9. Řeknu ti něco o tobě

263 28 13
                                    

Niall

Když mi to Liam přeříkal, bylo mi ho neskutečně moc líto. Bolelo mě to. Bolelo mě, že ho to bolelo. Záleželo mi na něm. Tím jsem pomalinku zjišťoval, že pro mě znamená víc, než kamaráda. Nevím, opravdu jsem si nebyl jistý tím, co k Liamovi cítím, ale věděl jsem, že ho mám rád. Hodně rád. Jak kdybych cítil, že ho mám políbit, nebo v tom bylo něco víc, to nevím.

Vracela se mi ta láska k němu, vracelo se mi to všechno. Cítil jsem, jak každým jeho dotykem moje pamněť nabývá. Pomalu jsem se k němu skonil a políbil ho. Napřed jen krátce a on celý ztuhl v pohybu. Pak se on naklonil k mým rtům a já jsem spolupracoval v jeho polibku. Liam je tak sexy nádhernej a nechápu, jak mohu mít takové štěstí. Vydržel to se mnou. Přes to všechno. Tento polibek byl nejkrásnější co jsem kdy dostal. Po chvíli jsme se od sebe odlepsili a já nějak neměl co říct.

,,Li... " začal jsem a znovu se nadechl. ,,Víš, ty jsi nádherný, strašně krásný, nejen z venku ale i z uvnitř. Jsi skvělý a já vím že tě mám hrozně moc rád... já ale nevím jeste to, co citim je laska nebo co to je. Promiň... ale.. je to na dobré cestě." koukl jsem na nej a videl jsem v jeho očích ohromnou radost.

,,Já... já nevím co říct, já prostě.. panebože.. jsem rád.. za.. vše.." poknl Liam a usmál se. Pohladil mě po ruce.
,,Takže... povíš mi o mě něco?" zasmál jsem se. ,,Jasně...takže co vím... Nemáš tetování a nikdy by jsi si ho nechtěl udělat. Taky nepiješ tvrdý alkohol. No a.. to abych měl tatování, které bude vyjadřovat kluky, nás pět, jsi navrhl ty,..také jsi měl jeden vztah ještě přede mnou, s tím klukem co te mlátil, co ovšem vím. Myslím, že se jmenoval Simon.. " stačilo do této chvíle, co jsem vnímal. Pak jsem zas v hlavě viděl další vzpomínku.

,,Nialle... víš, že tě potřebuju..." zněl mi v hlavě neznámý hlas. Viděl jsem nějakého kluka. ,,Nemůžu, už byl konec... " slyšel jsem svůj hlas. Pak jsem viděl Louiho.. brečel v rohu. ,,To říká kdo... " cítil jsem na sobě ruce. bylo to strašné. ,,Nech mě na pokoji..." Pak jsem viděl Zayna. Viděl jsem to všechno rozmazaně. Pak jsem slyšel poslední větu tohoto flashbacku. ,,A teď budeš poslouchat, jinak to s tím tvým Liamem nedopadme dobře.. "

Dýchal jsem zrychleně a srdce mi hrozně nahlas bušilo. Liam mě pevně chytl za ruku. ,,Nialle, Nialle, co se děje?" opět se. jeho starostlivý hlas ozval místností. ,,Nic.. jen flashback... já...jen.. co přesně byl ten S.. Simon zač?" zakoktal jsem. Liam si mě proměřil pohledem. ,,No.. co vím od Harryho, tak s ní měl vztah i Louis... ale vždy jsi o všem, co se týkalo jeho byl hrozný tajnůstkář..." povzdechl si.

Já jsem se snažil si více vzpomenout, ale nedokázal jsem to. Nedokázal jsem si vzpomenout ani na jednu další věc, co se týče onoho Simona.

Už mi Liam pomalu neměl co říct a po dostání papíru od doktora jsme místnost opustili. Já byl stále ve svých myšlenkách a snažil si vzpomenout. Vytrhl mě z toho až Liam. ,,Nialle, nemůžeš o tom pořád tak moc přemýšlet,.. bude tě z toho bolet hlava." Povzdechl jsem si a opravdu se snažil na Simona alespoň na chvíli zapomenout. Díky Liamovi se mi to i podařilo.

___________

mimochodem, nepredstavujte si v tomto příběhu Simona jako Cowbela, jen jako prostě kluka v Niallovo věku 😂 jen jsem mu chtěla dát nějaké jméno po nějakém zloduchovi 😚😚😚 jinak ano, ma stejne jméno.

Remember//Niam HorayneWhere stories live. Discover now