Jen krátké upozornění na začátek: tahle část obsahuje pár celkem perverzních narážek a poznámek, takže si promyslete, jestli si to vůbec chcete přečíst xD A kdybyste pak měli nějakou psychickou újmu, varovala jsem vás :D Zatím!! ^^ <3
..."Ona je na řadě"?
Haruka mi prsty letmo přejela po hrudi. Dívala se na mě neidentifikovatelným pohledem, jako by na mě chtěla skočit a rozpárat mi hrdlo. Plamen v jejím oku sílil.
Už jsem se chystala protestovat, ale ona se sklonila a umlčela mě dlouhým vášnivým polibkem. Líbala mě opatrně, přesto však dychtivě, jako by mě chtěla ujistit, že jí na mě záleží a že je tady a chce mě.
Líbí se mi tenhle pocit. Líbí se mi, že jsem chtěná. Tedy, ano, pár známostí už jsem měla, ale to bylo jen takovéto školácké vodění za ruce a pusinky. Nic vážného jsem doposud neprožila. Nejlepší vztah mám asi opravdu se Shintarem, který se mnou kupodivu zůstal, přestože se někdy chovám jako spratek.
Ale ani Shin se nemohl Haruce vyrovnat. Nikdo se jí nemohl vyrovnat. Jen ona mnou totiž dovedla cloumat tak, až jsem ani nevěděla, kde je nahoře, a kde dole.
Rukama jsem se jí omotala kolem krku, chtějíc si ji přitáhnout blíž a zabořit svůj obličej do jejích vlásků, ale ona mě ze sebe strhla a bezohledně mi obě dvě ruce přitlačila k podlaze vedle hlavy.
Zmateně jsem na ni koukla. Haruka na mě hleděla chtivým pohledem a oči se jí leskly. Rozhodně to však nebylo smutkem.
"Hej, počkej..." dostala jsem ze sebe a pokusila se vykroutit z jejího sevření, ale ona měla sílu. Moje maličká Haruka měla sílu jak zmrd.
Naklonila se ke mně a jazykem mi přejela po uchu. "Zlobivá a ještě odmlouvá. To tě přijde draho," pošeptala a rty se něžně otřela o mé ucho.
Dostalo se ze mě několik stenů, za které bych si velice ráda dala pěstí. Jak je možné, že mě dokáže vzrušit jen tímhle? VŽDYŤ SE ANI NESNAŽÍ!!! To není fér...
Mé boky se proti mé vůli pohnuly směrem k ní, takže jsem se jí dotkla vnitřní stranou stehen.
Haruka nerušeně pokračovala. Z části mě líbala, z části mě olizovala na uchu, pak na tváři, ze které sjela na čelist a odtud zase na krk.
Musela jsem se kousnout do spodního rtu, abych své nepřiměřené sténání aspoň trošku utlumila. Určitě by se mi jinak posmívala, že ze mě vychází takové zvuky.
Špičkou jazyka zkoumala mé tělo a já se najednou cítila strašně trapně. Styděla jsem se, že mě vidí, i když se známe celý život. Měla jsem sto chutí se schoulit do klubíčka někam do rohu místnosti, jen aby mě neviděla.
Haruka si očividně všimla mých rozpaků, jelikož se na mě zadívala pobaveným pohledem a koutky úst jí vystřelily nahoru. V očích se jí cosi mihlo, ale byl to pouhý záblesk, takže jsem nebyla schopna určit, co to bylo.
Ruce mi stále tlačila k zemi, takže byl můj pohyb maximálně omezen. Mohla jsem se jen svíjet pod jejím tělem jako žížala přeseknutá motykou.
Tlak z jednoho mého zápěstí zmizel a já pocítila, jak mě něžně hladí po celé délce mé paže. Naskočila mi z toho husí kůže a myslela jsem, že se snad i počůrám z toho, jak to lechtalo. Ale snažila jsem se zadržet smích, jelikož tahle záležitost jej nevyžadovala. I tak mi ale cukaly rty a z mého hrdla se dostávalo přidušené chichotání, které by se v mém případě dalo přirovnat chrochtání polekaného prasátka.
Pohladila mě na boční straně hrudníku a schválně se vyhnula mé bradavce, která ale stejně zareagovala.
Měla jsem pocit, jako by mi z prsou někdo propouštěl slabý elektrický proud a ten se v pravidelných intervalech pak dostával do každičkého koutku mého těla. Nebolelo to, ani to nebylo nepříjemné, i tak jsem ale měla pocit, že mě to každou chvíli zabije.
Když její ruce bloudil po mém těle a zkoumaly každé jeho zakřivení, začala jsem cítit, jak mé tělo odpovídá. V břiše se začalo ozývat jakési napětí podobné nervozitě. Ano, bylo to vzrušení.
Haruka mě olízla od krku až po hrudní kost a začala mě zuby jemně štípat.
To už jsem se neudržela a byla jsem donucena vzdychnout. Hned na to jsem však cítila, jak zatraceně rudnu.
Svou pozornost pak pomalu přemístila na mé ňadro, které zasypala jemnými polibky i hravými kousanci.
Hoši, mrdám na to. Přestala jsem ohlodávat svůj ret, který byl celý napuchlý a potrhaný od mých zubů, dovolila si pořádně zasténat. Co se budu držet zpátky. Už se mi nechce. Na to jsem čekala moc dlouho.
Prsty jsem zajela Haruce do vlasů, stejně jako ona před chvílí mně a začala ty tmavé prameny nasáklé vodou a potem pročesávat. Krásně mi klouzaly mezi prsty.
Když se mi takhle hezky starala o potěšení horní poloviny těla, skoro jsem ani nezaregistrovala ten fakt, že její ručka se pohybuje až nebezpečně blízko té tikající bomby, který byla ukryta jen kousek pod mým břichem.
Prsty zajela na vnitřní stranu mého stehna, kurevsky blízko toho doposud zapečetěného místa.
Chvíli mě "jen" hladila a dráždila prsty, asi abych se zase začala soustředit pouze na její jazyk, ale ono to nešlo. Já už totiž nevěděla, na co reagovat dřív.
Náhle však prsty zavadila o mé intimní partie, čímž mi skoro vyrazila dech. Nedovedu přesně popsat, co přesně se mi v tu chvíli odehrávalo v hlavě. Bylo toho strašně moc.
Teď už si přestala hrát na nevinnou a dvěma prsty mě naplno začala zkoumat. Přejížděla po mně nahoru a dolů, různě si se mnou pohrávala a vyhledávala nějaký bod, kde bych to cítila nejvíc.
Ehm, malinká poznámka. Ten bod byl úplně všude.
Jestli neomdlím, tak mi dlužíte medaili.
Bože, čekala jsem až moc dlouho. Ale kdybych věděla, že odměna bude až takhle sladká, klidně bych čekala ještě dýl. Kvůli Haruce bych čekala celý život.
"Hmpf," uchechtla se Haruka, zatímco mi stále ožužlávala bradavku. "Jsi krásně vlhká, Shizuko," řekla, když se na moment odlepila od mé kůže. "To půjde snadno," zachichotala se tím svým typickým způsobem. Ale mně už je naprosto jasné, že tahle holka je víc ďábel než anděl. Což je dobře. Bude sranda.
Není nic lepšího, než když máte přítelkyni, která se na veřejnosti prezentuje jako zlatíčko, ale když je s vámi sama v posteli, tak se vám nebojí ukázat, jaké divoké zvíře ona vlastně dovede být. Ale nejlepší na tom je jedno - je jen vaše divoké zvíře. Nikdo jiný ji takhle neuvidí.
Za to ti děkuju, Haruko moje milovaná.
Ale moment - co půjde snadno?
Haruka na mě hodila až arogantní pohled, který u ní vidím snad prvně. Následně mě pak hryzla do bradavky a očividně do toho dala i trošku síly, jelikož to celkem štíplo.
Pak ale přišlo něco mnohem silnějšího.
Cítila jsem, jak ukazováčkem pomalu krouží kolem mého otvoru a něžně mě masíruje. Když uznala, že je čas, pomalu do mě vnikla.
Znovu jsem se kousla do spodního rtu. Tentokrát to však nebylo čistou slastí. Bolelo mě to.
Kruci, nikdy jsem nic podobnýho nezažila, takže se dá čekat, že to bude bolet jak sviňa.
Do očí se mi vkradlo zanedbatelné množství slz, jež se mi rozlily po tváři, přestože jich bylo tak málo.
Haruka si toho očividně všimla. Znovu se odlepila od mé hrudi a natáhla se k mému obličeji. "Už jen chvilku," políbila mě na tvář. Nebylo to vášnivě, nebylo to chtivě. Bylo to jako pohlazení. Jako by mě chtěla schovat pod svá křídla, která mě vždy a bez výjimky ochrání.
Tak je tahle holka anděl, nebo ne? Mám takový pocit, že to anděl je. Trošičku nezbedný, ale to nevadí.
Své polibky směřovala na má víčka, čelo, špičku nosu a koutky úst. Poddala jsem se jí a nechala se opečovávat. Pootevřela jsem ústa a naznačila jí tak, že jsem v pořádku.
Políbila ně na rty, tentokráte o něco vášnivěji, přesto však stále opatrně.
Zapojila jsem se do polibku a prsty jí zarývala do ramene. Ani jsem si nevšimla, že už to nebolí.
Ale Haruka očividně ano. Prstem začala pomalu pohybovat dopředu a dozadu a pokaždé, když byla ve mně, tak trošku zatlačila na horní stranu mých útrob.
Pokaždé, když tak učinila, se ze mě vydralo spokojené sténání, které jí pokaždé skončilo v ústech. Ale Haruce to podle všeho nevadilo, jelikož se pobaveně usmívala.
Abych byla zcela upřímná - tohle bylo super. Úplně nový pocit, naprosto cizí, naprosto úžasný.
"Bolí?" zeptala se Haruka a políbila mě na krku.
"N-Ne," vydrala jsem ze sebe, protože by stejně mé zavrtění hlavou neviděla.
"Dobře," zamumlala a pomalu přidala i druhý prst.
Přiznám, prvně to byl trochu šok a bolelo to celkem solidně, ale pak jsem si začala zvykat a cítila jsem, že si to moje podělané tělo opět užívá víc, než by mělo.
Zažala jsem sténat jak o život a moje pánev se začala hýbat proti prstům mé sestry.
Haruka mě chvíli dráždila, ale já poznala, že už to není dobré. Že už brzo...
"Ha-Haruko...počkej...ah...ne.." zakvičela jsem a zaryla jí nehty do ramena.
Ale ne, ona pokračovala - jelikož je očividně sadista. A pohybovala se ještě rychleji, než předtím.
A pak to přišlo. Mým tělem se rozlila obří vlna horka, a já měla bez prdele pocit, že se pochčiju.
Mé tělo se stáhlo v monstrózní křeči, skoro jsem začala řvát a všechny svaly v těle se mi stáhly. Ano, tak silné to bylo.
Po téhle první vlně nastalo brutální mravenčení, které se objevilo v mém břiše.
Haruka se nade mnou postavila na čtyři a pobaveně pozorovala, jak se pod ní svíjím. Chvíli mě nechala vydýchat, ale pak z ní vypadla věta: "Co takhle další kolo?" Zachechtala se.
...Když se tak zamyslím - kdy to vlastně pro holky končí?
...
Přemístily jsme se do mé ložnice a pokračovaly dobré dvě hodiny. Sem tam jsem se pokoušela získat vedoucí pozici, ale Haruka mě vždy nějak přinutila poslouchat. Její dominantní stránka se mi však mrtě líbí, takže to je v pohodě.
Líně jsem otevřela oči a rukou hmátla po své sestře, která usnula vedle mě. Ale hmátla jsem naprázdno. Haruka vedle mě nebyla.
Polekaně jsem se na posteli vztyčila a pohledem ji začala hledat. "Haruko?" Kam sakra mohla jít.
Vykutala jsem se z postele, nasoukala jsem se do jakéhosi spodního prádla, které jsem měla ve skříni a jinak kompletně nahá jsem vyběhla z pokoje.
Na chodbě mě do nosu udeřila vůně smažených vajíček. Do řiti, snad není táta doma.
Tiše jsem cupitala po schodech a snažila se držet u zdi, abych mohla nahlédnout do kuchyně z nějakého krytého místa. Ale v kuchyni nebyl otec.
Stála tam Haruka, jen v podprsence a kalhotkách, které zakrývala zástěra s kočičí hlavou a pozorně hlídala cosi na pánvičce. Na rameni a na zádech měla škrábance, o jejichž vzniku já aaabsolutně nemám ani ponětí.
V tuhle chvíli mi klidně říkejte Ezio Auditore, jelikož jsem se opravdu plíživým krokem přemisťovala po domě a snažila se přiblížit Haruce, která se zdála být úplně mimo a úplně bezbranná. Jaká to krásná příležitost. To bych to nebyla já, abych toho nevyužila.
Už jsem byla jen krok od ní. Natáhla jsem ruce před sebe a rychle k ní přiskočila. Omotala jsem se jí kolem těla a dlaně umístila na její prsa. Heh, co už. Hloupý, kdo dává; hloupější, kdo nebere.
"Shizuko," řekla předstíraným otráveným tónem a otočila ke mně hlavu. "Já se pokouším ti udělat snídani, uvědomuješ si to?"
"Jo," řekla jsem a hned na to jsem si přivlastnila její sladké rty. "Ale já mám snídani u sebe," zasmála jsem se.
Haruka pobaveně otočila hlavu a odhalila mi tak svůj naprosto dokonalý krk. Hlavou jsem odhrnula zbytek jejích vlásků, které byly po ránu velice roztomilé a trčely jí do všech směrů, kdyby vás to zajímalo, a dlouze jsem jí olízla krk.
"Ngh...Shizuko," zamručela jako nespokojené dítě. "Spálím ti to, jestli mě budeš takhle rozrušovat."
"Tak se nenech rušit," něžně jsem ji kousla, "já si budu dělat své." Olízla jsem ji asi ještě třikrát, pak jsem ji začala líbat a štípat. Své ruce jsem posunula kousek níž, abych si ji mohla přitáhnout k sobě, což značí, že jsem ji skoro rozmačkala, když jsem se k ní přitiskla.
Začala se sladce smát. "Jsi hrozná," pokárala mě, ale její úsměv se nevytratil. "Likviduješ moje soustředění."
"Jo?" předstírala jsem překvapení. "Tak to se moc omlouvám," vydechla jsem a kousla jsem ji do ucha.
"Ngh..ah..." Tohle už neznělo tak vesele. Koukla jsem na její obličej, který byl momentálně stažený, jako by se jí to líbilo.
Asi se vyseru na snídani a vezmu si ji hned tady a teď.
Už jsem se natahovala k jejím rtům pro další polibek, ale zazvonil mi telefon.
"Do řiti," svěsila jsem hlavu. "Zrovna teď?!"
Haruka ze sebe opět vydala jen krátký smích.
Naštvaně jsem se rozešla směrem, odkud ten podělanej krám zvonil. Při tom jsem asi zbořila půl baráku, ale to neva. Aspoň víte, jak po ránu vypadám podrážděná.
Vyhrabala jsem ho z tašky a zadívala se na displej.
Shintaro. Jistě.
"Ano, pane?!" zavrčela jsem do telefonu.
"Přerušil jsem vaše kočičí hrátky?" ozval se jeho hlas zpátky.
"Jo. A překazils mi naprosto brilantní příležitost. Podruhý."
"Tak to se velice omlouvám," odpověděl, ale z jeho hlasu nevycházela ani špetka lítosti. "Máme problém, Shizuko."