Láska z nenávisti ✔

48.kapitola

„Tak proč ty slzy?“ stane mi tváří v tvář. Zděšeně si promnu oči, abych zjistila, že můj zrak je doopravdy zamlžen.
„A proč ta náhlá hysterie z tvé strany, Dano?“ objeví se vedle mne Geret. Zase mě někdo zachraňuje.
„Nepleť se do toho“ sykne jeho směrem již zmíněná Dana.
„Má stejné právo se do toho plést, jako já. Matko“ stoupne si z druhé strany vedle mne Kurt.
„Ty už nemáš žádná práva!“ prskne. „Proč?“ optám se.
„Dovolil tvou přeměnu. Dovolil to!“ zakřičí, až se mnou sledovaná dvojce, otočí. Ricův pohled však ani na minutu nezavadí o ten můj. Jen se zájmem sleduje Daninino počínání. „To je až tak hrozné, že mě stvořil?“ zeptám se znovu.
„Ccc“ máchne rukou Dana „samozřejmě, že ano! Ty můžeš za to všechno, co se tu děje! Můžeš za povstání mých poddaných“ je přerušena odkašláním Emmy.
„Našich poddaných“ upozorní svoji kamarádku či co vlastně jsou.
„No jo“ odfrkne si bělovlasá žena „můžeš za smrt Freda, Lucy. Můžeš i za smrt mého muže! To ty“ namíří na mě ukazovák „to ty jsi mu zabila otce!“ Rázem, jako kdyby všichni ztratili dech. Konečně jsem svůj pohled zaměřila za bělovlasou ženu.

„Pročpak to naše malá, nevinná, krásná Kim udělala?“ zašišlá Sofie. V ten okamžik jí Aini zlomí vaz. Všichni v sálu zalapají po ztraceném dechu. „Tak proč?!“ zvýší hlas Dana, která zcela ignoruje smrt její kolegyně. „Urážel ho“ kuňknu.
„Cože?“ zvolají na stejno Kurt se Zion. „Ach, tak proto?“ ušklíbne se bělovlasá žena „vážně můžeš za všechno. Můžeš za víc, než jsem vůbec řekla.“
„Tak povídej“ zvednu k ní oči plné slz. „Co?“ odpoví zmateně.
„Povídej za co všechno ještě mohu“ vystrčím bradu.
„Zapomněla jsem na to nejdůležitější“ dramaticky klesne hlasem „můžeš za smrt svého otce“ uchechtne se. Pád. Tak bych popsala svůj smutek. Spadla jsem z klidu do bezradnosti.
„To není pravda!“ vyletí pobouřeně Ricova sestra.
„Ale je“ usměje se na ni úlisně.

„Nemůže za nic z toho, co jsi řekla“ stoupne si přede mne ochranářsky Kurt. A Rico se ani nehne. Hlavně, že stojí před tou napodobeninou zrzky. „Přestaň se mi laskavě stále plést do cesty!“ upozorní Kurta.
„Nebo co?“ udělá další krok vpřed. „Však ty víš“ pokyne chytře hlavou jeho matka, přičemž se za námi ozve bolestné vytí.
„Nechte už toho divadla!“ zařve mocně Samuel. Kurtův zrak padne na vlčici, jenž se bolestně válí na podlaze. Střídavě se díval na mě a zase na ni. Rozhodoval se pro koho. Jeho rozhodování jsem ukončila já. Stoupla jsem si před Kurta, značně dávajíc najevo, že jsem v tom zase sama. Když jsem se ohlédla, už za mnou nestál. Držel totiž Samuelovu hlavu a silně s ní mlátil o dlažděnou podlahu. V životě by mne nenapadlo, že budu stát tady. Že si budu hrát na silnou.

Vždy jsem viděla ve svém životě ten nudný stereotyp. Stereotyp, kdy vystudujete, uděláte děti a zbytek svého života budete jen pracovat a důchodu se možná ani nedočkáte. Viděla jsem ve své budoucnosti jen povinnosti a práci. Teď mám možnost žít volně a dlouho. Nikdy nebudu muset zažít smrt, které jsem se dříve tak moc obávala. Postupem času jsem začala počítat ve svém životě s Kurtem, kterého jsem z duše nenáviděla. Počítala jsem s takovým otravou. Pak s Ricem, s kterým jsem chtěla strávit celý svůj upírský život. Život, kdy mezi námi bude jen láska a svoboda. Kde je teď?! Proč nestojí jako správný přítel vedle mne? Proč je po mém boku Geret a né on? Proč?!

„Prdí na tebe, má milá. Místo toho stojí vedle mé komorné a vůbec si nevšímá Emm, která ho brzy zbaví života. Tady vidíš, pro koho si se rozhodla“ kývne hlavou k Ricovi, za kterým doopravdy stojí Emm.
„Byla by jsi spokojená, kdybych si vybrala tvého syna? Nebyla, tak nevím, co se mi to tu snažíš říct“ rozeběhnu se jeho směrem. Dřív však než stačím udělat krok, je moje paže v jejím sevření.
„Chceš zachránit někoho, kdo ti nikdy nebude stoprocentně odevzdán? Kdykoliv si může najít jiné pobavení“ poví vážně. Jako by snad tohle mělo být varování.
„Byla bych radši, kdyby jsi si vybrala Kurta. Bylo by výhodné mít v rodině takhle silnou osobnost. Avšak dávám ti poslední šanci na lepší život. Tři z mých řad jsou mrtví. Chop se tedy jejich místa po mém boku“ pokračuje dál. Dává mi možnost klidu. Dává mi variantu, kdy bych mohla za pár let být stejná jako ona. Dává mi moc. „Raději obětuji své štěstí, než jeho život. Přišla jsem sem s jasným cílem, který hodlám vykonat. Pro svoje pohodlí je neobětuju. Neobětuju je, pro tebe“ strhnu její ruku z mé paže, rozbíhajíc se k Emm.

Kolem svého přítele proletím jako šíp. Emm, celá v černém, se ocitne v mém stisku. Má ruka uchopí její krk a vyzvedne její tělo do výše.
„Není dobrý nápad sahat na něco, co je moje. Ne dnes. Ne tady a už vůbec ne, ty“ prsknu jí do tváře.
„Da-Dano“ sýpavě vysloví jméno vládkyně.
„Copak dráha?“ ozve se z povzdálí. „Po-moc“ prosí.
„Ale má drahá. Přeci by jsi nechtěla, abych tě zachraňovala. Kde je tvá důstojnost, jenž patří k tvému postavení?“ připomene fakt Dana. „Pro-prosím“ upře na mě zrak.
„Prosíš tu nepravou. Víš, drahá. Tady dívka z proroctví je zrazena. Její city jsou zadupány do země, jelikož její milý si v její přítomnosti flirtuje s mojí komornou. Vůbec mu nevadí, že mu i jí, jde o život a hlavně ji úplně zazdil, že Rico?“ zasměje se zvonivě bělovláska. Hluboký nádech se rozprostře přes halu. Nádech mého upíra.

„S nikým neflirtuji“ poví jen toto můj kluk.
„Vážně? A já si myslela, že ten polibek byl dosti pravý“ odvětí původní. „Polibek?“ hlesnu.
„Není to tak, jak-“ nedořekne, jelikož ho přeruší jeho sestra.
„A je to tu zase. Ty snad nejsi můj bratr, Rico! Na co se vymluvíš tentokrát? Na to, že tě políbila ona? Že jsi měl emoční zkrat?! Vždyť se pro tebe chtěla obětovat!“ jde za námi slyšet jen zadunění. Vzala mi slova. Řekla přesně to, co si tady myslel každý. Tohle je vážně jen noční můra, co nemá konec.
„Ani jedno“ sykne bolestně Rico. Slzy přes tváře už neví kam téct. Bezcitně se podívam na Emm, která z mého pohledu ihned pochopí.
„Konej, jak uznáš za vhodné“ šeptne, přičemž zavře oči. A mé ruce vyrvou její srdce z těla. Zkrvavenými prsty si setřu slzy. Ubrečená a ještě od krve upřu svůj pohled na mého kluka. Možná bývalého?

„Musím uznat, že pohled na vás je dokonalý. Nestává se často, aby mi někdo pomohl zabít všechny, které jsem zabít chtěla. Vlastně jste mi tím pomohli. Nuže a co vy, moje hrdličky?“ podívá se na mě a zároveň i na Rica Dana.
„Myslím, že tady nemusí být nic řečeno“ brouknu.

Ona bude milovat,dávat a přát. Tato dívka se stane nejsilnější z řad. Milovala jsem. Dávala jsem mu všechnu svoji lásku. Přála jsem si jeho život. Byla jsem silná a relativně v klidu se šla obětovat za svoji lásku. Riskovala jsem pro nic. Jedno ale nechápu. Jak mám být po tomhle nejsilnější z řad. Po tomhle budu slabá. Slabá, jako ještě nikdy.

Ahojkyyyy
Nějak se nám to zamotává, že? Počítejte v blízké době s koncem. Co říkáte na Rica? Myslíte si, že doopravdy políbil onu komornou?? Už zbyla jen Dana a Ethan z původních. Freya utrpěla zranění a Zion brzy škrábne.

U další kapitoly, byeeee!!