Dangerous Princess

3. „I'm the one who's holding the burning flag"

Z pohledu Faith:

Zaparkovala sem auto na obvyklém místě a dálkovým ovládáním ho zamkla. Jelikož jdu o pár minut pozdě, asi bych měla pohnout, ale místo toho jsem se do školy plazila hlemýždím tempem.

Zastavila jsem se u své skřínky, ze které jsem rychle vytáhla své učebnice a hnala se do třídy. Lehce jsem zaklepala a následně vstoupila. „Jdete pozdě, slečno Benson,” ozval se po třídě učitelův hlas. Můj zrak okamžitě padl na katedru, za kterou ale neseděl. Svraštila jsem obočí a zrakem popojela dál, až na tři tupce stojící před tabulí. Co ti tady dělají?

„Zaspala jsem,” prohodila jsem klidně směrem k učiteli, který seděl v jedné ze zadních lavic a stejně jako ostatní věnoval všechnu pozornost těm idiotům. Šla jsem ke své lavici a kabelku nechala volně dopadnout vedle ní. „A to je omluva?”

„Vlastně ano,” řekla jsem počas toho, co jsem si sedala. Třídou se ozvalo tiché chichotání, na což se učitel naštvaně porozhlédl po třídě, aby všem dal najevo, že mají sklapnout. „Kluci ze třetích ročníků dostali za úkol prozkoušet nižší ročníky z dané látky. Chtěla to tak paní ředitelka, nemám ponětí proč, ale zřejmě to bude mít nějaký dostatečný důvod, například, aby tady chlapci konečně pochopili, co je to zodpovědnost, že Ryane?” koutkem oka sledovala Butlera, který něco šeptal tomu paku vpravo, kterým byl jak jinak, než Bieber.

Vytáhla jsem z tašky učebnici a sešit, který jsem otevřela na zadní straně a začala do něho čmárat různé kraviny. Absolutně jsem nevnímala co ti blbci říkají, ale podle smíchu, který se každou chvilku ozýval přes celou třídu hádám, že sami nevěděli, o čem je vlastně řeč.

„Tak třeba Benson,” zvedla jsem hlavu a podívala se na Biebera, který se šklebil. „Pro tebe slečna Benson,” uškrnula jsem se. „Odpověz na otázku,” překroutil očima a jeho namachrovaný postoj mluvil za vše. „Sice nevím, jaká otázka zazněla, ale jsem si jistá, že ani ty sám nevíš odpověď,” arogantně jsem se uchechtla a ve vzduchu lehce mávala propiskou, kterou jsem držela mezi ukazovákem a prostředníkem.

„To, že jsi považována za nejoblíbenější; pro mě poněkud nejnamyšlenější holku na škole ještě neznamená, že si můžeš dovolit otvírat hubu na každýho,” zasyčel a hodil po mě triumfální pohled. Pár lidí překvapeně nechalo poklesnout svou bradu, zatímco ten zbytek se jen zasmál. „Vážně?” nadzvedla jsem obočí a nenechala se vyvést z míry. „Vlastně bych o tobě mohla říct totéž. Neříkej, že si neužíváš toho pocitu a těch toužebných pohledů, které po tobě hází téměř všechny holky ze školy,”

„Popravdě ani ne,” dál se mnou diskutoval a jednou rukou se opřel o katedru. „Ale to tak, Bieber. Je to skvělej pocit, ne? Oni ti podlézají a ty je pěkně jednu po druhý odjebáváš,” ironicky jsem se zasmála tomu, jak dobře jsem to řekla. Znám ten pocit a nikdy mi těch pitomců nebylo líto. Je to jejich chyba, to oni se zamilovali do té nesprávné osoby. „Anebo jsem spíš měla říct pojebáváš?”

„To stačí!” vykřikl učitel dějepisu. Vždycky jsem věděla, proč učí dějepis. Neznám totiž starší osobu, než je on. Myslím, že podle jeho stylu a chovaní utekl z pravěku. Protočila jsem oči a naštěstí se ozval zvonek, na který jsem čekala od začátku celé hodiny.

Ani jsem nečekala na Brit a Ciaru a vyřítila se ze třídy jako střela. Je to jejich problém, mají pohnout. Ještě jsem stačila hodit po Bieberovi vítězní pohled, který umím opravdu dobře. Často mívám poslední slovo a ani rozhovor s tímhle pitomečkem nebyl výjimkou.

Opět jsem šla ke své skřínce, i když knihy na dnešní hodiny jsem už měla v tašce. Zadala jsem svůj kód a ona se jako na povel otevřela. Prohlédla jsem si v malém zrcátku svůj odraz a všimla si, že dnešní make-up stál vážně za houby. S tím už bohužel nic nenadělám a ani nemám náladu na to, abych se přelíčila.