Znič mě!

35.

Sotva jsem popadala dech.Nevěřila jsem,že by mi snad tohle on někdy řekl a že bych právě teď ležela v jeho hřejivém náručí a pořád dokola poslouchala jeho hlas.Tohle bych dokázala dělat celý den, ale zrovna teď to nešlo.Musela jsem se připravit do práce, která mě za půl hodinu čekala.Vlastně jsem tam teď díky němu ani nechtěla.
,,Musím se jít připravit.''povzdychla jsem si a on se na mě smutně podíval.Přísahala bych,že pro tenhle pohled bych dokázala i zabíjet.A to jsem myslela naprosto vážně.

,,V kolik končíš?''zeptal se a přitáhl si mě za ruku k sobě.Naše oči se střetly a já otřela své rty o ty jeho.Na jeho tváři se vynořil rošťácký úsměv a náš polibek prohloubil.,,V pět.''Tyler si otráveně odfrkl a poté mě moje rty opustil.Nebudu lhát,bylo mi to líto a chtěla jsem ještě víc,ale nějaký povinnosti mě čekaly a já je splnit musela,protože by mi taky hrozilo to,že bych neměla na zaplacení bytu ve kterém jsem teď sama bez mé spolubydlící Bell.

Mohla jsem se samozřejmě přestěhovat do menšího,ale tenhle se mi zkrátka líbil a připomínal mi to,že jsem se dokázala oddělit od rodiny a začít na vlastní nohy ve městě,které jsem naprosto zbožňovala.Nechtěla jsem prostě tohle kouzelný místo opustit.
Tenhle byt toho s námi zažil spoustu a hlavně asi přes sto chlapů,kteří se u Belly v pokoji každý den střídali.Myslím,že tohle mi chybět bude taky,ale byla jsem neskutečně šťastná,že Bella našla svého prince a už nestřídá všemožný mužský partie v celém New Yorku.,,Nad čím přemejšlíš?''Když na mě promluvil,hned jsem si uvědomila,že koukám celou dobu na druhou stranu postele a mlčím nejspíš dobrých deset minut.

,,Nad ničím.''rychle jsem ze sebe vysypala a přiložila své rty na ty jeho,aby neměl další otázky.Očividně mu to nevadilo,protože začal spolupracovat.Ty polibky a to všechno od něj nikdy neomrzí.

,,Ale teď už vážně musím jít nebo mě šéfová zabije.''Tyler se na mě naposledy smutně podíval a pak se začal soukat do svých džín, kterého dělaly ještě víc přitažlivějšího než byl.Připadalo mi, že při pohledu na něj, jsem zapomínala kompletně dýchat.Radši jsem rychle odešla ze svého pokoje,abych se vůbec odtamtud dostala.

Tylerovi jako rozloučení,jsem dala pusu a rychle ze svého bytu odešla,protože už teď jsem šla pozdě.Do kavárny jsem přímo vletěla,že i Bella nadskočila a překvapeně se na mě podívala.,,Tak už chápu proč jsi se zdržela.''zakřenila se a já nedokázala pochopit,co tím myslela,takže jsem jen nakrčila hlavu a šla si pro zástěru.Vrátila jsem se a pultu stála šéfová s úsměvem na tváři.Nechápala jsem vůbec,co všem dnes je,protože jsem přišla pozdě a zatím jsem kvůli pozdním příchodům dostala hodiny navíc.

,,Co se vám všem dneska děje?Vždyť jsem přišla pozdě.''namítla jsem a Bella se začala chechtat.

,,Podívala jsi se dneska vůbec do zrcadla?''zeptala se a já záporně zakývala hlavou.Bell se sehnula dolů pod pult a vytáhla svoji kabelku ve které měla úplně všechno.
A to doslova.
Začala hrabat a vytahovat nepotřebné věci až nakonec vytáhla zrcátko,které mi podala.Otevřela jsem ho a spatřila v něm příšeru.Ta příšera jsem byla ovšem já a už jsem se nedivila,že se dnes všichni na mě usmívali.Rozcuchané vlasy sepnuté v drdolu a po celém krku cucfleky.

Už jsem přesně věděla,co udělám hned až přijdu domů.

Zabiju Tylera.

Když jsem do zrcátka vykulila oči,Bell se ušklíbla a hned na to mi podala makeup s pudrem.Jenže nešel zakrýt a já tedy musela rozpustit své vlasy,abych aspoň polovinu z nich zakryla.