Remember//Niam Horayne

10. Trhy, svařák, vánoční pohoda

Liam mi nabídnul, aby jsme jeli na vánoční trhy, což jsem samozřejmě nemohl odmítnout. Vánoce miluji, a jelikož nedávno začal advent a já jsem se přes to všechno ani nenaladil do vánoční nálady, bral jsem vánoční trhy jako skvělou možnost.

Vystpupili jsme a já se ihned hnal ke stánkům se svařákem, na který si v podstatě nepamatuji, jak chutná. Jelikož voněl přes značnou část náměstí, upoutal ve mě značniu pozornost. Liam si se mnou dal a my procházeli stánky.

Měli tady koření, belgickou čokoládu, kterou jsme museli vyzkoušet, měli zde různé hračky pro děti, měli tu stánek s párky v rohlíku, který jsme si taky dali, a zakončili to tím, že jsme koupili vánoční stromeček a hned ho naložili do auta.
Ovšem, uprostřed cesty domů jsem dostal flashback. Opět.

,,Liame, minulé Vánoce jsme se dali dohromady, že.. " pousmál jsem se na něj. On mi úsměv opětoval. ,,Jojo, už tehdy jsem tušil, že budeš víc než 'jen' velká láska.." odvětil Liam. ,,Co tím přesně myslíš?" opýtal jsem se. ,,No už od začátku k tobě cítím nějak.. víc. Ty jsi ten pravý Nialle.. já to vím.."
,,Myslím, že to cítím stejně.." odvětil jsem mu a usmál se. Liam zastavoval, když jsme prijížděli a pak se dlouze políbili. Jak kdybych cítil jeho rty na těch mých.. ,,Jednou.. jednoho dne se vezmeme a adoprujeme si děti.. pak spolu budeme sťastní a... koupíme se psa, a kočku a přestěhujeme se do nějakého většího bytu ndbo domu se zahradou.. " začal Liam básnit a já se zasmál, ovšem šťastně a spokojeně. ,,Miluji tě.." zašeptám a opět se přitisknu na jeho rty. Tím se vzpomínka jakoby vypaří, a já sedím v autě a koukám na překvapeného Liama.

,,Další flashback?" zeptal se mě s údivem Liam. ,,Jo..." zašeptal jsem slabě a tiše, docela i překvapeně. Liam se usmál. ,,Liame, my jsme spolu plánovali... svadbu, a.. děti?" zaváhal jsem. Liam se zatvářil chvilku docela nepřítomně, ale pak se jakoby vrátil a kývl.

,,Muselo to být mezi námi vážné... muselo to být strašné mě v jeden den z ničeho nic ztratit." zapřemýšlel jsem a odepnul si pás. Liam udělal to samé gesto.

,,Ano, bylo.." řekl tiše a polkl.

Liam

Jestli se mu vracely tyto vzpomínky, určitě se mu vracely i city. Přehodil jsem si stromeček na záda a vešel do bytovky. Vyjeli jsme do našeho patra a stromek jsem dal do obýváku. Oba dva jsme se převlékli, dali sprchu, pak jsme si udělali čaj. Vyndal jsem z nějaké poličky ozdobičky, světýlka a podobně a začal jsme s Niallem náš stromeček zdobit.

Původně jsem ho chtěl udělat do nějaké stříbrno zlaté, nebo modré, jenže Niall se rozhodl všechny ty barvy ozdobiček zkombinovat, takže jsme měli zlato, stříbrno, modro, červeno, hnědo slaměný stromeček. Na vrchol jsme dali modrou hvězdu a vypadalo to zvláštně, ale docela dobře. Ještě jsme tam dali nějaké třásně a měli jsme to. Bylo zhruba deset, ale ani jednomu se nechtělo jít spát.

,,Víš co, já Vánoce miluju." řekl Niall a zahleděl se svýma krásnýma modrýma očima ven z okna na osvícený Londýn.  ,,Já taky... O vánocích jsme jsme vlastně dali dohromady.." polkl jsem. Chybělo mi to. Opravdu moc bych si moc přál, aby se to nikdy nestalo. Aby se Niall z té jízdy autem vrátil i s Louim ve zdraví a vše by bylo okay.

Já bych s Niallem, pokud by ovšem řekl ano, o čem ani moc nepochybuji, měl svadbu. Byli by jsme spolu šťastní. Bez těchto problémů. Ovšem život je holt svině, a když už mi dovolil potkat v osmnácti lásku svého života, v podstatě mi zbytek zničil. Ale já za Nialla budu bojovat, dokud tady budu. Já to vrátím do starých kolejí. Já... Já se totiž nikdy nevzám.

________

Omlouvám se, že je tahle kapitolka až dneska, ale včera jsem na to neměla ani pomyšlení :/. Snad se líbila, jinak zase začínám vydávat Finally free 😻💖🥰😍🤩.