Planning, the process of making plans for something.
---
I přes to, že bylo něco okolo sedmé hodiny ranní, cítila jsem se plná energie a života. Konečně jsem byla skoro úplná. Už mi zbýval jen Loki.
Od mého návratu z podvědomí uběhl přibližně měsíc a věci se vracely k normálu. Nebo aspoň jsem se o to všichni snažili. Vše se pro mě změnilo, cítila jsem se jinak a nebyla si jistá sama sebou. Ale musím uznat, že všechno se na první pohled zdálo stejné. S Wandou jsem každodenně cvičila magii, zkoušeli jsem vyhledat Lokiho, ale prý nemůžeme začít bez Thora, který je stále na Ásgardu. Se Stevem a Buckym jsem se snažila držet krok v posilovně, ale občas to na mě bylo moc, ale i tak jsem sílila každým dnem. Nat mě stále učila sebeobranu a Clint střílet lukem, ale nedávno přidal i boj s katanou. Sam s Tonym se mnou trávili prakticky všechen můj volný čas. Buď jsme se flákali venku nebo doma, vařili, koukali na filmy nebo vyrazili do města. Momentálně jsem ale nejradši byla s Brucem, i přes to, že většině jeho technických a věděckých keců jsem nepochopila. Zabývali jsme se tím, jak kontaktovat Thora a přivést ho zpět.
No ale někdy mi to prostě ujelo a vyklouzla ze mě nějaká nevhodná poznámka o tom, jak mi sebrali vzpomínky a nálada byla celý den zkažená, nikdo neměl chuť nic dělat a všichni se zavřeli ve svých pokojích. Tyhle dny jsem trávila s Tonym v dílně, nevadilo mu to, znal mě a věděl, že okolo toho budu sarkastická. Byl naopak rád, že se mnou může trávit víc času.
Jemný větřík si hrál s mými vlasy a černě zbarvená mohutná kobyla pode mnou, netrpělivě zaržála. Pousmála jsem se předklonila jsem se, abych ji mohla poplácat po krku. Byla nádherná. Její hladká černá srst se třpytila na vycházejícím slunci a díky tomu vypadala jako posetá diamanty. Černá hříva se jí jemně vlnila a ocasem odháněla těch pár much, co už nás otravovaly.
,,Pojeďme zpátky, Slunečnice" Šeptla jsem, spíš pro sebe než pro ni, a zatáhnutím otěží jsem ji otočila zpět směrem k budově. Nacházeli jsem se na nejvyšším a zároveň nejkrajnějším bodu pozemku a už pár minut jsem zde sledovala východ slunce. Bylo to uklidňující, i přes to, že jediné na co jsem mohla myslet, byl Loki.
Jakmile jsme sešly z kopce, povolila jsem otěže a nohama jí pobídla k rychlejšímu tempu. Vím, že byla rychlá, rychlejší než jakýkoliv kůň na Zemi ale byla z Áasgardu a mám pocit jakoby věděla, že chci raději volit pomalejší tempo, i když jí dávám volnou ruku a nebránila bych ji běžet volně. Už jsem zvyklá na její rychlost, pozemky projíždíme skoro každý den a jsou tak velké, že nám stále zbývá velký kus na objevení. Doufám, že jednou, tady pojedu s Lokim po svém boku.
Když jsem se vrátila do budovy, na chodbě byl Bruce a stále přecházel z místa na místo. Vypadal zamyšleně.
,,Ehm" Odkašlala jsem si a Banner sebou leknutím cukl a zvedl ke mě pohled. ,,Děje se něco?" Zeptala jsem se opatrně.
,,Thor" Zastavil se a zmateně ukázal někam dovnitř budovy. ,,Thor se vrátil" Na tváři se mu vytvaroval malý úsměv a kolem očí se mu utvořily vrásky.
,,Kde je?" Přešla jsem blíž a ani se nesnažila skrýt úsměv. Upřímně jsem se na Thora těšila více, než kdy jindy. Byla to má jediná spojka k mému pravému původu a hlavně k Lokimu.
,,Tudy" Rozešel se bez dalšího slova směrem k jeho laboratořím, do kterých má přístup velmi málo lidí. Já sama tam byla pouze párkrát, vždy pod jeho dohledem. Před dveřmi do laboratoře jsme ale odbočili a já pochopila, že jdeme do jeho apartmánu, který tady dole měl.
,,Astro" Usmál se divoce Thor a roztáhl ruce, na znamení, že chce obejmout. Na nic jsem nečekala a pár rychlými kroky jsem se dostala až k němu a pověsila se mu okolo krku. Jeho ruce mě pevně objaly kolem pasu a přitiskly si mě k němu blíže. ,,Jak se ti vede?" Optal se, když jsme se odtáhli a já se posadila do křesla. Thor se usadil na pohovku, co nejblíže mě a Bruce na druhé křeslo naproti mě.
,,Jde to. V rámci možností. Magie se s tím vším špatným vypořádala a mě zbylo jen to dobré" Pousmála jsem se jemně a pořádně si Thora prohlédla. Vlasy měl stále na krátko ostříhané, na tvářích měl husté strniště a oblečen byl do typického oblečení pro pozemšťany. Nevypadal jako bůh z Ásgardu. No i když.
,,Takže když jsi v pořádku, mohl bych tě vzít za svou matkou." Zběsile se postavil a natáhl ke mě ruku, abych se také zvedla. ,,Jsem si jist, že víš ,o koho jde z dopisu" Dodal, když jsem se neměla k tomu mu svou ruku věnovat. Střelila jsem nejistým pohledem k Bannerovi a nervozně si skousla ret.
,,No vlastně, Thore" Odkašlal si Bruce a s odhodlaným výrazem se postavil a přešel blíž k nám. ,,Potřebovali by jsme s tvojí pomocí najít Lokiho" Thor spustil ruku podél těla a pohled stočil zpět ke mě, s nadzvednutým obočím.
,,Je živý. Vím to. Potkala jsem ho v mysli, pomohl mi zbořit tu zeď co držela moje vzpomínky" Pronesla jsem vážně ale cítila jsem, jak moje srdce divoce buší a v uších mi tepá krev. ,,Prosím" Dodala jsem zoufale a Thor se podrbal za krkem.
,,No tak dobře" Povzdechl si. ,,Stejně jste si vždycky byli souzeni" Věnoval mi hřejivý úsměv a já mu o ho opětovala. Budu mít Lokiho zpět. Ten fakt mi rozproudil krev v žilách a jakoby to moje magie také slyšela. Cítila jsem jak sílí, jen při pomyšlení na něj.
---
Dneska docela o ničem, ale lepší než nic. :D Snad vám to nevadí zlatíčka <33
Zanechte komentář nebo hvězdičku, uděláte mi tím obrovskou radost <3
YOU ARE READING
Dcera Větru //Avengers//
Fanfiction,,Loki" Oslovila ho tiše a naposledy spojila jejich rty v dlouhém procítěném polibku. Nezlobila se, ač si uvědomovala, že jeho slova byla poněkud sobecká, vystihl realitu. Nevěšel ji bulíky na nos. A to víc ho milovala, když zjišťovala, že on je pře...
