chlapovi hlavu.
Popravdě se mi tak leželo pohodlně, Dean voněl hezky a já si ani neuvědomovala, že mě celou dobu hladí na zádech, dokud jsem neucítila jeho ruku na mém zadku.
Vykulila jsem oči a doufala, že si to jen neuvědomil, protože mě pak opět hladil jen na zádech.
Už jsem někdy řekla, jak moc miluju, když mě někdo drbe na zádech?
Tu noc jsem strávila s Deanem. A bylo mi nad nejlíp za posledních několik měsíců.