The Shield - Brothers Forever

9.

Dean Ambrose

,,Dobře Deane. Slibiju že si to nechám projít hlavou." řekl můj starý dobrý kamarád s pozvednutým koutkem úst.

Má rozluva s Romanem vnesla příjemný klid i do mé duše. Bylo fajn vidět, že i přes čas, který nás rozdělil je stále naše bratrské pouto silné. Vše co jsem Romanovi řekl jsem myslel vážně a doufal, že mu to pomůže.

***
Po setkání s Romanem jsem si řekl, že když už jsem v tom, je načase sejít se i s Rollinsem a jak nejlépe se k němu dostat a co rozhodně neodmítne, je zápas. Zároveň mi to přišlo jako skvělá možnost zábavy a takové menší zpestření. Dělám přeci jen spousty šílených věcí a jak jinak bych se měl do ringu po dlouhé pauze vrátit, než ve stylu Deana Ambrose.
Vystoupil jsem z tajemných stínu a vyzval Setha Rollinse na souboj. H, který se stal součástí řízení zápasů WWE samozřejmě souhlasil. Přeci jen já a Rollins jsme byli rivali a náš zápas přitáhne jistě velkou pozornost.
Téhož týdne jsme se viděli po dlouhé době v ringu. Seth po boku H s titulem v ruce a s Ortonem a Kanem za zády.

,,Bude to váš první solový zápas, tak přeji Štětí." ukončil těmi to slovy H schůzku, na které se projednala pravidla souboje.

***
Týden na to jsem stál v ringu. Ještě než Rollins dorazil, připravil jsem si ring podle svých představ. Nešel přehlednout překvapený pohled H, Stephanie a zbytku týmu Evolution. Vrátil jsem se zrovna do ringu a rozložil stůl, když se ozval nástup a na rampu si to nakráčel Rollins.
Já si lehnul na stůl jak prase na zlatém podnose s židlí a mikrofonem v ruce.
Seth sem nakráčel s vážným výrazem, při prvním pohledu na mě se však neubránil pousmání. Takový uvítání si jistě představit nedokázal.

,,Čekám jen na tebe Rollinsi. Jsem připraven."

Záměrně jsem to řekl přesně tak jak to vyznělo. Na rozdíl od Rollinse, který narážku pochopil, tým Evolution značně znejistil.
Rollins si stáhl tričko a laškovným pohledem se protáhl pod provazy do ringu. Zápas spíše probíhal ve formě laškování. Naproto jsem si získal Setha na svou stranu. Zkrátka jsme si společnou chvilku v ringu užívali po svém.

,,Tak už jsi konečně vylezl z nory?" řekl Rollins, když jsem ho hodil do rohu ringu.

,,To víš už jsem se na ten tvůj ksycht v televizi nemohl koukat. Musel jsem se na něj přijít podívát osobně." rejpnul jsem si do něj a vyplázl přitom jazyk.

,,Vím že tomu zřejmě nebudeš věřit ale tohle mi chybělo. Už tu vážně začínala být bez tebe nuda." odfrkl si Rollins a opět vyrazil proti mně.

,,Nápodobně." přiznal jsem s úšklebkem.

,,Tak dost! Co má tohle znamenat? Takhle to nejde! Dokud to nezačnete brát vážně zápas se odkládá. Rollinsi vypadni z toho ringu! Okamžitě!" ukončil H zápas dříve než vůbec začal.

,,Tak se měj cukrouši."

Seth jen nad mou hláškou zakroutil hlavou. A ještě když se otočil, poslal jsem mu vzduchem polibek. Ten den jsme museli Tripla pěkně vytočit. Byl jsem si ale na stoprocent jistý, že se se Sethem opravdu brzy zase sejdem.

***
Atmosféra se ale s novým zápasem dva na jednoho naprosto změnila. Vyzval jsem Setha a místo něj jsem měl bojovat s Ortonem? Jasně to nepřicházelo v úvahu. Zprvu jsem si myslel, že je to opět jako kdysi při souboji o Bank, kdy tam vtrhla ochranka. Jenže tentokrát Rollins opustil ring s jasně daným nesouhlasem.

,,Nikdo mi nebude stát v cestě. Já si pro tebe dojdu Rollinsi!"

Seth prolezl pod provazy a jeho povrchní úsměv mě akorát nabíjel dalším vztekem. Nic neřekl, jen se opřel o sloup ringu za zády Ortona, který mi stál v cestě k tomu abych se mu postavil.
Svým způsobem mě teď vybízel stejně jako já předtím jeho. Nejdříve jsem ale musel porazit Ortona nebo jej donutit se s Rollinsem vyměnit. Znělo to jako snadný plán ale realita byla naprostým opakem.
I když mě Orton neznal a s naprostou pravděpodobností neměl ani tušení co udělám, páč to povětšinou nevím ani já sám, nějakým záhadným způsobem dokázal předvídat co udělám.
Já to však v žádném případě nevzdával. Neměl jsem však velké šance a Rollins to poznal na mně velmi brzy. Co mě ale překvapilo byla jeho následná rekce. Nemohl se na to jak mě Orton drtí dívat.
Lidé sledující zápas začali skandovat Rollinsovo jméno. Další tvrdý úder a můj zrak se rozmazal. Orton mě nabral a opět mnou praštil tvrdě o zem. V uších mi na okamžik zalehlo a svět se ponořil do ticha a rozmazaných tvarů. Marně jsem se snažil uchopit nějakého místa a dát se dohromady. V ten moment se můj pohled střetl s pohledem nerozhodnosti zápasníka za provazy.

,,Sethe..." volal jsem ho v mysli.

Bylo to však opravu jen pár vteřin, než jsem opět vznesl do vzduchu a pak zase tvrdě dopadl. Ležel jsem na břiše v uších mi teď zběsile pískalo. Mou pozornost opět získal Orton. Tyčíl se nade mnou s úsměvem šíleného maniaka. Už jsem jen očekával další nával bolesti v jeho podání, místo toho jsem ale zaslechl známý hlas a pak uviděl rozmazanou postavu co skočila zezadu na Ortona.

,,Ne! Nech ho být!"

Co přesně stalo jsem neměl tušení. Stále jsem se snažil nahodit.

,,Deane, slyšíš mě. No tak. Prober se kamaráde."

Osoba, které známý hlas patřil mě chytla za tílko a pásek kalhot a postavila mě na čtyři. To už jsem přišel dostatečně k sobě abych věděl kde jsem a čí hlas mě to přivedl zpátky a nejen to ale i mnohem víc.

,,Sethe?" zašeptal jsem stále lapající po dechu.

Přesunul jsem se do kleku a vzhlédl k němu.
Stejně jako on mi přišel trochu mimo. Na tváři měl úsměv a v očích jiskry radosti nad tím, že jsem v pořádku. Já jsem mu svým pohledem dával najevo své díky.
Náhle mu to došlo. Úsměv zmizel z jeho tváře. Zornice se mu rozšířily a Seth trhl pohledem k Randymu. Ten stál na nohou s naproto nechápavým výrazem.
Stephanie držela Tripla, který přímo vřel vzteky.

,,To ne. Ne. Ne. Ne. Co jsem to udělal?"

Seth vystřelil z ringu. Nevšímal si titulu, nevšiml si ničeho. Nevěřil tomu co vidí a co si pomalu uvědomoval, že udělal. Několikrát cestou uličkou k rampě klopýtnul. Nedokázal si připustit, že zradil Evolution proto aby mi pomohl.

,,Ale proč to sakra udělal?" pokládal jsem si nejspíš tu samou otázku co on, když se chytil za hlavu se stále šokovaným pohledem.

,,Rollinsi!" ozval se halou přes mikrofon hlas Stephanie, která byla Sethovým patronem.

To jí však bylo naprosto k ničemu. Tím že na něj promluvila ho ještě víc přivedla do rozpaků a Seth z areálu utekl.
Zápas byl pro zatím opět odložen.

***
Byl jsem zrovna po sprše. Zapnul jsem si kalhoty a v koupelně, v zrcadle si prohlížel rány. Díval jsem se na natrženou kůži u pravého oka, když jsem uslyšel rozrazit dveře své šatny. Čekal jsem nějakého ošetřovatele či někoho z Autority, místo toho jsem tam ale spatřil Romana Reignse.

,,Sakra Deane!" oddechl si Roman a opatrně mě objal.
,,Co tě to sakra napadlo?"

,,Nic. Prostě jsem chtěl zápasit." řekl jsem jako kdyby na zápas snad ani nedošlo.

,,Nic. Jak jinak." odvětil s pozvednutým koutkem úst Roman.
,,Bojovat sám proti Evolution je šílenost Deane. Proč, proč jsi mi nedal vědět?" ptal se ustaraným hlasem.

,,Sám máš toho poslední dobou hodně za sebou. Navíc neměl jsem tušení, že přijdou dva a myslím, že s tím nepočítal ani Seth." vybavil jsem si přitom chvíli, kdy Seth neochotně opustil ring.

,,Hlavní je, že jsi v pořádku. Upřímně když jsem viděl Setha a v naprostém šoku do mě vrazil, myslel jsem, že se ti stalo něco vážného." hlesl Roman.

Jen jsem ho chytil za tu jeho hřívu, přitáhl ho k sobě a políbil do vlasů.

,,Příště bys měl nejdříve ten zápas dokoukat než mi zase poletíš udělat přepadovku." pokusil jsem se odlehčit atmosféru co sebou přinesl.

Stále jsem se ale nedokázal přenést nad Sethem a jeho reakcí. Nikdy předtím nic takového neudělal. Byl jsem rozpolcený. V hlouby své duše jsem ho nenáviděl za to co v roce 2014 udělal. Toužil jsem po pomstě, způsobit mu stejnou bolest jakou on dal okusit mně. Ale teď...?

,,Co teď?"