Láska z nenávisti ✔

17.kapitola

Pohled Rica

Stojím tu. Měl jsem halucinace. Já ji ale vážně viděl, jak ode mne odehnala Káju. Zatraceně, že jsem nasranej. Já jsem přímo kurevsky nasranej a nevím na koho víc. Nevím, jestli na ni, že jsem si kvůli ní neužil a nebo na Káju, že odešla a nebo snad na sebe, že jsem se zase nechal svést. Jenomže Kája tu byla na noc vždycky. Znala mě. Znala mě kompletně celého. A že na mě všichni zíraj? Nedivte se jim. Jednu jedinou holku, jsem kdy přinesl k prahu domu v náruči. Teď už dvě. První a pro mě až do dneška jediná, byla má sestra a momentálně i Kim.

Byl to kurevsky dobrý pocit držet ji po tou její prdelkou. Snad jsem si u ní nechtěl ani šplhnout, snad jsem to vážně udělal kvůli jejímu smutku. Já to vím, že jsem si šplhnout nechtěl. I přes to jsem zabodoval. Stojím stále u našeho BMW. Stále v pozici, ve které mě viděla, když ode mne růžovlásku odehnala. Musím se ušklíbnout, když si vzpomenu na její pevný hlas, kterým tu holku propalovala. Padej a nic se ti nestane řekla to tak sebejistě. Byla tam. Chvilka toho překvapení, když  to té holce řekla. A ona jí to řekla.

Dost! Jdu se opít a pak si to vyřídím s Kim. Nemůžu stále abstinovat s dívkama. I já mám své potřeby. Musí to pochopit.
„Rico, ty vole, tebe jsme dllouho neviděl!" poklepal mi Steve na rameno, když jsem se rozešel k baru. Vsadím se, že tahle „pařba" je na truc Freda.
„Steve. Napádobně" kývl jsem „když dovolíš, jdu se ožrat." Odpovědí mi byl jen jeho smích. Kdyby jste se někdo ptal, všichni tady jsou upíři. Nikdo z nich není novorozený. Až na jednoho. Tedy na jednu. Na Kim.

„Neměla by si pít, Kim" uslyšel jsem od baru Freda. No do-! S rukama v pěst jsem přišel k baru a usedl na barovou židli, hned po levici zrzky. „Budu si pít co chci! Nestarej se!" snažila se ho setřást. Pobaveně jsem pozvedl obočí a zvedl ruku na mladého barmana. Znovu. Jen mladě vypadal. Řekněme, že mu je něco přes stovku.

„Nemůžeš se opít naschvál Ricovi" objal ji kolem pasu. Zatnul jsem pěsti a sledoval tu dvojici. Barman očividně pochopil a hodil přede mne celou flašku Fernetu. I Kim se napla. Neudržela oklepání a při jeho doteku se s nechutí v očích otřásla „dej ty pracky dolů, Frede! Nejsem na tolik opilá, abych se nechala a k té další věci. Nedělám to kvůli Ricovi, je mi někde, že se cicmá s každou na potkání. Ten kluk mi je úplně u řitě! Co si všichni myslíte? Že netaju při jeho pohledu?! Že necítím brnění při jeho dotecích, že mi nenaskočí husí kůže? Co myslíš, Frede? Mám ten pocit i z tebe? Nemám, tak mi laskavě dej pokoj a nech mě se ožrat kvůli klukovi, s kterým to nikdy nebude mít cenu!" vyštěkla frustrovaně a nešťastně zároveň. Huh. Cože?! Nezbylo mi nic jiného než jen otevřít pusu dokořán.

„Tak mu to udělej naschvál" přiblížil se k jejímu uchu. Proč tady vlastně sedím?!
„Grrrr" zavrčela jako pes „ještě jednou se mě dotkneš a skončíš na zemi Frederiku! Zvyšuj si svoje ego u někoho jiného, nejsem hračka na hraní sakra!" prskala kolem sebe Kim. „Jdeme" strhl jí z barové židle a kromě mě jim nikdo nevěnoval pozornost. Bylo to tu. Vybouchla, šíleně. Neuvěřitelnou silou Freda odhodila na zeď, kterou svým tělem prorazil a zastavil se někde v další místnosti. „Varovala jsem tě!" kráčela k němu s zvláštním výrazem ve tváři „já. Tě. Varovala!" čapla ho za límec trika „teď za to zaplatíš! Nikdo z vás mi už poroučet nebude!!!" křičela. Až teď jsem si všiml ticha, které nastalo. Všichni přítomní sledovali podívanou, kdy novorozený upír skolil přes dvěstě let starého upíra.

Nikdo z přítomných nezasáhl. Ani ti starší než je Fred sám, se nepostavili novorozené, až na jednu.
„Šššš Kim!Kim!" čapla ji za loket. Zrzavá dívka po ní hodila vraždící pohled, který v mžiku zněžněl.
„Nech ho, má dost" zkoušela prolomit nějakou zeď v Kimininý mysli.
„Nemá" odsekla už zase prudce a vytrhla se mé sestře ze sevření. Jako mumie pochodovala k Fredovi, který strachy kulil oči.
„Princezno!" zakřičel jsem, snažíc se ji zastavit. Ono opravdu. Celá ztuhla a zastavila se na místě. Došel jsem k princezně „víme, že si dračice, ale přeháníš to" mrkl jsem na ní. Nic. Vůbec nezareagovala. Nemělo cenu ji zastavovat, došla k Frederikovi. Napřáhla levačku, pohoupla se na pravé noze a trhla s rukou.
„Vstávej" zastavila ruku před jeho tělem. Vážně mu podala pomocnou ruku?
„Měl si se vidět" začala se řechtat a všichni s ní. Rozesmála úplně všechny. Ztrapnila nejvíc váženého upíra v téhle společnosti.