Znič mě!

10.

,,Tohle si o mně myslíš?''překvapeně jsem na něj koukala.Kapky deště nám tekly po celém obličeji,ale ani jednomu z nás to nevadilo.
,,Jo,přesně tohle a teď pojď,jinak nastydneš.''vzal mě za ruku a vydali jsme se zpět k autu.Cesta zpět pro mně byla strašně vyčerpávající a tak jsem usnula s hlavou položenou na okýnku.Probudil mě až hlas Tylera,který měl hlavu skloněnou nad tou mojí.
,,Už jsme tady.''oznámil.

Já ještě rozespalá jsem přikývla a promnula si oči.,,Jak dlouho jsem spala?''

,,Celou cestu.''

,,Vážně?''zívla jsem a on přikývl.Pomohl mi vylézt z auta a oba jsme šli ke mně domů.Bell opět doma nebyla.Od té doby,co randí s Dylanem,tak jí vůbec doma nevídám.Ale byla jsem za ní ráda.
,,Chceš něco nebo..?''Byla jsem nervózní.To bylo snad poprvé,co jsem nějakého muže pozvala k sobě domu.Většinou jsem je sem netahala.Na to byla odbornice má nejlepší kamarádka.

,,Ne,díky.''usmál se na mě a tím mě tak trochu uklidnil.

A jak to pokračovalo dál?

Skočili jsme opět u líbání,které trvalo snad nejdéle,co jsem kdy zažila.Tyler ve mně probouzel podivné pocity.Takové,které jsem snad ještě nikdy nezažila.Všechno to pro mně bylo zcela nové a celkem i příjemné.Ta husina,která mi naskočí pokaždé,co se mě jenom dotkne,mě přiváděla k šílenství.A mé rty,které se pokaždé chvějí,když se spojí s jeho.
Zněla jsem možná zamilovaně,ale to snad nešlo,ne?Po pár dnech se do něj zamilovat nemůžu..

Nebo jo?

Bylo moc brzy.Bála jsem se,že mi znovu někdo ublíží.Další rozchod už bych asi nedávala.Stačil mi Jack,kterého jsem doopravdy milovala a byl moje první láska.Připravil mě úplně o všechno.Kdybych dřív věděla,že to byla pouze jedna blbá sázka,tak s ním nic nikdy nemám.Ještě teď si pamatuju,když mi to řekl před všemi jeho přáteli,kteří se mi smáli.
Ještě,že to bylo na konci čtvrťáku,protože bych to asi jinak nezvládala.Nejhorší bylo,když se to dozvěděla celá škola.

,,Nad čím přemýšlíš?''zvědavě si mě prohlížel a přitom mě hladil ve vlasech.

,,Nad ničím důležitým.''pousmála jsem se a otočila hlavu na stranu,aby mě neviděl do tváře.Nejspíš by si pak odvodil,že se mnou není něco v pořádku.

Nakonec jsme oba usnuli a já v jeho náruči spala až úplně do rána.Ani jednou jsem se za noc neprobudila.

Ráno mě probudila vůně lívanců,které byly cítit až do mého pokoje.Vstala jsem,vzala na sebe svůj růžový župan a vyrazila do kuchyně.U stolu seděla Bella s Dylanem a Tyler stál u plotny.Na tohle bych si teda rozhodně zvykla.,,Dobré ráno.''

,,Dobré.''řekli všichni společně.Sedla jsem si ke stolu a Bell na mě spiklenecky mrkla.,,Bell nechtěla by jsi nás představit?''zeptala jsem se.

,,Fajn.''odfrkla si.,,Dylane, tohle je má nejlepší kamarádka Faith.Faith,tohle je Dylan,můj...''

,,Přítel.''dokončil za ní Dylan a podal mi ruku.Jeho ruku jsem přijala a potřásla si s ní.,,Těší mě.''

,,Mně taky.''usmála jsem se na něj.

,,Lívance jsou hotové.''prohlásil Tyler a talíř,plný lívanců,položil na stůl a sedl si hned vedle mně.Vzala jsem si tři mini lívanečky a polila je javorovým sirupem.

,,Bože...''slastně jsem vydechla,jakmile jsem všechny lívance snědla.

**

,,Proč jsi mi neřekla,že tu s ním budeš?Ty si nikdy chlapy domu nebereš.''prohlásila Bell,jakmile Dylan i Tyler odešli domů.

,,A jak jsem ti to asi měla říct?''Bell pokrčila rameny.

Celý den se nic nedělo.Klasická sobota,která je buď propařená a nebo strávená doma.My s Bellou jsme pro dnešek zvolily druhou variantu.Oběma se nám nikam nechtělo.A protože jsme byly obě doma,tak jsme zhlédly snad všechny naše oblíbené filmy.
Vlastně jsme ani neměli pojem o čase.Spát jsme šly až okolo čtvrté.

A neděle?Ta probíhala jako každá neděle.Prvně uklízení a pak až zábava.Když jsme uklidily,tak Bellu napadlo,že bychom mohly pozvat Tylera a Dylana.
No a ti dva zazvonili o tři minuty později,co jsme zprávy odeslaly.Ani jedna z nás nechápala jak mohli být tak rychlí.Nakonec se nám přiznali s tím,že měli v plánu nás navštívit.

,,Co takhle se vypařit?''zašeptal mi do ucha Tyler,když jsme zrovna koukali na nějaký film,na který ani jeden z naší malé party nekoukal.Bell byla zaměstnaná Dylanovými polibky a já s Tylerem jsme si povídali.Jenom povídali.
,,A kam?''zvědavě jsem se na něj dívala.Byla jsem ráda,že to nabídl.Potřebovala jsem opět čerstvý vzduch a taky jsem s ním chtěla být sama.Bylo divné prahnout opět po mužské společnosti,ale rozhodně mi to chybělo.Jenže tohle bylo rozhodně něco jiného,než to,co jsem zažila s Jackem.
Jack pro mně byl jen blbá středoškolská láska,která z jeho strany ani nebyla pravá.
,,Kamkoliv budeš chtít.''A tak jsme se vypařili z mého vlastního bytu.Bell a Dylan si nás ani nevšimli.Určitě budou štěstím bez sebe až zjistí,že tam jsou sami.

Fuj.

Ani jsem nechtěla přemýšlet,co právě má kamarádka provádí s Dylanem i když mi to bylo nadmíru jasné.

,,Potřeboval bych od tebe pomoc.''řekl najednou,když jsme stáli uprostřed dopravní zácpy.New York byl o víkendech ještě víc přeplněný než v týdnu.

,,A jakou?''

,,Letěla by jsi se mnou do Los Angeles?''zeptal se mě a já na něj překvapeně zírala.Jasně,že jsem chtěla letět do Los Angeles,ale co má práce?
,,Ale co má práce?''

,,Letím tam pracovně a potřebuju asistentku.Ty jsi ta nejlepší ze všech podle hodnocení mého otce.''Nevěděla jsem,co na to říct.Samozřejmě jsem to v plánu odmítnout neměla.Nikdy jsem v Los Angeles nebyla a tohle byla příležitost se tam podívat.

,,Fajn,poletím s tebou.''pověděla jsem mu můj konečný verdikt.On se zářivě usmál a vzal mě za ruku.Jakmile se mě dotkl,má ruku jemně zabrněla.Jeho dotek na mě působil tak moc až to bylo divný.

,,A kdy letíme?''

,,Už zítra.''

A to byla ta část,kdy jsem měla začít vyšilovat o tom,že nemám nic sbalené.Jenomže nic takového se nekonalo.Nepotřebovala jsem milión věcí.