"Cože uděláte?" nevěřil Draco vlastním očím, když si vyslechl plán ředitelky a ministra kouzel.
"Nemáme nejmenší tušení, kde jsou, zkusili jsme snad vše během posledních pár hodin. Víc než toto udělat nyní nemůžeme," snažila se ho uklidnit McGonagallová, naprosto marně.
"Musíme je najít co nejrychleji. To, že pošlete zvědy, aby zjistili, jestli se o tom nikde nemluví, je podle Vás dostatečný plán?" zvedal na ně hlas. Muselo existovat jiné řešení, byli to největší čaroděje součastnosti a na nic jiného se nezmohli?
"Pane Malfoy, dovoluji si vás upozornit, že jsme spolu s oddělením bystrozorů zkusili každé kouzlo, které známe. Vyslechli jsme každého smrtijeda v Azkabanu, včetně vašeho otce. A nemáme nic, absolutně nic. Věřte mi, že je naší prioritou Harryho a Snapea najít," zamračil se na něj Pastorek.
"Fajn," rozhodil rukama a zvedl se k odchodu. Pokud Řád nemá v plánu udělat nic, on rozhodně nebude jen v tichosti přihlížet, jak jeho dva nejbližší umírají.
"Kam jdete, Draco?" zeptala se ho smířlivým hlasem ředitelka.
"Domů. Kdyby bylo něco nového, tak mě prosím kontaktujte," odpověděl chladně. Neměl v úmyslu tady sedět a čekat jestli se náhodou někdo něco nedozví. Nečekal na odpověď ani na schválení, stejně ho nepotřeboval a opustil ředitelnu.
Procházel Bradavickými chodbami a přemýšlel, byl ochoten udělat cokoliv, aby ty dva našel a přivedl domu. Nejhorší na tom bylo, že neměl nejmenší představu kde nebo jak začít.
"Draco!" ozval se za ním dívčí hlas, no to mu ještě scházelo.
"Grangerová?" otočil se na ní a překvapilo ho, že kromě ní tam stojí take Ronald, i když ten se tvářil, že by byl raději kdekoliv jinde, jen ne tady.
"Nikdo nám neřekne, co se stalo. Řekneš nám to ty?" podívala se na něj prosebně. Chtěl jí odseknout, že ne. S ředitelkou a ministrem se rozhodli, že nebudou šířit paniku a tak o tom únosu vědělo jen několik vyvolených, kteří mohli nějak pomoci. Z řad studentů nebyl informován nikdo, kromě jeho samotného. Když se na ně však tak díval, nahrnul se do něj hrozný vztek.
"Harryho taky unesli! A víte vy co si myslím? Že je to Vaše chyba! Kdybyste neměli tak uraženou svou ješitnost za to, že se Vás snažil chránit a tak Vám milostivě nesdělil, že je naživu, tak by se to nestalo. Nikdo by neměl možnost se vydávat za tebe, Wesley, protože bys na tom večírku prostě byl!" zakřičel na ně. Měl už toho tak akorát dost.
"Unesl ho někdo, kdo se vydával za Rona?" špitla vyděšeně Hermiona, zatímco její přítel zrudl vzteky: "Ano, nestáli jsme mu za to, aby byl s námi. Tak teď my nestojíme o to, aby byl součástí našich životů."
"Nic jiného jsem od Tebe ani nečekal, Wesley. Ale o tobě, Grangerová, jsem si myslel, že ti na něm více záleží a že už dávno pochopíš, že měl důvod udělat to, co udělal. Já ho najdu, je oba a pak už je neopustím, jako správný kamarád," zavrtěl nad nimi nechápavě hlavou a otočil se k nim zády.
"Draco, počkej," pípla potichu Hermiona a Draco zůstal stát, už se na ně však neotočil. Neměl čas se tady s nimi vybavovat, musel něco dělat.
"Hermiono, ne," pronesl podrážděně Ronald.
"Draco má pravdu, Rone, jde o Harryho. I když se na něj zlobime..." začala mluvit Hermiona, a Draco se tvářil, že je neposlouchá, přitom hltal každé slovo. Pochopil, o co se snaží, chtěla mu pomoc s hledáním. A i když si to nerad přiznával, hodilo by se mu to, pokud existuje způsob, jak je najít, byla to právě ona, kdo na to mohl přijít.
"Já se na něj nezlobím, už pro mě nic neznamená. Pokud odejdeš, je konec i mezi námi," pohrozil jí její přítel. A Draco potichu vzdychl, pomoci se tady nedočká a tak se rozešel pryč.
"Pak je tedy mezi námi konec, Ronalde Wesley! Změnil ses a už mi to vážně začíná lézt na nervy. Ron, kterého jsem milovala, by nenechal Harryho ve štychu," pronesla rozhodně a Zmijozel uslyšel kroky, blížící se k němu. Zrzek opodál si jen odfrkl a poté bylo slyšet další kroky, tentokrát mířící opačným směrem.
"Tak jaký je plán?" připojila se k němu Nebelvírka a tvářila se, jako by se právě nic nestalo. Byl rád, že na to už není sám a tak se rozhodl ani on nekomentovat, čeho byl právě svědkem. Místo toho jí vypověděl, co všechno se událo za posledních pár hodin, co Ministerstvo a Řád udělalo a co dělají teď.
"Chápu, že chceš víc, ale myslíš, že spolu najdeme něco, co oni ještě ne?" zatvářila se zaraženě a trochu nedůvěřivě.
"To nevím, ale musím to zkusit. Nemůžu je nechat zemřít," přiznal a odhodlání z něj jen sršelo.
"To se nestane, jdu do knihovny pro nějaké knihy, něco najdeme, Draco," poplácala ho po rameni a rozběhla se směrem ke knihovně, Zmijozel jí následoval.
Společně vybrali knihy, které by mohli pomoci a na Malfoy Manor nebyli, přesně tam totiž měl v plánu Draco zamířit, jen tam mohli mít klid na práci.
"Sejdeme se u profesora Snapea za půl hodiny, ještě musím něco vyřídit," zastavila se Hermiona ve vstupní síni, když ji blonďák sdělil svůj plán, tedy přenést se Severusovým krbem přímo k němu, aby je nikdo nerušil.
Draco se nestihl ani zeptat co a Grangerová už běžela po schodech zpět nahoru.
"Zase další zdržování," povzdechl si a vydal se do sklepení, kde mu nezbývalo nic jiného než čekat, až se k němu připojí. Čas využil k tomu, že ještě prolétl Severusovu soukromou knihovnu a našel pár knih, které by také mohli ukrývat nějaké řešení této situace, převážně šlo o lektvary, ale i ty někdy dokáží pomoc tam, kde by to nikdo nečekal.
Přesně za třicet minut se tichem ozvalo hlasité zaklepání. Je přesná jako hodinky, pomyslel si Draco pochvalně. Měl rád dochvilné lidi, dost to svědčilo o jejich spolehlivosti, sám si dával dost záležet, aby se nikam neopozdil.
"Pojď dál!" křikl na ní od krbu a dveře se otevřeli. Nevěřícně sledoval, když dovnitř kromě Hermiony vešli také Ginny, Dean, Seamus, Neville a Lenka.
"Myslela jsem, že více hlav, více ví," pousmála se na něj Hermiona.
"Harry je náš kamarád, pomůžeme ti ho najít," řekl rozhodným tónem Neville a postavil se vedle něj. Draco pocítil takový vděk, že neměl slov. Poprvé za celou tu dobu pocítil naději, že je skutečně najdou. Brumbálova Armáda už přeci dokázala, jak silná dovede dohromady být.
"Mám profesora Snapea ráda a Harryho taky, my je najdeme a přivedeme zpět," pronesla zasněně Lenka a Draco měl chuť ji obejmout. Místo toho se podíval na Hermionu: "Děkuji."
"Není za co," usmála se na něj a pobídla ho, aby sdělil ostatním, co teď budou dělat.
"Dobře, jelikož Harryho unesl někdo, kdo měl na sobě tvář Wesleyho, musím se ujistit, že vy všichni tady jste doopravdy ti, kteří si myslíme. Ale jelikož Vás téměř neznám, tak popravdě nevím jak," rozhodil rukama. Měl v plánu jim dát znamení, aby mohli na Malfoy Manor nepřetržitě a bál se, že ho dá někomu, kdo může být nebezpečný.
"Znám kouzlo pravdy. Funguje jen na jednu otázku, ale to přeci stačí," ozvala se Ginny a ze své tašky vytáhla svou učebnici kouzelných formulí, nalistovala příslušnou stranu a podala ji Dracovi.
Uvnitř byl kratičký článek o tomto kouzlu, nebylo tedy divu, že si ho minulý rok ve škole nevšiml. Přečetl si vše, co tam stálo a s úsměvem kývl, to bylo přesně to, co potřeboval. Vytáhl hůlku a nechal všechny postavit se do řady.
Na každého postupně vyzkoušel toto kouzlo a všem položil stejnou otázku, zeptal se na jejich jméno.
Když měl jasno, že před ním skutečně stojí šestice členů Brumbálovi armády, mohl odejít k druhému kroku. Nechal si od všech natáhnout ruku dopředu a přičaroval jim vstupní znamení. Poté mohli konečně vyrazit.
"Nevěřím, že je to jen pár hodin, co jsme tu seděli a cítili jen štěstí a teď je Harry pryč," ozvala se Ginny, sotva se všichni objevili v obýváku Malfoy Manor.
"Je mi líto, že jsem tu nebyla," pronesla smutně Hermiona a rozhlížela se obdivně kolem sebe. Její pohled nejvíce přitahovala obrovská knihovna plná nejrůznějších knih.
"Teď tu jsi a to je hlavní," odpověděl ji Draco a myslel to upřímně a vážně. Byl rád, že je tady, že jsou tady všichni. Pomůžou mu a nevzdají to, dokud ho nenajdou, dokud je oba nenajdou.
"Byla jsem hloupá, mrzí mě to, Draco a ráda bych se omluvila i Harrymu. Měla jsem jako ostatní víc uvažovat nad tím, proč to udělal a ne, co udělal," sesunula se do křesla a sledovala své prsty, které se proplétali do sebe.
"Najdeme ho a můžeš mu to říct sama. Bude určitě rád, že jsi tady a na jeho straně," poplácal ji Draco po rameni a rozhlédl se kolem sebe. Všichni už obsadili místa na křeslech a na pohovce a hleděli na něj.
"Ministerstvo už vyzkoušelo vše, co znali, podle Pastorka. Takže naším úkolem je najít něco, co neznají, něco, co nám pomůže. Bude to asi hrozně nudná práce, ale musíme projít každou knihu, dokud nenajdeme, co potřebujeme," vysvětlil jim, co teď budou dělat. Trochu očekával protesty a výtky, ale nedostavili se.
"Dobře, ty, co projdeme můžeme dát na jednu hromadu, ať se to tady nemotá. Když někdo něco najde, řekne to ostatním a společně to vyzkoušíme," přidal se k němu Neville, který už měl více než on zkušenosti s vedením lidí.
"Nejlepší bude začít hledat vyhledávací kouzla, které můžeme hned zkoušet, třeba to bude rychlejší než si myslíme," přidal také pár slov do debaty Seamus.
"Zajdu za tou malou milou skřítkou, co tady včera byla, ať nám připraví nějaké občerstvení, s plným žaludkem se lépe myslí," usmála se Lenka a zvedla se, aby přešla do kuchyně za Trilly. Draco na ní nevěřícně hleděl, vážně to bylo to nejméně důležité, co teď dělat.
"Na to si zvykneš, ze začátku to vždy zní divně, ale nakonec se ukáže, že má pravdu," poplácal ho po rameni Dean, vedle kterého si Draco sedl. Zavrtěl tedy hlavou, aby vrátil zpět podstatnější myšlenky a Hermiona mezitím párkrát mávla hůlkou a z knihovny i z jeho tašky vylétlo pár knih, které rozdala každému z nich. Mohli se pustit do práce.
Každý už měli přečtenou začnou část své přidělené knihy, když Trilly donesla občerstvení v podobě různých malých jednohubek. Jakmile si Draco pár vložil do úst, usoudil, že se skutečně cítí o něco málo lépe.
"Něco mám!" vykřikl po další asi hodině Neville. Všichni se k němu seběhli, bylo už po druhé hodině ranní a přesto zatím ani jeden člověk neusnul, všichni byli odhodláni zjistit dnes alespoň něco.
"Seall d’ àite, staré keltské kouzlo, používáno za hlavním účelem nálezu ztracených blízkých. K použití kouzla je zapotřebí hůlka, mapa, rudé víno a věc hledané osoby. Na mapu se vylije jediná deci vína, hůlka se obalí do vybraného majetku hledané osoby a pronese se formule. V celé historii tohoto kouzla existuje pouze pět případů, kdy bylo neúspěšné a to v případech, že byla osoba zabezpečena velmi silnými kouzly," přečetla nahlas Hermiona, která se spolužákovi nahýbala přes rameno.
"To bude to kouzlo, které hledal Harry než zmizel," zaradoval se Draco. A bez jediného vysvětlení zaběhl do sklepení, aby vytáhl jedno z tmavě červených vín. Nehodlal nic nechat náhodě a tak zvolil to absolutně nejdražší, třeba to pomůže.
"Kde je Hermiona s Ginny?" zeptal se, když se vrátil a všiml si, že obě děvčata v místnosti chybí.
"Šli do Harryho pokoje pro něco jeho a my jsme měli najít mapu, ale nemám ani páru, kde tady nějakou najít," vysvětlil mu Dean a bezradně se rozhlížel po místnosti.
"V tom psacím stole napravo, ve spodním šuplíku," ukázal na svůj stůl a sám si sedl na křeslo. Modlil se k Merlinovi i všem svatým, ať to kouzlo funguje. Děvčata se objevila jen pár okamžiků na to a nesli Harryho tričko, ve kterém ho Draco viděl spávat.
"Dala jsem mu ho v pátém ročníku, vím, že ho má rád," vysvětlila Ginny se slzami v očích. Draco jí věnoval drobný úsměv, načež přijal mapu z Frankových rukou. Dle návodu ji polil deckou vína a triko, které Ginny položila vedle něj, podal Hermioně. Ta na něj zaraženě hleděla.
"Za prvé umíš kouzla nejlépe a za druhé si troufám říct, že z nás všech máš k němu nejblíže," vysvětlil ji, proč tento úkol rozhodl přenechat v jejich rukách.
Obalila tedy Harryho tričkem svou hůlku a s dlouhým nádechem pronesla správná slova. Všechny oči v místnosti sledovali se zatajeným dechem mapu. Víno se pohnulo, ze střední Evropy, kam ho Zmijozel před pár okamžiky nalil, se posunulo a vybarvilo do ruda celou Británii, poté už se nic nedělo.
"Nedivím se, že má kouzlo tak vysokou úspěšnost, když ti ukáže jen zemi, ve které se člověk nachází," zíral naprosto nevěřícně na mapu Seamus a Draco chtě nechtě s ním musel souhlasit. K čemu to jako bylo dobré?
"Stále jsme o krok dál než před tím, aspoň víme, že nejsou v zahraničí, to nám dost zúžilo obvod hledání," usmívala se věčně optimistická Lenka. Draco se nechal nakazit a pomyslel si, že možná má pravdu, před tím si nemohli být jistí ani tím.
"Víc už dnes neuděláme, musíme se trochu vyspat. Budeme pokračovat zítra," rozhodl Draco, když viděl unavené obličeje všech přítomných. V duchu se omluvil Harrymu i Severusovi, ale unavený člověk toho nevymyslí tolik, jako odpočatý.
"Můžeme přespat tady? Ne jen dnes, dokud je nenajdeme?" zeptal se potichu Neville, který nervózně přešlapoval.
"Samozřejmě, jak dlouho si budete přát, připravím Vám pokoje," odsouhlasil a vydal se nahoru, aby převažoval poslední volný pokoj a ložnici rodičů na provizorní ložnice, kdy do každého umístil tři pohodlně vyhlížející postele.
"Díky, Draco," usmála se na něj Ginny, která se spolu s ostatními, vyjma Hermiony, objevila vedle něj.
"Není zač, kde z těch dvou pokojů chcete spát už si rozhodněte sami. Dobrou noc," usmál se směrem k nim a vrátil se do obýváku. Věděl, že nemá šanci usnout, takže byl rozhodnut pokračovat v pátrání až do rána, k jeho překvapení seděla Grangerová na křesle a pročítala další knihu.
"Nejdeš spát?" zeptal se a posadil se naproti ní, aby i on sáhl po dalším svazku.
"Neusnula bych, tak to využijí nějak užitečněji," pousmála se od knihy, oči však nezvedla. Vypadala vyčerpaně, ale odhodlaně, stejně jako se cítil blonďák.
"Tak to tu budeme spolu," pronesl a nechal jim od skřítky donést dva šálky horké kávy. A tak seděli a četli a četli a četli, dokud krátce po svítání oba neupadli do krátkého a velmi neklidného spánku.