The Shield - Brothers Forever

14

Dean Ambrose

Podlehl jsem nátlaku a vyzval Setha. Ne však k souboji takovému jako do teď. Byla to výzva pro něj ale i pro mě. Bylo načase se jistému faktu postavit čelem, jinak by se ani jeden z nás nehnul z místa.
Vrazil jsem nekompromisně do kanceláře Triple H a žádal si Sethovo přítomnost.

,,Není tady. Kolikrát ti to budu říkat. A rozhodně nejsi v postavení abys mi tu dával rozkazy. A výhrůžky mnou nepohnou. Nemáš šanci zvítězit už jsem ti to říkal. Ale zdá se že ne dost jasně."

,,To není žádná novinka. Není třeba vyprovodím se sám. A stejně tak si i najdu Setha." a odešel jsem dříve než dorazila Triplova ochranka.

Musel jsem ale jednat dříve než mě najdou. Triple o Setha rozhodně bez boje přijít nechtěl. Nebyl hlupák aby nevěděl co se děje. Ztrácel nad ním kontrolu.

,,No tak Deane mysli. Jak donutit Setha přijít za mnou a zároveň tak aby Autorita mohla co nejméně zasáhnout?" a v tom jsem dostal nápad.

**
Stál jsem v ringu před tisíci fanoušků a snažil se jim vysvětlit onu situaci mezi mnou a Sethem.

,,Už mám dost téhle hloupé hry na kočku a myš. Dokázal jsi to. Jsem ztracený. No tak Rollinsi. Tady jsem."

Ještě chvíli jsem čekal a ticho vyplňoval zmatkem a událostmi z posledních zápasů. Rollins však stále nikde.

,,Vím že jste sem přišli na zápas. Ale také vím že chcete vědět co se to tu děje. Co se týče toho všeho. Mohlo vše proběhnout v tichu ale ne! Možná nedokážu výhrat ale nehodlám to alespoň nezkusit. Nehnu se odsud dokud...." utichl jsem, protože jsem ho uviděl.

Zapoměl jsem na publikum. Emoce probořili zdi a démoni se drali na povrch. Věděl jsem že Rollins je na tom stejně jako já. Má však ale až příliš velkou hrdost než aby přiznal že...

,,Mám nutkání opět zápasit po tvém boku." řekl jsem a cítil, že už dlouho to nevydržím.

Stačilo by pouhé jediné slovo ale já ho odmítal říct, připustit...

,,Chceš tím říct... (Miluješ mě)."

,,Jo. Mám tě rád Sethe..."

Oba jsme se tomu slovu vyhýbali a tím si to asi dost komplikovali. Bylo nám to ale oběma naprosto jasné a když pak stanul v ringu na proti mně... Mé srdce bilo radostí ale mysl stále na pochybách, uvězněná v minulosti, ne však v té v jaké bylo moje srdce.

**
,,Hodně štěstí Sethe. Budeš ho totiž potřebovat." pronesl H s jasným verdiktem a to tím, že jsme právě započali válku.

Když jsem se podíval na Setha, měl na tváři ten přiblblej úsměv. Rozhlížel se po divácích, kteří si snad stejně jako on nativně mysleli, že je to snad návrat Shieldu.

,,Deane?" řekla ta prohnilá rakovina a natáhla ke mně pěst.

,,No to snad nemyslíš vážně!?" zavrčel jsem, odstrčil jeho ruku a ještě když jsem kolem něj procházel, do něj vrazil.

Nemohl jsem uvěřit tomu, že ho to napadlo. Nabručený jsem mířil k východu a demoloval vše co mi stálo v cestě.

,,Sakra Deane kam jsi dal mozek. A žes to musel udělat zrovna ty."

Teď když byl Seth na mé straně neměl jsem tušení co dělat. Nastalo u mě prázdno. Jak v mysli tak i v srdci.

,,Deane." uslyšel jsem jeho hlasem volat své jmeno a jen co jeho ruka spočinula na mém rameni uzemnil jsem ho.