Za moji kolej

Sedmnáctá kapitola - Plán, jak zničit Sebione, vyřešen

,,Takže dneska jsme se tady v téhle krásné komnatě sešli," odrecitoval Blaise svůj proslov, když se o pár dní později, přesněji o víkendu, sešli v Komnatě nejvyšší potřeby. ,,abychom vymysleli plán, jak zničit naše všemi milované Sebione."

,,Sebione?" podivil se Neville Longbottom. 

Zabini jen zakroutil očima. ,,Ano, Neville, Sebione. Jakože Sebastian a Hermiona."

Malfoy seděl otráveně na židli a netrpělivě klepal nohou o podlahu. K čemu tohle vůbec je, stejně jim Grangerová nebude věřit, pomyslel si. 

,,Tak, má někdo nějaký návrh?"

Nikdo ani nedutal. Jakmile se Malfoy rozhlédl po místnosti, nevypadalo to, že by nad tím někdo nějak uvažoval. Spíš všichni vypadali otráveně a znuděně. 

V tom se najednou ozvaly hlasy. Nebyl to však ani Potter, ani Lenka nebo Ginny, vlastně ony hlasy nepatřily vůbec nikomu ze shromážděných. 

Dveře se s prásknutím otevřely a dovnitř vešla Grangerová spolu se Sebastinem Greenem. Byli zrovna uprostřed dost divoké hádky a nevypadalo, že by jim nějak zvlášť vadilo, že se zde koná setkání, které tenhle pár mělo zničit.

,,Děláš si ze mě u Merlina legraci?" křičela Hermiona rozhazujíc nebezpečně rukama kolem sebe. Byla sexy, když se takhle rozčilovala, řekl si v duchu Draco. Popravdě ho tato scénka těšila, vůbec mu nevadilo, že se možná rozejdou. Právě naopak. 

,,Ty sis jako vážně myslela, že bych tě mohl mít rád? Že by ses mi mohla líbit? Jsi naivní šprtka a mudlovská šmejdka, nic jiného." 

Harry zavadil pohledem o Draca a uviděl, jak se nepřirozeně napnul. Jen si lámal hlavu, zda-li to bylo kvůli tomu oslovení, nebo že by se tiše zaradoval. Jenže když po chvíli úplně zbělal, byla ta první možnost nejspíš ta správná. 

Sám Draco Malfoy měl co dělat, aby se udržel a jednu Greenovi nevrazil. Lidé si myslí, že jen ve zmijozelu jsou odporní a hnusní lidé, jenže opak byl pravdou. Vždyť před ním právě stál mrzimorec, kteří jsou známí pro svou milost a nápomoc, a vypustil z pusy takové oslovení. Vypadalo to, že nejen Draco byl tímto zaskočen. 

Grangerová vypadal, že neměla k pláči daleko. Ale jak ji Draco znal, udělala by cokoliv, jen aby to vydržela a neukázala Sebastianovi svou slabou stránku. 

,,Takže," přerušila Hermiona ticho, ,,Malfoy s Harrym a Ronem měli pravdu. Vážně to byla jen sázka, že?" 

Sebastian se uchechtl a měl se k odchodu. ,,Jasně, že ano. Tvrdí se o tobě, že jsi nejlepší z celého ročníku, ale jsi spíš hloupoučká, že jsi to nepoznala. Měj se, Grangerová." A s těmito slovy Green odešel. Hermiona už se ani nesnažila slzy zadržovat a nechala jim volný průběh. I ona se otočila a vyběhla z Komnaty. 

Komnatou se opět rozlehlo ticho, jako už dnes po několikáté. Šly slyšet jen kapky deště bubnující na okenní římsu. Kdy vlastně začalo pršet? 

,,Tak, aspoň tohle máme z krku a žádný plán vymýšlet nemusíme." pronesl Zabini se smíchem. Jenže byl to pouze on, kdo se zasmál. Nikomu  do smíchu nebylo.