Dangerous Princess

37. Bad, bad world

Z pohledu třetí osoby:

Faith i Justin měli spoustu otázek, avšak nebyl s nimi nikdo, kdo by jim je zodpověděl. Ani jeden z nich nerozuměl tomu, co se děje. Neměli tušení, jak se budou věci dál vyvíjet, ale přesto všechno oba chtěli jen jediné; dostat se domů.

Přestože Faith byla pořád natolik odvážná se tím prokousat, odněkud z hloubi duše viděla přicházet problémy. Bylo jí jasné, že to tentokrát bude o dost komplikovanější, ale za žádnou cenu nechtěla, aby to Justin věděl. Nesmí projevit slabost nebo zaváhat byť i jen na sekundu.

Justin nechápal, jak může být neustále tak sebestředná. Měl pocit, že je to všechno její vina. Vždyť chtěli jenom jí, on hraje pouze roli rukojmího, jehož život může skončit klidně i do západu slunce. Věděl, že pro něj Faith riskovala svůj život, jen si nechtěl připustit, že toho byla skutečně schopná.

Každopádně ona alespoň měla odhodlání se jim postavit, zatímco on chtěl, aby to už jednoduše skončilo. Nebylo to tak, že by se vzdal, ale jak může bojovat, když ani neví, čím se provinil nebo proti komu stojí? A navíc se v téhle branži vůbec nevyzná, což ho nutí cítit se ztraceně. Připadalo mu to jako celá věčnost, co naposledy vedl svůj normální běžný život. Už nikdy nebude stejný, protože tohle není jen noční můra, ze které by se mohl ráno probudit.

Oba dva seděli v jedné místnosti, ale každý z nich dělal, jako by tam ten druhý ani nebyl. Kdyby měli možnost vidět své odrazy v zrcadle, zřejmě by nevěřili vlastním očím. Jak může být nejoblíbenější kluk na škole pokrytý zaschlou krví a modřinami, mít na sobě potrhané oblečení a už od pohledu vypadat jako po prohře v ringu?

A jak může dívka, jejíž jméno zná snad každý z jejího okolí, propadnout v zoufalství? Někomu její osobnost nahání hrůzu, jiní ji zase obdivují. Vždycky to byla ona, kdo dokázal zakročit ve správnou chvíli, tak proč si teď neví rady? Tak či onak; málokdo by si dovedl představit, do jaké šlamastiky se oba dostali.

Zatímco se ve vyčerpání utápěli ve svých myšlenkách několik kilometrů od města, v Kalifornii stále pobýval Lil Twist se svými kumpány. Už dávno měl být zpět ve své proslulé Louisianě, rozhodně neměl v plánu zdržet se na takovou dobu. Čeká ho tam práce, kterou je třeba dokončit, ale on se místo toho musí zabývat dalšími problémy. Je zajímavé, kolik toho dokáže jedna malá puberťačka natropit.

Uvažujíc nad všemi možnostmi dopil do dna sklenku té nejlepší whisky. Jakmile si ale uvědomil, že vlastně žádné možnosti volby nemá, vší silou jí mrštil o protější stěnu. Střepiny se rozprostřely po podlaze a on pocítil náhlou úlevu.

„Odjíždíme,” oznámil ostatním mužům, se kterými už nějaký čas spolupracuje a vzájemně se znají několik let, aniž by se otočil. Odpovědí mu bylo ticho, ale to neznamenalo, že s ním všichni souhlasí. Jako hlava jejich bandy měl právo udělat takové rozhodnutí, ale v tuhle chvíli šlo o mnoho víc.

Přestože to Twist nemohl vidět, Alfredo Flores; jeden z jeho společníků, záporně pokroutil hlavou. „To nemůžeme,” odporoval mu, i když věděl, jak moc je to riskantní, když jeho pohár s trpělivostí pomalu přetéká. „Musíme jim pomoct.”

„Na to zapomeň!” Twist se bleskurychle otočil a věnoval mu výhružný pohled. Poté, co se dověděl, že Alfredo a ostatní udělali zásadní chybu a zapojili do konfliktu s Benson pouhého středoškoláka, málem vyletěl z kůže. Jak mohli být tak hloupí? Už ji skoro měli, tak jak si mohli dovolit na poslední chvíli chybovat?

To nehorší ale přišlo, když po jejich pátrání, které jim zabralo celou noc, zjistili, že Faith ani Justin nejsou k nalezení. Bylo těžké dojít k nějakému závěru, ale nakonec je Justinovo auto a jedno další odstavené na cestě opodál, dovedlo na jakousi malou stopu. Sice pořád nevědí, kde by je měli hledat, ale zato mají pár nejasných teorií.