Znič mě!

33.

,,Tohle se mi snad zdá.''řekla jsem po chvilce ticha a Tyler přikývl.Znamenalo to snad,že jsem teď byla ve svém snu?Ale proč by se mi tohle zdálo?To jsem fakt tolik chtěla,aby mi tyhle dvě slova Tyler řekl?
,,Takže tohle je jen sen?''zeptala jsem se,abych se ujistila a Tyler se začal chechat.Jeho smích zaplnil celý můj byt a dost možná to slyšeli i sousedi pod náma.Podívala jsem se na jeho obličej a bylo jasně vidět,že si ze mně právě teď dělal srandu.

,,Promiň,ale tvůj obličej stál za to.''zašklebil se.Měla jsem sto chutí mu nějak fyzicky ublížit,ale pak mi došlo,že to já tady nejsem ta dvou metrová a on by mě rozhodně přepral,takže jsem tuhle verzi musela zamítnout.No,ale pak mě napadlo od něj odkráčet do kuchyně a jednoduše ho ignorovat,protože ignorace snad vytáčí úplně každýho.
Můj druhý plán by jaksi vyšel,kdyby mě Tyler nepopadl za paži a nepřitáhl si mě k sobě blíž.Nevadilo by mi to,ale teď jsem měla v plánu dělat naštvanou a ne se tu s ním sbližovat.

Ale zase na jednu stranu jsem mohla být ráda,že se mi snažil odpustit.,,Proč to zase děláš?''

,,Co?''nechápavě se na mě podíval.
,,To všechno.Ty tvoje pohledy,který mě dohánějí k šílenství a to jak si mě přivlastňuješ.To všechno dělat nemusíš,protože už mě máš.Jsem tvoje a moje srdce patří tobě.Myslím,že na tom už se nic nezmění,protože..''dala jsem obě své ruce za jeho krk a přitáhla se tak jeho obličeji blíž.,,protože tě  taky miluju,Tylere a nechci čekat dál.Chci být pro tebe všechno a chci být ta jediná.''

,,Máš to mít.''zašeptal mi do ucha a dlouze mě políbil.Tenhle moment byl pro mě snad nejkouzelnější ze všech.Ani naše první pusa ve mě neprobudila spoustu pocitů jako právě teď a to bývají první polibky ve vztazích to nejkouzelnější,ale u nás to tak nebylo.

Celý den jsem strávila jen a jen s ním,protože mi to poprvé přišlo správné a nezajímalo mě,co si o tom pomyslí okolí.Věděla jsem,že nikomu z mých nejbližších přátel to nevadilo.Ten pocit volnosti jsem měla jen s ním a s Bell.Nikdo jiný mě nedokázal tak uvolnit.
,,Chci tě zpátky ve firmě.''řekl,když jsme oba leželi rozvalení na pohovce a dívali se na netflix.Nevěděla jsem,co mu na to odpovědět.Pracování v kavárně jsem si oblíbila a nejspíš už jsem tam zpátky nechtěla.V duši jsem toužila víc po Tylerovi než po práci.

,,Ale já tam nechci.Chci pracovat tam,kde teď jsem.Díky tomu mám čas i na svoji knihu a nemůžu se tam vrátit.Nesnesla bych pohledy ostatních.''Tyler mě pohladil po tváři a přikývl.Byla jsem překvapená,že s tím souhlasil.
,,Cokoliv budeš chtít ty.''zašeptal a políbil mě na čelo.Usmála jsem se a přitulila se ještě blíž k němu.Potřebovala jsem cítit to teplo,co sálo z jeho těla a potřebovala jsem mít jistotu,že tu se mnou je.

,,Proč si mi odpustil?''

,,Protože vím,že jsi to nebyla ty,ale ten kretén Brad a bude za to pykat.''

Nevěděla jsem,jak se to dozvěděl,ale pak mi to došlo.,,Řekla ti to Bell,že jo?''

Znala jsem Tylera skoro jako své boty.Tak nějak jsem tušila,že to Bell udělá,abych se netrápila.,,Na tom teď nezáleží.''

Měl pravdu.Nejspíš na tom opravdu nezáleželo,ale doufala jsem,že se Brada zbavíme co nejdřív.Byl totiž jako klíště a když už jsme ho odstranili,přisál se znovu.Myslím,že to bylo přímo perfektní přirovnání pro něj.
,,Máš pravdu.''přikývla jsem.Tyler vypadal překvapeně,ale pak mi nakonec dal pusu do vlasů a dál sledoval nějaký seriál.