Znič mě!

11.

Nikdy jsem nebyla tak blízko u mraků,ale musela jsem říct,že to bylo fascinující.Jak jsme prolétávali mezi nimi.Bylo to skoro jako v nějaké hře,kde jste se museli vyhýbat různým předmětům jinak by jste umřeli.Tak jsem si připadala.
A mezitím,co já tu přemýšlela o blbostech,Tyler vedle mně zrovna spal.Samozřejmě,jsme kvůli němu museli mít první třídu,ale nestěžovala jsem si.
,,Vážení cestující,za pár minut budeme přistávat.Prosíme vás,aby jste si zapnuli bezpečnostní pásy.Děkujeme.''

A přistáli jsme.Sice jsem myslela,že se zblázním,protože přistávání přímo nenávidím,ale nakonec vše proběhlo v naprostém pořádku.Tyler vypadal odpočatě,zatímco já jsem byla nehorázně unavená.Nikdy mi nešlo v letadle spát a vlastně jsem ani netušila proč.,,Myslím,že mě nikam dnes nedostaneš.''prohlásila jsem a hned na to si zívla.

,,Ani jsem to neměl v plánu.To vše až zítra.''

Měl jediné štěstí,jinak by mě musel táhnout na zádech i kdyby nechtěl.Jakmile jsme dorazili do hotelu,tak tam nás přivítala recepční,která byla pěkně hrubá.Hlavně,že na Tylera se usmívala.Žárlila jsem?

To opravdu netuším.Možná ano a možná ne.Každopádně už teď jsem věděla,že jí nenávidím.To jak se před Tylerem nakrucovala,mě naprosto vytáčelo a musela jsem do toho zasáhnout.,,No..nevím jestli nám stačí jeden pokoj..''

,,Samozřejmě,že stačí.''řekla jsem a chytla Tylera za ruku.Měli jste vidět její obličej.Tvářila se jako dítě,kterému ve školce sebrali hračku.
Ta nána předala Tylerovi a mě kartu od pokoje a my mohli konečně odejít.Její nenávistný pohled jsem cítila na zádech.

,,Doufám,že tu mají dobrý kafe,jinak tenhle celý týden nepřežiju.''vydechla jsem a povalila se na naší společnou postel.Tyler mě ihned následoval se smíchem a oba dva jsme leželi rozvalený na posteli.

Celý den jsme strávili na hotelu a vůbec mi to nevadilo.Já se prospala a Tyler mezitím šel něco vyřídit.A když jsem se probudila,nebyl tu.Proto jsem se převlékla do pohodlnějšího oblečení a šla se po něm podívat.Sjela jsem výtahem až úplně dolů,kde byla recepce a hlavně tam stála ta protivná bestie,která se právě teď bavila s Tylerem.Oba se něčemu smáli.
Jako by se ve mně něco zlomilo.Ten pohled na ně dva mě neskutečně bolel a musela jsem se odtamtud rychle dostat.Tak jsem vyběhla z hotelu a šla se projít.Vůbec jsem se tu neorientovala,ale potřebovala jsem na vzduch.

Nechápala jsem své pocity.Nechodila jsem s ním a nebyla k němu nějak citově vázaná,tak proč jsem pokaždé žárlila,když si povídal s jinou ženou?Proč jsem nemohla snést to,že Tyler byl svobodný a mohl si dělat kompletně to,co chtěl?

Tak proč?

Proč jsem brečela před naším hotelem a všechno tohle bylo tak špatně?Proč si vybral mě?Proč jsem byla tak naivní a myslela jsi,že by mezi námi skutečně něco mohlo být?Cítila jsem se jako v kruhu opakujícím furt dokola.Ze kterého se jen tak nedostanu.

A pak jsem slyšela jeho hlas za mými zády:,,Faith?Co tu děláš?''

Otočila jsem se a podívala se mu do očí.Chtěla jsem se ujistit,že tu starost opravdu myslí vážně.,,Proč tě to zajímá?''

,,Vážně,Faith?''povzdechl si a šel přímo ke mně.,,Proč brečíš?''zašeptal a svým palcem setřel vodopád mých slz.
,,Nechci o tom mluvit.''odsekla jsem.

On chápavě přikývl a popošel dál.Věděl,kdy má dát někomu prostor a já ho zrovna teď potřebovala.Mohla jsem mu povědět pravdu,že brečím,kvůli němu a té náně,ale vypadala bych jako žárlivá blbka,která si na něj dělala nároky.

,,Pojď sem.''řekl najednou a já se na něj nechápavě podívala.

,,Co?''

,,Pojď sem.''zopakoval.

,,A proč bych měla?''zeptala jsem se.

,,Prostě pojď sem ty ženská jedna umíněná.''

Zasmála jsem se a šla k němu.,,Polib mě.''přikázal a já tak učinila.Stoupla jsem si na špičky a své rty spojila s jeho.Opět mnou projela vlna uspokojení.Své ruce jsem obmotala kolem jeho krku a přitáhla si ho ještě blíž k sobě.
Najednou jsem na nějakou nánu z recepce zapomněla a utápěla se jenom v jeho polibku.

,,Pojď dovnitř.''zašeptal mi do rtu a chytl mě za ruku.Odtáhl mě do našeho hotelového pokoje a hodil mě na postel.Líbal mě a rukama prozkoumával mé tělo.Cítila jsem se neskutečně.Rozhodně jsem nechtěla porovnávat Jacka s Tylerem,i když jsem to párkrát udělala,ale Tyler mezi nimi stoprocentně vyhrál.

Nemohla jsem ani pořádně popadnout dech jak jsem byla lačná po jeho rtech.Tak moc jsem si přála být jeho.

Bože..

Byla jsem jim úplně pohlcená.Každý kousíček a záhyb mého těla ho chtěl.

Na něm a mně bylo něco odlišného a cítila jsem, jako bych znala celý můj život.V tomhle šílenství byla láska,ačkoli jsem nevěřila na žádná kouzla,cítila jsem ji tam.Jak se ve mně pomalu probouzí a chce ven.Chce někomu moji lásku předat.

A i když jsem si to předtím hotelem nechtěla přiznat,pomalu se do něj zamilovávám,což bylo špatně.To pravidlo,které jsem si stanovila pro nás už asi neplatí.Nikdy jsem ho nechtěla porušit,ale nešlo to.Nevěděla jsem,že Tyler bude můj šéf.A mé srdce by mi nedovolilo ho nemilovat a už vůbec by mi nedovolilo ho opustit.

Tak moc jsem pro něj chtěla něco znamenat.Být jím poznamenaná.A ačkoliv tohle znělo jak nějaká naivní romanťárna,opravdu jsem to tak chtěla.

Celý večer jsme strávili v objetí toho druhého a já si nikdy nepřišla výjmečněji,než právě teď.