Remember//Niam Horayne

4. Něco tady nehraje..

,,Nialle... Musíš mi pomoct.."  slyšel jsem hlasy. Opět jsem zavřel oči. Stál tam nějaký černovlásek. Polkl jsem. Sním? Je to jen v mé hlavě? Co to je? Chtěl jsem vzbudit Liama rozvaleného na druhé straně postele a říct mu to. Ale kdyby to byl jen nějaký sen, připadal bych si blbě. Opět jsem zavřel oči a uviděl jsem toho kluka.. A s ním byl i Louis. Začalo mi to docházet. Flashback. Tohle je jasný flashback. Užuž jsem se otáčel, že vzbudím Liama, ale pak jsem to zas uslyšel. ,,Pojeď s Louim. On ti cestou všechno řekne. " že by to celé na mě byla jen hra? Co jsem dělal, a kdo jsem to byl? Rozhodl jsem se nakonec o tom mlčet. Nikomu by to nepomohlo. Maximálně bych si přitížil... Třeba zjistím o co to šlo. Bylo by docela trapný, kdyby šlo jen o nějakou tajnou narozeninovou oslavu a já z toho udělal bůh ví co. Ale nakonec jsem se rozhodl stejně mlčet a po chvíli jsem už zase spal. Tohle ale jen tak nezapomenu...

Louis

Když odešel Liam, uvědomil jsem si, do jakých problému jsem teď všechny dostal. A hlavně Liama. Sebe. Nialla. Zayna. Jen Harry, který mi zrovna vařil oběd v tom byl docela nevinně. ,,Lou, už to bude hotový.. tak nikam nechoď.. slyším ho, jakmile se snažím natajňačku dostat pryč z domu. Jen přivřu oči a podívám se na svého manžela. ,,Harry, brzo se vrátím, jen si musím něco zařídit..." odvětím a nečekám na odpověď. Zavřu dveře a povzdechnu si. Niall si NESMÍ vzpomenout. Vše tak bude lepší. Utíkal jsem ulicemi a jel tramvají k Zaynovo domu. Tak jsem se bál. Ale bxl jsem strašně blbý. Ovlivnili mě jen peníze, jen a jen peníze.

,,Zayne, nikdo na to nesmí přijít. Ne Liam, ne Harry, nikdo. Co mám ale dělat?" rozkřikl jsem se když mi otevřel dveře. Povzdechl si. ,,Lou, oba dva přece víme, že všechno s tím Simonem byla chyba. Šlo nám přece o ty tři. Nehledali nás v nemocnici, ani nemají podezření, že by jsme něco takového mohli udělat. Jsme v bezpečí.." popotáhl ze své cigarety a vdechl mi kouř do tváře. ,,Achjo, to jsem nechtěl..." protřel jsem si čelo. Zayn se na mě smutně usmál a vtáhl do objetí. ,,Chceš jít dál? Gigi tady dneska není. Můžeme probrat, vše,.. " mrkl na mě.  ,,Jojo, klidně." povzdechl jsem si a vešel k Zaynovi do bytu. Posadil jsem se v obýváku. ,,Hele. Dneska u nás byl Liam. Byl úplně na dně. Říkal, že udělá vše pro to, aby si Niall vzpomenul. Ale oba víme, že bude nejlepší, když si nevzpomene..." řekl jsem. Zayn chvíli přemýšlel. ,,Vždyť jsme kámoši..." dodal. ,,Ale se Simonem jsme byli taky... " řeknu skoro až zoufale. ,,No my dva tedy rozhodně ne.." uchechtne se. V tom jsem mu samozřejmě dal za pravdu.

Niall

Poznatek číslo jedna: Liam je ve všem rozhodně nevinně. Neřekl jsem mu o svém snu, nebo flashbacku, ovšem když jsem se probudil, a vzbudil se i on. Jeho oči vypadají, že by v životě neublížil ani mouše. Začínám vážně uvažovat o tom, že jde celou dobu o tajnou narozeninovou oslavu, ale pořád si nejsem jistý. Jakmile si Liam všiml, že nespím, začal mi kládst nekonečné množství starostlivých otázek. Když jsem mu na všechno odpověděl, že jsem v pořádku, Liam mě ještě několik minutek sledoval, pak ale usnul. Není se čemu divit, je půl šesté ráno. Já dělal, že spím, abych mu zbytečně nepřidělával starosti. Jen jsem ležel a přemýšlel. Nemohl jsem spát. Nemohl jsem ale ani vztát. Nemohl jsem nic dělat. Jen jsem se topil ve vlastní mysli. Čas plynul neskutečně pomalu, každá vteiřna mi přišla jako několik hodin. Sledoval jsem hodiny, každou minutu, každou hodinu, až konečně bylo sedm. Což byl čas, který jsem usoudil jako alespoň trochu vhodný pro vztávání. a hlavně už jsem to nemohl vydržet. Začal jsem se zvedat, ale Liam už byl vzhůru.

,,Ni.. Nialle.... Potrebuješ něco?" probudil se hned a nahodil svůj ustaraný pohled. jen jsem se na něj usmál a řekl, že prostě nemohu spát. ,,Nevadí... Chceš si něco pustit? nebo... mam skočit pro něco k jídlu? Nebo..." začal a já se tlumeně zasmál.  ,,V pohodě... já si zajdu na záchod a klidně spi. Nechtěl jsem tě vzbudit... k snídani se o něco pokusím, jo?" zasmál jsem se. Přišlo mi, že teď k Liamovi mám blíž. Nepopírám, že se mi líbí. Opravdu se začínám smiřovat s tím, že nejsem tak úplně hetero, protože Liam mi na to změnil pohled. Ale necítím k němu tolik, jako on ke mě, nebo jak to znám,... necítím k němu ještě lásku. Třeba si ale vzpomenu, a věřím tomu..

Šel jsem do kuchyně a pustil jsem se do palačinek s nutellou a banánem. Když jsem je měl hotové, Liam se akorát probudil a šel obhlédnout, co dělám. ,,Omg, palačinky.. " rozzářili se. mu oči. Já se pousměju a on mě zas obklopí starostlivýma otázkama. Musí mě fakt hodně milovat.

Nakrájel jsem banán a dal je na palačinku potřenou nutellou. První dávku jsem dal Liamovi, který se na to úplně třásl a já si vzal další dvě. pak jsem šel za ním do obýváku. Vše jsem si to tady prohlížel. Zdi, fotky, které na nich byli. Pak jsem si něčeho všiml....

_________

já vím, že jsem to zrovna utla v takovým momentu, ale vůbec nevím, jak teď budu vydávat kapitoly, jelikož budu dost bez WiFi. Takže něco napíšu, a až se na wifi dostanu tak budu vydávat :). Už se to docela začíná rozjíždět 😎.