Znič mě!

26.

,,Konečně si zase zpátky.''vydechla June a vzala si z automatu její kafe.Nebyla jediná,kdo byl rád,že jsem zpátky.I já byla šťastná,že už můžu opět pracovat a nezabývat se něčím jiným.Kromě Tylera,který mi hlavu zaměstnával prakticky pořád.Mohla jsem dělat cokoliv,ale stejně mi myšlenky potom odběhly k němu.

,,Proč na tebe šéf kouká jako by tě chtěl sežrat.''zašeptala se smíchem směrem ke mně June a hlavou nenápadně naznačila,kam se mám podívat.Otočila jsem hlavu a uviděla Tylera,jak stojí mezi dveřmi a prohlíží si celou místnost.Všichni byli potichu a ozývaly se pouze zvuky prstů dotýkajících se klávesnice.No,někdy jsem možná byla slyšet já a June.
,,To opravdu netuším,June.''odsekla jsem a dál se věnovala práci.

Nechtěla jsem,aby to bylo moc nápadné, ačkoliv si Tyler možná myslel,že je nenápadnej,June si ho všimla a já nechtěla riskovat,že by viděla nás dva,jak se na sebe usmíváme.

Nakonec jsem se opravdu věnovala jenom práci na počítači a tak nějak ztratila pojem o čase.Až po pár hodinách jsem odtrhla oči od těch písmenek na počítači a podívala se na hodiny.Už bylo šest a všichni se začínali balit.June už tu nebyla,protože pro ni práce končí už o půl šestý.
Ani jsem netušila,proč právě June končila vždy o půl hodiny dřív,než my všichni ostatní,ale nikdo z nás si nestěžoval.Mě naopak vyhovovalo být tu až do šesti.

,,Proč prostě nepochopíš,že už tě nechci vidět?!''zařvala Bell.

,,Prosím Bell..''řekl Brad...

Počkat.

Brad?

On ještě potom,co všechno udělal,má chuť se vracet a prosit Bell,aby se vrátila?To je fakt konec.Nehodlám tu jen stát a čekat až mu Bella odpustí.Musím tam vtrhnout.
,,Padej Brade.Nikdo tě tu nechce a jestli se tady ještě jednou ukážeš,tak myslím,že to povím tvojí nový přítelkyni.''
Sladce jsem se na něj usmála a on zavrčel.,,A co kdybych já vykecal v tvojí práci,že se scházíš se svým šéfíčkem?Myslím,že by se to tvým spolupracovníkům moc nelíbilo.''

,,Jak to..?''Byla jsem zmatená.Jak na to mohl přijít?Myslela jsem,že to ví jenom Bell s Dylanem.

,,Vím?''přikývla jsem a on se hrdelně zasmál.,,Nejste tak nenápadní jak si myslíte.Možná v tvojí práci to nevidí,ale já jim to řeknu,jestli jenom cekneš Maddie.''

Vyhrožoval mi,ale já se přece nemohla jen tak nechat zastrašit.Jenomže se tu vyskytl ještě jeden problém.Neměla jsem žádné důkazy,kterým by ta slavná Maddie mohla věřit.Určitě do něj byla bezhlavě zamilovaná a Brad ji měl omotanou okolo prstu.Nemohla věřit někomu,kdo příjde k ní domů a řekne jí,že její přítel chce zpět jeho bývalou.,,Fajn,''pokrčila jsem rameny a dělala,že mi to bylo úplně jedno.
,,můžeš jim to říct,ale počítej s tím,že Maddie už neuvidíš.''mrkla jsem na něj a před očima mu zavřela dveře.

Riskovala jsem.Dost jsem riskovala,ale Bell byla má nejlepší kamarádka a nechtěla jsem,aby se nechala dál tahat za nos od někoho jako je Brad.Navíc určitě i ta Maddie si zaslouží vědět pravdu.,,To jsi neměla dělat.Teď můžeš ztratit práci i Tylera a já nechci,aby jsi trpěla,kvůli mým problémům.''

,,Tvoje problémy jsou i moje.Nemůžeš se nechat zastrašovat Bradem.''řekla jsem,otočila se na patě a odkráčela do svého pokoje.Potřebovala jsem být na chvíli sama.

Tyler: máš čas?

Usmála jsem se do svíticí obrázovky a odepsala.

Faith: mám

Tyler: podívej se z okna :)

Faith: mám se bát?

Tyler: myslím,že ne :D

Faith: dobře

Telefon jsem položila na postel a šla se podívat z okna.Někdo tam stál v černé kapuci s kytkami?Mohl to být Tyler,ale nebyla jsem si tím moc jistá.Za prvé pršelo a já skoro přes to okno nic neviděla a za druhé měl kapuci.Jak tě mám asi poznat?

Faith: to jsi ty s tou kapucí na hlavě?

Tyler: jo a je tu celkem zima
            nechceš mi otevřít?

Faith: počkej přemýšlím..
             ne :D

Tyler: počkej až se dostanu nahoru.

Faith: myslím,že to se ani nestane

Tyler: zazvoním a otevře mi Bella :)

Faith: fajn..jdu ti otevřít

Poraženě jsem flákla telefonem o matraci a šla mu otevřít.,,Co se děje,že jsi přišel tak pozdě?''

,,Jen..dneska jsme se neviděli a tak jsem ti přinesl tohle.''zpoza zad vytáhl růže a podal mi je.

,,No za to ty jsi mě dneska sledoval.''utrousila jsem a zasmála se.

,,Cože?''

,,No..''poškrábala jsem na zátylku.,,June si tak trochu všimla,že na mě koukáš a...''

,,A co?''zmateně se na mě podíval.

,,A nic.''vyplázla jsem na něj jazyk a skočila mu do náruče.

,,Děkuju.''zašeptala jsem a přitiskla své rty na ty jeho.