Za moji kolej

Devatenáctá kapitola - ,,Mám důvěrné informace..."

,,Je to doopravdy pravda, co se proslýchá, Albusi?" zazněla otázka Minervy McGonagallové.

Oslovený seděl za svým dubovým stolem a v modrých očích za půlměsícovými brýlemi se nejiskřily žádné plamínky ani jiskřičky, právě že naopak. ,,Ano, paní profesorko, i to těžko uvěřitelné."

Žena s vysokým špičatým smaragdovým kloboukem zalapala po dechu. Nemohla tomu uvěřit. Stála tam, neschopna ze sebe vydat ani jedinou hlásku, jediné slovo. ,,C-co budeme dělat?"

,,Zdá se, že tohle není na nás. I kdybychom něco podnikli, slečna Grangerová nás nebude poslouchat. Musíme o pomoc požádat někoho jiného. Někoho, kdo je jí bližší, než její profesoři."

,,A koho máte na mysli? Snad nemyslíte..."

,,Ano, obávám se, že přesně tohle mám na mysli."

...

Bylo k nepochopení, proč si Brumbál zavolal právě tyhle čtyři. Ani oni sami to nechápali. ,,Takže, asi se právě ptáte, proč jsem si nechal zavolat právě vás."

Ginny, Malfoy, Ron, Harry a Zabini se na sebe podívali. Jejich pohledy říkaly úplně vše, až to samotnému řediteli přišlo komické. ,,Mohli bychom prosím přejít k věci, za chvíli nám začíná obrana se Sna...s panem profesorem Snapem." Vyštěkl Draco, jenž byl ze zbývající čtveřice nejvíce rozdurděný. Už ho unavovalo to věčné nic nevědění. Chtěl přežít poslední měsíc ve škole, a potom jít po Hermioně pátrat. Neměl v plánu se zpět do Bradavic vracet, aby dokončil svůj poslední sedmý rok. A jak tak slyšel, tak Potter s Weasleym měli podobné úmysly. 

,,Rád bych vás všechny, jak tady teď přede mnou stojíte o něco požádal. Všiml jsem si, že vy společně se slečnou Parkinsonovou, Láskorádovou a panem Longbottomem něco o slečně Grangerové víte. Vynechal jsem z tohohle setkání právě tyto tři, protože někoho je nutné mít tady na hradě, až tady já nebo vy nebudete." 

Tak teď už nechápu vůbec nic, pomyslel si blonďák, co si to zase ten starý blázen vymyslel.

,,Všichni už po dokončení tohoto ročníku, tedy až na vás slečno Weasleyová, budete plnoletí. Musím se vás tedy zeptat, zda byste nechtěli podniknout takový výlet do Ruska." 

,,COŽE?!" vykřikli všichni jednohlasně. ,,Do Ruska? A proč?"

,,Mám důvěrné informace," pokračoval Albus Brumbál, jako by jim sděloval jejich známky na vysvědčení, ,,že se slečna Grangerová nachází na Sibiři a spojuje se s temnými ruskými silami."

,,Prosím?" ozval se Draco. ,,To nemůže být pravda, Grangerová by nikdy..."

Jeho mozek běžel na plné obrátky. Moc dobře znal tuhle ruskou mafii, ruské černokněžníky, vždyť jeho otec je smrtijed a byl v tomto prostředí vychováván. O ruském, dokonce o celém severním, kouzelnickém světě bylo známo, že je jeden z nejhorších. Černá magie se tam vyučuje na školách, žáci jsou schopni provádět nepromíjivé kletby už v době, kdy sotva udrží hůlku v ruce. 

Brumbál si povzdechl. ,,Ano, bohužel ano. Nemohu to po vás chtít, ale potřebuji, abyste slečnu Grangerovou zachránili. Já už tady dlouho nebudu, takže vás o to prosím. Spojte své síly, nehledě na to, z jaké jste koleje či jakou máte krev. Máte společný cíl, to, v co věříte. A to je to hlavní. Držte pospolu. Rusko dokáže být velmi záludné a lidi se tam mění."

Slova autora:  

Ahoj, ano, vím, že jsem psala, že kapitola vyjde v pátek večer a ne v sobotu. Nestíhala jsem a ještě k tomu jsem byla s mamkou v kině na Bohemian Rhapsody. Myslím, že to je omluvitelné. 

Děkuju za všechno, mám vás ráda -A