Dangerous Princess

70. Time to say goodbye (2/2)

Z pohledu Faith:

***

„To, že jsi považována za nejoblíbenější; pro mě poněkud nejnamyšlenější holku na škole, ještě neznamená, že si můžeš dovolit otvírat hubu na každýho," zasyčel a hodil po mně triumfální pohled.

Pár lidí překvapeně nechalo poklesnout svou bradu, zatímco ten zbytek se jen zasmál. „Vážně?" nadzvedla jsem obočí a nenechala se vyvést z míry. „Vlastně bych o tobě mohla říct totéž. Neříkej, že si neužíváš toho pocitu a toužebných pohledů, které po tobě hází téměř všechny holky ze školy,"

„Popravdě ani ne," dál se mnou diskutoval a jednou rukou se opřel o katedru.

„Ale no tak, Bieber. Je to skvělej pocit, ne? Ony ti podlézají a ty je pěkně jednu po druhý odjebáváš," pobaveně jsem se zasmála tomu, jak dobře jsem to řekla. Znám ten pocit a nikdy mi jich nebylo líto. Je to jejich chyba, to ony se zamilovaly do té nesprávné osoby. „Anebo jsem spíš měla říct pojebáváš?"

***

„Uhneš?" falešně jsem se usmála a poté má tvář přešla do uštvané.

„Rád bych, ale nevidím tě na seznamu hostů," řekl s vážným hlasem a komicky očima přejížděl jeho takzvaný seznam, který byl víceméně neviditelný. „Ale s tím by se dalo něco dělat," zatvářil se zamyšleně a nastavil ruku. Hned jsem pochopila, co po mně chce, a falešně zalapala po dechu.

„Tady, zbytek si nech," vyplivla jsem do ruky svou žvýkačku a přimáčkla mu ji na košili.

***

Nechala jsem je, aby si užívali, zatímco jsem se dusila v tichém smíchu. Nasála jsem do sebe vzduch a odpila si z piva. Nemůžu uvěřit, že mi to vážně sežrali. Nejspíš jsou do sebe navzájem tak ponoření, že nedokážou přestat.

„Jste v pohodě? Nic vám nechybí?" jelikož mě přestávalo bavit být tichá jako myška, rozhodla jsem se znovu promluvit. „Co takhle sáček chipsů nebo lahev vína?"

„Zabiju tě," vydechl Bieber udýchaným hlasem.

„Co jsi říkal? Že vám nevadí má společnost během vašeho super-žhavého sexu?" zeptala jsem se nevěřícně a rozhodla se udělat jim peklo. Dřív, než stačil odpovědět, jsem se opět ozvala: „Jsem ráda, že vám to nevadí, ale musím uznat, že jsi klesl na nižší úroveň," uchechtla jsem se a narážela tím na tu pijavici, která se všem rozdává na potkání.

„Vypadni!" Z koupelny se ozval křik obou, který musel být slyšet až někde v Austrálii. „Víte o tom, že víc jak čtvrtina lidí na světě je závislá na každodenním sexu?" řekla jsem zaujatě a ignorovala jejich narážky. Odejít a přijít o takovou legraci? Ani náhodou.

***

„Co ty tady děláš?" přecedila jsem přes zuby na Biebera.

„Přišel jsem na tebe dohlížet. Přece víš, jak bych byl nerad, kdyby se ti něco stalo, až budeš věšet uvítací plakát," ušklíbl se a pohledem skenoval tělocvičnu, která byla prozatím stále prázdná.

„To by mě ani nenapadlo," zasmála jsem se a představila si samu sebe, jak stojím v podpatcích na štaflích. „Ten plakát totiž budeš věšet ty."

Zastavil se u vchodu a opřel se o štafle. „Lez, budu tě jistit," pokynula jsem mu rukou, na což nesouhlasně pokroutil hlavou. „Ne, já budu jistit tebe."