Remember//Niam Horayne

11. Něco tady nehraje

Niall

Ležel jsem v posteli a vedle mě byl Liam. Nějak jsme se dohodli, že to bude nejlepší. Mně to nijak nevadilo a Liamovi už vůbec. Když se o mě tak stará, proč by tady nemohl být. Jen jsme vedle sebe leželi a já v tom nic špatného neviděl. Skoro celou noc se mi zdál pořád dokola ten samý sen až mi z toho pomalu pukala hlava. Vždy jsem se probudil a pak zas usnul. Ocitl jsem se na ulici, byla úzká a byla tma, jediné světlo vycházelo z malé pouliční lampy vedle nějakého baru. Byl tam Liam a kluci. Vždy jsme se přivítali, objali, já políbil Liama a vešli jsme dovnitř. Jakmile vejdeme dovnitř, nějaký barman mi nalije pití. Louis mi řekne, že musíme někam zajet a já si tedy objednám nějaké nealkoholické pití. Nastoupíme si do auta, řídím já. Liama a Harryho necháme u kina, jdou na nějaký film a Zayn jde za Gigi. My dva zůstaneme v autě a já vyjedu. Pak mi Louis chce něco říct a já se probudím.

Někdy okolo osmé ráno mi to začalo lést na nervy a šel jsem si udělat kafe. Potichu, abych Liama nevzbudil, jsem ho překročil a hrnul se do kuchyně. V modré konvici jsem si ohřál vodu a zalil jím kafe. Vzal jsem si ho do ložnice a popíjel ho potichu. Přestalo mě ro prakticky hned bavit, tak jsem šel udělat snídani. Udělal jsem palačinky s nutellou a banánem. Naskládal jsem to na talířek, ozdobil a pak se jako na zavolanou probudil Liam. Najedli jsme se a pak se Liam rozhodl jít vybrat peníze do banky.

Když odešel, zhruba po deseti minitách zazvonil na dveře Louis. Šel jsem mu otevřít a pozval ho dál. ,,Dáš si čaj, kafe, pivo, džus, vodu, nebo cokoli?"zeptal js se ho a usmál se. ,,Ne díky." odvětil a sedl si na mé pokynutí rukou na pohovku. ,,Proč jsi tady?" zeptám se ho. ,,Přišel jsem se zeptat jak to jde s léčbou. Už jsi si na něco vzpomněl?" zeptal se mě. ,,Představ si, že jo. Poslední dobou mám neustále flashbacky." zakývu hlavou, a nemohu si nepovšimnout Louiho zděšeného výrazu. Nic ale neříkám.

,,Fakticky.. no... to je.. bomba, hustý..!" řekne tak trochu sekaně. Nemyslel to ani trochu upřímně. ,,Na co jsi si vzpomněl…?" zeptal se. O tom Simonovi jsem mu ještě nechtěl říkat. ,,Vzpomněl jsem si na nějaké chvíle s Liamem. V parku, na polibky a Vánoce minulý rok.." odpověděl jsem a nalil si džus. Louis si značně povzdechl, ale něco mi na něm nehrálo. Jak kdyby soupeřil sám se sebou.

Opět jsem nic neříkal a pak jak kdyby se probral z tranzu. ,,Ježiš to je super.. Moc bych vám přál aby vám to zase klapalo.." věděl jsem, že mi na tom něco nehraje. Ten tón hlasu. Poznám na lidech, když něco skrývají. ,,A pak jsem si vzpomněl ještě na něco.." trochu jsem protáhl větu. Ten Louiho zděsený výraz byl k nezaplacení. ,,Vzpomněl jsem si na ten den co jsme se všichni potkali.." viděl jsem jak je v rozpacích. Buď mu neřeknu nic, nebo všechno ale nechci ho takhle dlouho trápit.

Chtěl jsem se ho zeptat na vše co mě zajímalo, ovšem cítil jsem z něj, že téma Simon, jak jsem pochopil z jeho zděšení kdykoliv jsem se o něm zmínil, že by mi stejnak neřekl pravdu.

,,A nic víc." dořekl jsem a položil na skleněný stůl džus. ,,Aha.. dobře.." usmál se. ,,A jak vám to klape s Harrym?" zeptal jsem se ho. ,,Docela dobře, řekl bych.. byli časy co jsme se pořád hádali, ale to už je naštěstí za námi." vydechne a usměje se.. zamilovaně. Já jim to spolu tak přeju. Tak bych si přál aby se to mezi mnou a Liamem zase vrátilo do dob, kde to bylo dřív. Vyčítám si tak moc, že jsem při té jízdě autem nedával větší pozor. Liam se teď kvůli mně trápí, kvůli mé neopatrnosti, kvůli mé blbosti.. během toho cp jsme se s Louim bavili o něm a Harrym se vrátil Liam.

,,Jé ahoj Loui! " řekl Liam a šel si něco dát k do ložnice. ,,Takže kluci, já už vás nechám o samotě, snad se zase co nejdřív dáte dohromady.." obejmul mě a Liamovi zamával a pak už odešel.

,,Co tady chtěl?"zeptal se Liam. ,,Nic, jen se zeptal jak na tom jsem a jesrli už jsem si vzpomněl." usmál jsem se na něj.  ,,Aha... jak se tady tak koukám, musíme to tu trochu pouklidit." odpověděl a dal si ruce v bok.  ,,Ne, uklízet neeee..." zakňučel jsem a svalil se na pohovku. Liam se zasmál. ,,Musíme trochu pouklidit to napadané jehličí a taky to tu vyluxovat, vytřít, trochu srovnat oblečení... Máme na to celý den. No nemůžeme pořád jen ležet u televize." řekne přísně Liam a vytáhl mě vší silou i přes moje protesty z gauče.

_________

Tak jsem tady po delší době s novou kapitolou. Dneska je Nový rok 💕 Dneska jsem zvládla skoro 900 slov, takže potlesk pro mě 😂. Jinak jsem zas začala s Finally free!! 😚🤩😂😍🥰