Znič mě!

21.

Tyler

Držela mě za ruku a usmívala se.Byla dokonalá.Sluneční svit svítil na její hnědé vlasy a její zelené oči se zkoumavě rozhlížely po okolí.
Skoro to vypadalo jako ze snu.Ona nemohla být reálná.Byla pro tenhle svět až moc dokonalá.Nikdo si ji nezasloužil a ani já ne.
Byla jako anděl,který mi rozzářil můj temný svět.To ona byla jediné dobro,které jsem kdy v životě měl hned po mé mámě.
Nikdy jsem nepotkal někoho stejně laskavého jako právě ji.

Tenhle pocit mě děsil.

Děsilo mě,že se na někoho opět vážu a nedokážu bez něj být ani minutu.Neplánoval jsem,že bych opět mohl mít někoho rád.A i když nás nejspíš můj otec zabije až to zjistí,bude to stát za to.
Ona za to stojí.

A už jen její jméno tomu napovídalo.

Věřil jsem v nás a i když jsem zrovna teď nevěděl,co k ní cítím,tak jednou věcí jsem si byl stoprocentně jistý.Nechtěl jsem jí ztratit.

Sešli jsme z kamenné cesty a před námi bylo jezero.Čisté a průzračné jezero,které už jsme jednou navštívili.,,Tady už jsme byli.''

,,Jo.''vydechl jsem.

Faith si sundala svůj bílý svetr a stála přede mnou už jen ve svých kraťasech a tílku.Její hnědé vlasy vlály v mírném větru.Skopla své červené Conversky a ponořila nohy do vody.Její zářivý úsměv se rozšířil ještě víc a já se musel taky usmát.

Okolo jezera se tyčily stromy a Slunce jimi mírně prosvítalo.Tohle místo bylo prostě kouzelné a jediné o kterém jsem věděl pouze já a Faith.Nikdy předtím jsem to tu nikomu neukázal a vlastně ani netušil, proč jsem to ukázal právě ji.

Nejspíš jsem ji věřil víc,než jsem si byl schopný přiznat.

,,To tam budeš jenom stát?''zasmála se a rukou mi naznačila ať si jdu sednout k ní.Sundal jsem si boty a vydal se za ní.Své nohy jsem taky ponořil do vody a ihned se oklepal.Voda byla studená a já nechápal,jak v nich mohla mít Faith nohy už dobrou půl hodinu.

Opřela svoji hlavu o mé rameno a oba jsme koukali na slunce mizící za stromy.

,,Už je pozdě a asi bychom se měli vrátit.''Faith přikývla a vstala ze země.Oblékla si svůj svetr,Conversky a chytla mě za ruku.Její stisk byl tak silný,že to vypadalo jako by se bála,že jí někam uteču a to jsem já rozhodně v plánu neměl.

,,Proč?''zeptala se a já nechápal o čem mluvila.Jen jsem zahlédl její smutný obličej,který se díval do telefonu.Nechtěl jsem ji vidět takhle smutnou.Měl jsem takovou chuť se jí zeptat,co se děje,ale nebyla to moje věc a kdyby se mi chtěla svěřit,tak to udělá.

,,Moje máma pozítří přijede do New Yorku,aby si se mnou vyřídila to,co se stalo na sestřině svatbě.Myslí si,že jsem to zavinila já,protože Jack byl můj přítel.''bouchla telefonem o matraci a frustrovaně se na mě podívala.
Věděl jsem,že její matka nebyla zrovna ta nejlepší,ale svést na svoji dceru to,že zkazila své sestře svatbu, je pěkně ujetý.

,,Proč by jsi to vůbec dělala?Má tvoje matka mozek?''Faith se zasmála,vstala a šla přímo ke mně.Zaplula do mé náruče a já ji div neumačkal.Byla tak drobná.
,,Ještě,že tě mám.''zamumlala mi do hrudi a namáčkla se na mě ještě víc.

,,A tím mozkem si nejsem až tak jistá.''dodala a zasmála se.

***

,,Víš,že kvůli tobě zameškávám práci?Můj šéf bude hrozně moc naštvanej.''

,,Tak to mu budeš asi muset vynahradit.''mrkl jsem na ni.

,,To spíš ne.Můj šéf je hroznej debil a nejspíš budu muset tvrdnout v práci bůh ví jak dlouho,ke všemu ještě v jeho společnosti.''znechuceně se zatvářila.

,,Ty jedna..''řekl jsem a přehodil si ji přes záda.

Mrskala sebou a tak jsem ji hodil na postel.Držela mě za triko,takže mě strhla k sobě.Ležel jsem nad ní a užíval si ten její pohled.Střídavě koukala na moje oči a rty.,,Nechtěl by si mě pustit?''

,,Dobrej pokus,ale ne.''ušklíbl jsem se a chytl ji za zápěstí,které jsem připevnil k posteli svými rukami.

,,Fajn,ale nemusel by si na mě jenom čumět a konečně  mě políbit.''navrhla.

Samozřejmě jsem si to nemohl nechat ujít a tak jsem se k ní přiblížil.,,Musíš to dělat ve slimáčím tempu?''

,,Tak promiň,že to nechci uspěchat.''Faith protočila očima.

,,Hele tohle není naše první pusa,takže buď sebou pohneš a nebo vykecám mediu,že neumíš líbat.''sladce se na mě usmála a já se zamračil.

,,To by jsi neudělala.''

,,Ale udělala.''

,,Ne.''

,,Jo.''

,,Ale ne.''

,,J-''

Přiložil jsem prst na její rty a konečně jí políbil.Faith se do polibku usmála a já si ji k sobě přitáhl blíž.Svoji ruku ponořila do mých vlasů a jemně za ně zatahala.Nikdy jsem nepocítil to,co k Faith.Tenhle pocit pro mně byl zcela novej.Necítil jsem k žádné své bývalé přítelkyni to,co právě k Fai.

Vážně jsem jí teď vymyslel zkratku pro její jméno?

Každopádně Fai neznělo vůbec špatně.Navíc to podle mně ještě nikdo nepoužil.Teda k týhle Faith rozhodně ne.
Jak špatně na to jsem,když už pro ni mám i přezdívku?

Nemohlo to být žádný stádium zamilovanosti,protože bych Fai rozhodně zničil.Dřív nebo později zjistí kdo jsem a to já nemůžu dopustit.Byla pro mně až moc důležitá a tohle by mně nehorázně zničilo.

Nejen ji,ale i mně.