Promise, a declaration or assurance that one will do something or that a particular thing will happen.
---
Thore,
Nevím, zda se ti tento dopis vůbec někdy dostane do rukou. Pokud ten kus papírů právě držíš v rukou a čteš tyto řádky, znamená to, že jsem mrtev. Věděl jsem, že Alettina záchrana mě bude něco stát, možná kdybych nejednal urychleně, stále bych byl mezi vámi. Jenže její situace se musela řešit hned, a ač tomu možná nebudeš věřit, radši umřu já, než-li ona. Za ni to stojí.
Bratře, nikdy jsem tě o nic neprosil. Celých několik set let, co jsem žil po tvém boku, jsem po tobě nic nechtěl, krom tvého trůnu samozřejmě. Ohledně toho, vlastně jsem si uvědomoval, že by jsi byl lepší král, než já a věděl jsem, že jsi lepší člověk než já. Omlouvám se a pevně doufám, že ty se mi jednou, až se znovu shledáme, omluvíš za sebe a tvé předešlé chování. Že se mi omluvíš za dětství ve tvém stínu a já tvou omluvu budu moci přijmout s vřelou otevřenou náručí. Oh, odpusť, odbíhám od tématu, psaní dopisů mi nikdy nešlo.
Když jsem načal téma prosby, mám na tebe jednu obrovskou prosbu, se kterou se na tvá ramena připne další váha. Budeš mít o jednu starost navíc, o jednu zodpovědnost více. Nikdy jsem po nikom nechtěl něco, tak šíleně moc. Takhle moc jsem nechtěl ovládnout zemi, ani získat tvůj trůn. Bratře, Thore, žádám tě, aby jsi střežil Alettu Astru Starkovou, dceru boha moře, větru a plodnosti, jako své kladivo. Prosím tě. Žádám tě na kolenou. Aletta se nešťastnou shodou okolností dozvěděla o svém pravém původu, a nebudu ti nic nalhávat, zlomilo ji to. Abych ti to objasnil, když ji bylo okolo 4 let, neúmyslně zabila svou pravou matku, která před jejíma očima zabila jejího otce a chystala se zabít i ji. Neuměla své schopnosti ovládat, netušila co dělá. Stráže ji přinesli Odinovi, chtěl ji vykázat, ale Frigga ho přemluvila. Pár let pobyla na Ásgardu a my oba jsme ji znali. Pak ji jednoduše poslali ke Starkům a nám vymazali paměť. Pro podrobnosti zajdi za matkou, a prosím, dohlédni na ni. Vím, že ji na mě záleželo, jako na pravém synovi, a vzkaž ji, že mě na ni záleželo, jako na skutečné milující matce. Vzkaž ji, ať bedlivě střeží Alettin osud, cítím, že to bude potřeba.
Astra bude potřebovat pomoc, utěšit, mít se o koho opřít. Potřebuje někoho, kdo s ní zůstane i přes to, že na něj bude křičet, ať odejde. Pokud to nebudeš ty sám bratře, chci aby jsi se ujistil, že kdokoli z Avengers jím bude. Potřebuje pevně obejmout a pomoct zvednout se zpět na nohy. Pevně věřím, že se o ni dobře postaráš. Znám tě Thore, i kdyby jsi nechtěl, už jen fakt, že ji znáš odmalička v tobě vzbuzuje touhu ji chránit. Vím to, protože mě se to stalo také, jenže já po ní toužil v mnohem více směrem. Chtěl jsem, aby mi odnosila děti, porodila následníka trůnu a vládla se mnou. Miloval jsem ji a vždy budu. Nedovol Furymu, aby na ni kvůli schopnostem dělal pokusy, či ji vystavoval nějakému nebezpečí. Až se Aletta znovu postaví na nohy (věřím že to bude brzy, je to bojovnice) , naučte ji ovládat své schopnosti. Ať všechnu svou bolest, utrpení a vztek promění ve svoji kotvu. Nedovolte, aby to byla její slabina. Ta bolest musí být něco, co ji bude pohánět v před, nutit každé ráno otevřít oči a začít nový den. Někdy, až bude připravena mluvit o své minulosti, vezmi ji za Friggou, obě si budou potřebovat promluvit s někým, kdo jim bude opravdu rozumět. S někým, kdo utrpěl stejné ztráty.
Bratře, opatruj se, opatruj Midgard i Ásgard, dávej pozor na naši matku, pozdrav Odina a Avengers. Vzkaž Astře, že ji miluji skrz galaxie. Sbohem, Thore.
-Loki Lauyfeson
List papíru, který Thor svíral v rukou se pomalu snášel na zem. S tichým zašustěním dopadl na plavou podlahu v bohově pokoji v Stark Toweru. S hlubokým výdechem se Thor posadil na postel a očima hypnotizoval ten kus papíru, který ho naprosto vyvedl z míry a dohnal k slzám. Nečekal, že by jeho bratr napsal dopis na rozloučenou a už vůbec by si netipl, že napsal něco takového. Po tvářích se mu koulely slzy, ale on se je ani nesnažil zastavit. Cítil se zničený, ale pamatoval na Lokiho slova. Musí být silný, musí to udělat pro jedinou dívku, kterou byl Loki schopný skutečně milovat. Thor se domníval, že již dříve mezi kapitánem a Alettou něco bylo, něco víc, než přátelství a nyní si uvědomoval, že to bylo spíše ze Stevovi strany a dostatečné podpory se ji dostane od něj či od Tonyho, ale na jejím zotavením chtěl mít podíl i on. Nesměl zklamat Lokiho, nesměl porušit slib, který mu v duchu věnoval.
,,Slibuji Loki, postarám se o ni přesně, jak jsi chtěl. Ochráním ji, podpořím ji, dostanu ji zpět na nohy, naučím ji vše a vezmu ji za matkou." Špitl si pro sebe a sehnul se pro dopis. Pevně ho sevřel mezi prsty, načež ho složil do malého čtverečku a připnul si ho za opasek k jeho zbroji. Slib se pro něj stal ještě víc důležitým, když ho vyřkl nahlas. Nesměl zklamat. Nesměl a nechtěl.
---
Ahoj zlatíčka!
Moc moc moc bych vám chtěla poděkovat za překročenou hranici 1 tisíce přečtení 😍 Je to neuvěřitelnej, ale hlavně strašně krásnej pocit 💞 To uvědomění, že si zrovna MŮJ příběh přečetlo tisíc lidí 🤤 Miluju vás, fakt že jo. Mám z toho obrovskou radost a nakoplo mě to k dalšímu psaní - proto tahle část vychází až dnes. Samozřejmě jsem ji měla předepsanou, ale chci mít do zásoby vždy aspoň jednu kapitolku dopředu a teď když je dopsaná, mohu s klidným vědomím pustit do světa tuhle ❤️❤️
Každopádně, mějte se hezky, užívejte zbytek dne a v těhlech vedrech na sebe dávejte pozor, nevím, co bych bez vás, mí milovaní čtenáři, dělala 💟
Ps: Tahle kapitolka mě samotnou moc nezaujala, je taková nemastná, neslaná. Na vyjadřování citů a posledních přání prostě nejsem expert. Co si o tom myslíte vy?
YOU ARE READING
Dcera Větru //Avengers//
Fanfiction,,Loki" Oslovila ho tiše a naposledy spojila jejich rty v dlouhém procítěném polibku. Nezlobila se, ač si uvědomovala, že jeho slova byla poněkud sobecká, vystihl realitu. Nevěšel ji bulíky na nos. A to víc ho milovala, když zjišťovala, že on je pře...
