Zbloudilá vlčice

Kapitola 9.

Když jsme se pak vrátili dovnitř, hned jsem si vlezla do koupelny, osušila se a převlékla se do suchého oblečení. Pak jsem opustila koupelnu a vešel tam Falco. Já zatím přešla do obýváku a pohled mi spočinul na gauči.

Na něm spala Keisy, vlasy měla rozcuchané a tiše oddechovala. Sedla jsem si k ní, přikryla jí dekou a zhasla světla. Poté jsem opustila místnost a došla do pokoje.

"Oro." zaznělo mi u ucha. Lehce jsem nadskočila, otočila se a probodla černovláska pohledem. Už jsem mu chtěla něco udělat, když jsem si všimla jeho výrazu v obličeji. Vypadalo to, že mu není dobře.

Byl bílý jako stěna, klepal se a na čele se mu rašil pot. Chytla jsem ho za ruku, dotáhla k posteli a donutila ho, aby si tam lehnul. Chtěl něco namítnout, ale můj pohled ho umlčel a on radši poslechl.

Přikryla jsem ho peřinou, sáhla mu na čelo a překvapeně vydechla. Přímo hořel. Musela jsem ho zchladit. Vběhla jsem do koupelny a do studené vody ponořila šátek.

Pak jsem se vrátila a šátek mu obmotala kolem hlavy. Zřejmě byl nachlazený. Ani se tomu nedivím. Na tom dešti byl déle než já.

"Oro. Mám ti vyřídit, že tvá objednávka ještě není hotová. Azogovi chybí pár součástek." řekl mi velmi tiše černovlásek. Přikývla jsem na souhlas.

Dobře, to nevadí. Stejně už to moc nepotřebuji. Bude to spíš taková hračka. Pomyslela jsem si, chytla Falca za ruku a on na mě upřel unavený pohled.

Prstem jsem mu naznačila, že má zůstat v posteli a nikam nechodit. Kývl a zavřel oči. Usmála jsem se, pustila ho a vběhla do kuchyně.

Bylo mi líto něco dělat. Kuchyň byla přece jenom opět čistá a mě se nechce jí zase uklízet. I přes to jsem se pustila do přípravy bylinkového čaje.

Ten byl během chvilky hotový a já jenom žasla. Nejen že čaj chutnal výborně, ale dokonce jsem neudělala skoro žádný nepořádek.

Nalila jsem čaj do hrnku, vrátila se do pokoje a zatahala černovláska za ruku. Ten se na mě podíval a já mu pomohla si sednout. Pak jsem mu přidržela hrnek u pusy.

Chvíli jen hrnek hypnotizoval pohled a nebyl si jistý, co má vlastně dělat. Jakoby se bál, že když se napije, bude toho pak litovat. Nerozuměla jsem tomu.

Jeho myšlenky byly velmi jasné a přesto tak moc chaotické. Ani nevím, jak jsem tohle všechno poznala. Prostě jsem mu to vyčetla z očí.

Povzdechla jsem si a hrnek mu přitiskla blíž ke rtům. Hodil po mě až zoufalý pohled, chytl ucho hrnku a podíval se na jeho obsah. Pak se nejistě napil.

"Je to dobré." šeptl, vypil všechen čaj a lehl si. Zavrtěla jsem hlavou, vzala hrnek, zhasla světlo a opustila pokoj. Kus nádobí jsem položila na stůl v kuchyni a vyběhla ven.

Zavřela jsem za sebou tiše dveře a rozhlédla se kolem. Venku byla tma, už nepršelo a všichni byli ve svých domkách a spali. A co budu dělat teď?

Pomyslela jsem si a jako odpověď se přede mnou otevřeli dveře jednoho z domku a v nich stála nějaká žena. Dívala se na mě a rukou mi naznačila, že mám jít dovnitř.

Pomalu jsem se k ní vydala a prohlížela si ji. Osobně jsme se sice neznali, ale už jsem jí párkrát viděla. Pokud se nemýlím, tak je to matka Keisy.

Vešla jsem do domu a žena za mnou zavřela dveře. Přešli jsme do obýváku, kde jsem si sedla do křesla a ona na gauč. Na stolku zapálila bílou vysokou věcičku, na které teď tančil rudý plamen.

Tu věc jsem sice viděla poprvé v životě, ale díky Falcovi jsem věděla přesně, co to je. Byla to svíčka. Na stole byl taky papír a tužka, jakoby žena můj příchod čekala.

"Tak co bys potřebovala, Oro? Tam venku jsi nestála jen tak." řekla milým hlasem a usmála se. Vzala jsem tužku a začala psát na papír. Když jsem měla hotovo, podala jsem ho ženě.

"Falco je nachlazený?" podivila se žena a koukla se na mě. Přikývla jsem. Na tom papíře stálo, že je černovlásek nachlazený a že nevím, jak mu mám pomoc.

Bylo tam zmíněno i to, že je v posteli a vypil bylinkový čaj. Když si to žena přečetla, beze slov vstala a šla do jiné místnosti. Během chvilky byla zpět i s krabičkou v ruce.

"Tady jsou nějaké léky a podobné věci." řekla, krabičku otevřela a chvíli se v ní hrabala. Pak na stůl položila podivný nástroj a nějaké tabletky. "Když ses Falca dotkla, byl ledový jako led?"

Zavrtěla jsem nesouhlasně hlavou. Žena kývla, vzala do ruky tu záhadnou věcičku a přešla ke mě. Jednou rukou mi otevřela pusu, druhou zapla věcičku a strčila mi ji do pusy.

"To je teploměr. Měří lidskou teplotu." řekla žena, věc zapípala a ona mi ji vyndala z pusy a ukázala. V malém rámečku bylo 36,7. Zmateně jsem se podívala na ženu.

"To je tvoje teplota. Je v normálu. Pamatuj si, že když tam bude 37 a výš, má ten člověk horečku a musíš mu ji snížit minimálně na těch 37. Falco má zřejmě horečku. Musíš mu dávat ledové obklady, které mu sníží teplotu."

Řekla žena a já kývla, že všemu rozumím. Žena teploměr zase vypla a dala mi ho do ruky. Pak vzala pilulky a podala mi je.

"To jsou prášky na bolest hlavy. Taky mu pomůžou. Dávej mu jen dvě tabletky denně, vždycky ráno a večer." pokračovala žena. Opět jsem kývla. "Taky dohlédni na to, aby hodně pil."

Znovu jsem kývla na souhlas, popadla obě věci, zvedla se a žena mi otevřela dveře. Vyšla jsem ven a žena se na mě vřele usmála.

"Je u vás Keisy? Je to moje dcera." zeptala se mě. Kývla jsem a usmála se. Žena si oddychla. "Dobře. Ráno jí za mnou pošli, prosím."

Na to už jsem nijak nereagovala a s úsměvem na rtech se vrátila do domku. Vešla jsem do pokoje a sedla si na postel k černovláskovi. Ten už spal a já ho nechtěla budit.

Tak jsem věci položila na stolek, sedla si do křesla u okna a přikryla se dekou. Křeslo bylo velmi nepohodlné a vůbec se mi na něm nedařilo spát. Naštěstí jsem asi po půl hodině konečně usnula.

Vaše Kiki ❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤❤