,,Loki" Oslovila ho tiše a naposledy spojila jejich rty v dlouhém procítěném polibku. Nezlobila se, ač si uvědomovala, že jeho slova byla poněkud sobecká, vystihl realitu. Nevěšel ji bulíky na nos. A to víc ho milovala, když zjišťovala, že on je pře...
Time, the indefinite continued progress of existence and events in the past, present, and future regarded as a whole.
---
Midgard, srpen 2023 (Endgame začala v říjnu)
,,Astro, vstávej" někdo semnou jemně zatřásl, a i když jsem nespala, nechtělo se mi otevřít oči opustit příjemné teplo postele.
,,Loki" Zabručela jsem unaveně, ale na tváři se mi rozlil úsměv, jakmile jsem se otočila směrem k němu a náhle se můj obličej ocitl velmi blízko toho jeho. ,,Nemůžeme prostě ještě pár hodin zůstat vevnitř?" Pokusila jsem se o štěněčí oči, ale podle Lokiho výrazu jsem usoudila, že to nefungovalo. Tak jsem zvolila jinou taktiku.
Ruce jsem zahákla za Lokiho krk (pohodlně jsem na něj v lež dosáhla, jak se nade mnou skláněl) a jedním rychlým pohybem přitiskla své rty na ty jeho. V mém břiše se i po takové době, co jsme spolu, rozlilo tisíce motýlků. Loki mi okamžitě začal polibky oplácet, přesně podle mého plánu. Teď už jen stačilo zatáhnout rukama a přetočit ho, aby skončil ležet v posteli vedle mě. Byla jsem si jistá, že to vyjde a pravděpodobně by i vyšlo, kdyby Lokiho z transu nevytrhla rána, jak někdo hlasitě buší na dveře quinjetu, ve kterém jsme právě byli.
,,Dobrý pokus" Ušklíbl se a věnoval mi poslední rychlý polibek na rty, než se odtáhl a postavil se. Teplo jeho těla zmizelo a já na sebe opět víc natáhla peřinu.
,,Bylo jasné, že Stark si tady jen tak nenechá přistát quinjet, když nemá tušení, kdo v něm je." Upravil si vlasy, které jsem mu jemně pocuchala a stále s tím samým škodolibým úsměvem na tváři se vydal pryč z naší provizorní ložnice.
Cestovaní galaxiemi a celým vesmírem byl nezapomenutelný zážitek, ale quinjet se nikdy nevyrovná pohodlné matraci na Midgardu.
Na jednu stranu jsem se tohohle momentu – návratu na zem – bála. S nikým ze země jsem už nemluvila, kdo ví, jak dlouho. Čas na každé planetě plynul jinak, a já skoro hned ztratila pojem o tom, jak dlouho jsme byli pryč v zemských letech nebo možná jen měsících? Opravdu jsem neměla nejmenší ponětí o tom, jak dlouho jsme mohli být pryč.
,,Astro!" Ozval se quinjetem náhle Lokiho hlas, ale něco bylo jinak. Zněl naléhavě, skoro vyděšeně. Nad tím jsem se musela zamračit a rychle jsem se vyhoupla do sedu, hledající po pokoji nějaké oblečení. Takhle napjatě už nezněl hodně dlouho.
,,Co se děje?" Zamumlala jsem, přivírající oči, jak mě ostré slunce pálilo do očí. Ani jsem se nestačila pořádně rozhlédnout a najednou jsem se ocitla v něčím pevném objetí. Pomalu jsem zamrkala očima a podle vlasů, které mě šimraly na tváři jsem hned věděla, o koho jde.
,,Natasho" Pousmála jsem se pro sebe a objetí ji opětovala. Všechno se zdálo naprosto v pořádku, dokud se v mém náručí nezačala rusovláska třást a z úst ji vyklouzl tichý vzlyk. Věnovala jsem Lokimu ustaraný pohled a srdce mi vynechalo úder, když jsem v jeho očích spatřila to zděšení, které jsem naposledy viděla na Orielu.
,,Kde je Tony? Co se tady sakra stalo?" Ujal se slova Loki a agentka mu věnovala pouze nicneříkající pohled, než se opět otočila na mě.
,,Byli jste pryč přes 4 roky" Jakmile mi její slova dolehly k uším, zem se mi pod nohama zatočila.
,,Cože?" Nasucho jsem polkla a Natasha ode mě odstoupila, aby si rychle setřela slzy z tváří a rukou pokynula, abychom ji následovali dovnitř.
,,Něco se stalo, něco, čemu ani Avengers nebyli schopni zabránit" Začala vysvětlovat cestou a já s Lokim jsme museli přidat do kroku, abychom ji stačili.
,,Co přesně se stalo?" Můj hlas mi přeskakoval, jak jsem se snažila zahnat slzy. Netušila jsem, co se mohlo stát, ale už teď jsem věděla, že to bylo něco hrozného.
Místo odpovědi od Natashy se slova ujal Loki, který se prudce zastavil a já mu věnovala nechápající pohled.
,,Thanos" Šeptl jen s vyděšeným výrazem a o pár sekund později nás všechny ovál prudký ledový vítr, moje kolena se podlomily a já se setkala s tvrdou zemí a obalila mě sladká bezbolestná temnota.
-------------
Zdravím!
Vím, že jsem se teď zase chvilku neozvala, ale slibuju, že teď už mám něco připraveného dopředu a bude to jízda! :)
Dneska trochu kratší kapitola, ale pro vynahrazení jsem si sestavila časovou osu tohohle příběhu, abych se v tom lépe vyznala a třeba vás to někoho taky zajímá :)
Ještě pro upozornění a zopakování, abyste nebyli zmatení: Začátek téhle kapitoly je v roce 2023, tedy už se stala Infinity War, když Loki aAstra byli pryč a vracejí se zpět před začátkem Endgame :)
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
( + chybky, že mi za ragnarokem v obrázku chybí, že se stala ještě IW, si nevšímejte prosím)
